Ve čtvrtek 8. 3. 2018 jsme navštívili v Aréně divadelní představení Tři sestry, které bylo sehráno podle předlohy spisovatele Antona Pavloviče Čechova. Herecké ztvárnění hlavních hrdinů Andreje (jediný bratr), Iriny (nejmladší sestra), Marie (taky Máši - prostřední sestra) a Olgy (nejstarší sestra) bylo velmi působivé a herci se do svých postav vžili někdy až moc.

     Drama má čtyři dějství a odehrává se v malém městě, kde žijí v domě po svém zesnulém otci tři sestry a jejich bratr. Každé dějství se věnuje jednomu sourozenci.

Děj začíná „růžově“, jenže se nenechte zmást krásným a optimistickým začátkem hry, do které uvádí Irina, která je plná ideálů a snů, v něž věří a dělá vše pro to, aby se naplnily. Moskva je snem všech tří sester, ale právě pro Irinu snem je největším. Návrat do Moskvy, na které si jen letmo pamatují, je prioritou číslo jedna.

     Avšak jak děj postupuje, zažívají zklamání, neúspěchy, nevydařené pokusy o to, aby našly aspoň dobrou a naplňující práci, ale bohužel nic. A i optimistická Irina se pomalu vzdává vyhlídky na to, že se jednoho dne opravdu vrátí do svého rodného města. Olga dosáhne povýšení z obyčejné učitelky gymnázia na ředitelku, ovšem není z toho vůbec nadšená. Máša je stále více nešťastná se svým manželem a lásku hledá v náručí podplukovníka Alexandera Ignatieviče.

     Irina dostala práci na poště u telegramu a snaží se najít i ona svou vysněnou lásku, ale její nápadníci nejsou zcela po její chuti. Nakonec se vzdá a rozhodne se vzít si Barona. Andrej si vezme svou lásku Natašu, která mu porodí dvě děti a přestěhuje se k němu do domu. Jenže Andrej má zálibu v hazardu, přesněji v kartách, a aby splatil prohrané peníze, prodá dům bez souhlasu svým sester. Ale dalo by se říct naneštěstí koupí dům Nataša, a to je už pro sestry poslední kapka.

     Olga se začne své práci věnovat naplno a dění doma si téměř nevšímá. Máše odejde podplukovník, kterého převelí do Polska, tak je donucena se vrátit zpátky ke svému manželovi, který ji stále vidí jako dokonalou a milovanou ženu, co nemá na sobě ani vlásek špatný. Irina se nakonec za onoho Barona provdá, avšak den před odjezdem z města se Baron popere a je v souboji zastřelen. Irina si z toho velkou hlavu nedělá a přestěhuje se i sama do jejich nového domu, kde pak žije.

     Hra neměla jednu dějovou linii. Pořád se skákalo od jednoho k druhému, až nebylo občas poznat, kde se právě herci nacházejí, ale pochmurná atmosféra byla stále přítomna. Byly zde i chvilky, kde samotní herci filozofovali nad problémy života nebo jinými strastmi, čímž i nás, diváky, donutili přemýšlet s nimi.

     Jednalo se o tragikomické drama, takže bych doporučila představení těm, kteří se nechtějí u divadla jen bavit, ale hlavně těm, co mají rádi i zamyšlení nad příběhem a nad životem samotným.

Adéla Jaklová, studentka 3. A