Něco za něco, aneb Shakespeare nás vždycky dostane..


Něco za něco, aneb Shakespeare nás vždycky dostane..

Naše listopadová cesta za divadlem směřovala do Arény a rovnou na Shakespeara.
V originále Measure for measure je jedno z děl W. Shakespeara, které sice není tak známé,
za mě však jedno z nejlepších. Je úžasné, jak dílo z roku 1603 může být tak nadčasové, že
naprosto popisuje dnešní sociální i politickou sféru, je zde neotřelý humor a nechybí ani
romantická zápletka. Příběh vídeňského knížete, který se rozhodne své město prozkoumat v
převleku mnicha, mladého páru, kterému není přáno, či nelítostného náměstka, který však
také vzplane touhou po krásné dívce. Když kníže “opustí” město, vládu přebírá náměstek,
který velmi dbá na dodržování zákonů, které jsou v podstatě až absurdní. Situace ve městě se
dostane do řekněme krizové situace, když náměstek pošle na smrt Claudia, muže, který
miluje Marianu, která je s ním těhotná, ale dítě bylo počato před uzavřením svazku. Jeho
sestra Isabela se ho snaží zachránit, jediná možnost, jak mu pomoci se však naskýtá v
zřeknutí se své cti a oddání se náměstkovi. Do děje zde vstupuje mnich, který už má
připravený plán, jak dát vše do pořádku.

Toto dílo můžete zhlédnout na prknech Komorní scény Aréna ztvárněné zdejšími herci, kteří
své role zvládli více než na jedničku. Jejich výkony jsou brilantní a atmosféra nenechala
jednoho diváka chladným. Uchvátil mě hlavně herecký výkon Štěpána Kozuba, který ztvárnil
vídeňského kníže Vincenta. Do poloviny představení jsem netušila, že je to on, který je
převlečen za kněze, protože jsme přišla pozdě, možná jsem tím vnesla do děje něco navíc,
čím jsem si nevědomky okořenila svou premiéru. Během představení jsem si zamilovala
osobnosti všech postav, každá byla tak silně charakteristická, že by mohli představovat
konkrétní charakterové rysy například kníže by byl rozhodně spravedlivost, náměstek
krutost, žalářník flegma, Isabela dobrosrdečnost, ale také čest a Pěnička pošetilost. Příběh je
vytvořen tak důmyslně, že díky vtípkům, proslovům a svižnosti děje jsem nepřemýšlela nad
možným rozuzlením, a tak byl pro mě konec velmi příjemný a vysloužil pro svou komedii
další body navíc.

Toto představení bych ráda doporučila jak milovníkům, tak nemilovníkům divadla, protože
každý si zde najde to své. Krom klasické zápletky zde narazíme na hamletovské promluvy,
vtipné situace a hlavně spravedlivý konec.


Petra Špicová, studentka 4. A

 

07. 05. 2018 | Novinky
Der Turm


26. 04. 2018 | Novinky
Pluto a Ceres na EDUCAnetu – astronomická přednáška


18. 04. 2018 | Novinky
Učitelé v esejích našich studentů


04. 04. 2018 | Novinky
PITVA SRDCE


03. 04. 2018 | Novinky
Dárcovství kostní dřeně se týká každého z nás


27. 03. 2018 | Novinky
Do you speak „American“?