HISTORIE OSÍDLENÍ

Poznávání a mapování asijského kontinentu probíhalo pomalu. Asie, mimo přístavních měst, zůstala pro Evropany ve velké izolaci až do 19. století. Byla dlouho světadílem na "pomezí mezi mýtem a realitou". Ve 14. století evropský "propagátor" Asie, Marco Polo, na smrtelné posteli řekl: "Nevyprávěl jsem Vám ani polovinu z toho, co jsem viděl."

OBYVATELSTVO

V Asii žije v současnosti kolem 6,1 miliard obyvatel (2022) asi dvě třetiny obyvatel planety. I přes velkou rozlohu světadílu je hustota zalidnění největší na světě a dosahuje 140 obyvatel/km2.

Rozložení obyvatelstva Asie je značně nerovnoměrné.

- obrázek znázorňuje obydlí mongolských kočovníků - jurty

S nejnižší hustotou zalidnění se setkáváme v klimaticky náročných oblastech např: v pouštích, odlehlých místech tropických pralesů, v severských oblastech tundry nebo vysokých pohoří. Průměrná hustota zalidnění Centrální Asie se pohybuje pouze kolem 5 obyvatel/km2. Mongolsko má pouze 2 obyvatele/ km2.

 

Naopak mezi oblasti s nejvyšší hustotou zalidnění řadíme Indoganžskou nížinu, ostrov Jáva, Východočínskou nížinu nebo Japonské souostroví. Hustota zalidnění Bangladéše překračuje hranici 1000 obyvatel/km2.

V Asii leží i dvě nejlidnatější země světa - Čína s populací 1,45 mld. obyvatel a Indie s populací 1,4 mld. obyvatel.

název státu	počet obyvatel v milionech
Čína	1 450 mil.
Indie	1 400 mil.
Indonésie	280 mil.
Pákistán	240 mil.
Bangladéš	166 mil.

Počet obyvatel Asie roste velmi rychle a v některých zemích se přelidnění stává ekonomickým problémem. Ještě v roce 1950 obývalo Asii 1,4 mld. obyvatel, v roce 2000 již 3,7 mld. Asie je kontinentem "mladých" populace do 20 let tvoří téměř polovinu obyvatelstva Asie. Snahy o regulací porodnosti jsou dlohodobě v Číně nebo Indii, zatím je "politika jednoho dítěte" úspěšná jen v městských populacích.

Mezi státy s nejvyšším přirozeným přírůstkem řadíme země Arabského pol. (Saudskou Arábii, Sýrii, Jemen) 2,5 - 3. Naděje dožití při narození je nejvyšší ve vyspělých zemích (Japonsko, Izrael, Jižní Korea, SAE), která u mužů překračuje hranici 75 let a u žen 80 let. Naopak státy Afghánistán, Pákistán, Laos, Kambodža najdeme na opačném konci tabulky, muži se v průměru dožívají 55 let, ženy se v průměru dožívají 60 let.

- mapa znázorňující hustotu zalidnění Asie

Přesto, že stupeň urbanizace Asie je pouze kolem 50%, je Asie kontinentem s největším počtem světových aglomerací - 21 aglomerací má více než 10 milionů obyvatel a 225 aglomerací má více než 1mil. obyvatel.

městská aglomerace	stát	počet obyvatel
Tokio	Japonsko	35 mil.
Soul	Korea	19 mil.
Ósaka - Kobe	Japonsko	17 mil.
Jakarta	Indonésie	17 mil.
Bombaj	Indie	17 mil.

 

Kontinent je domovem všech lidských plemen. Nejvíce je rozšířené původní mongoloidní pelemeno. Negroidní plemeno je zastoupeni v jižní Asii. Europoidní plemeno, především v jihozápadní a západní Asii.

Asijský světadíl je domovem stovek národů a národností, které se dorozumívají obrovským počtem jazyků. V Asii najdeme přes 2 200 jazyků.

Podle počtu mluvících jsou nejrozšířenějšími jazyky: - mandarinská čínština - arabština - bengálština - hindština - japonština - Wu - čínština - indonéština a korejština.

- obrázek ukazuje čínské písmo

Jazyky Asie můžeme rozdělit do 9 jazykových rodin: - Indoevropská např: Indické a Íranské jazyky, - Sinotibetská např: Čínské, Tibetské - Afroasijská např: Arabština, - Altajská např: Japonské, Turkitské - Austronéská např: Malajština, Filipínština - Drávidská např: Tamilština - Austroasijská např: Vietnamština - Thajská a Kavkazská jazyková rodina.

- obrázky znázorňují zástupce Indů, Arabů a Tibeťanů

Asie je kolébkou světových náboženství: - Křesťanství - Islámu - Judaismu i východních náboženství - Hinduismu - Budhismu - Šintoismu - Sikhismus nebo Konfuciánství. U přírodních národů je stále rozšířen Animismus.

NEROSTNÉ SUROVINY

Zásoby některých nerostných surovin Asie jsou světově významné. Tradiční jsou zásoby rud černých a rud barevných kovů, nejdůležitější jsou však zásoby ropy a zemního plynu.

- drahé kovy - zlato, stříbro a platina

Rusko

- uhlí

Rusko, Čína, Indie

- ropa a zemní plyn

státy Perského zálivu - Saudská Arábie, SAE, Kuvajt, Írán, Iráq ... Rusko

- výroba el. energie v Číně neustále roste, přehrada Tři soutěsky na řece Chang Jiang

- železná a manganová ruda

Čína, Rusko, Indie

- měděná a cínová ruda

Indonésie, Malajsie, Thajsko

- bauxit

Čína, Indie, Kazachstán

- chrom

Kazachstán

HOSPODÁŘSTVÍ

Hospodářství asijských zemí dosahuje světových objemů, a Asie tvoří třetí jádrovou oblast světa (po Severní Americe a Evropě).

Rozdíly v ekonomikách jednotlivých zemí jsou ovšem značné.

Nejvyspělejší ekonomiku Asie má Japonsko. Podle ukazatelů HNP (hrubého národního produktu) je na druhém místě za USA. V makroekonomických ukazatelích jsou na předních místech světových ekonomik i Čína s Indií.

Výkonnost národních ekonomik podle ukazatelů HDP ( hrubý domácí produkt) na 1 obyvatele, řadí na přední místa další vyspělé země Asie - Koreu, Izrael nebo např: SAE spolu s nově industrializovanými zeměmi (NIZ) "asijskými draky (tygry)" - Indonésií, Thajskem, Malajsií a Singapurem.

- obrázky znázorňují výrobky elektrotechnického a strojírenského průmyslu Korey

Naproti tomu periferní hospodářské oblasti Asie tvoří jedny z nejchudších zemí světa - KLDR, Afghánistán, Bangladéš, Laos, Myanmar.

Asie se na světovém průmyslu podíli asi 30%. Mezi hospodářsky nejvyspělejší oblasti Asie řadíme Východní Asií, JZ Asii a JV Asii. Dominantní odvětvím jednotlivých regionů se různí podle vyspělosti států a zásob nerostných surovin.

Nejprůmyslovější zemí Asie je Japonsko s 40% celkového objemu asijské průmyslové produkce. Dominuje ve všech průmyslových odvětvích. Průmyslová výroba NIZ se specializuje na dopravní strojírenství (výroba aut) nebo elektroniku (TV, počítače). Spotřební průmysl je lokalizován do největších měst a jejich aglomerací, v Číně do zvláštních ekonomických zón (ZEZ), často přístavů.

- obrázek znázorňujerychlovlaky Maglev a Shinkanzen

Z dalších průmyslových odvětví vyniká petrochemický a těžební průmysl. Nejvíce je zastoupen v Arabských zemích v oblasti Perského zálivu a Rusku. Potravinářský průmysl a kožedělný s textilním průmyslem je lokalizován v méně rozvinutých zemích.

Nároky na výrobu elektrické energie se nestále zvyšují, především v Číně a Indii. Asijské země vyrábějí asi třetinu světové produkce elektrické energie.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Asijský kontinent má vhodné půdní i klimatické podmínky pro rozvoj zemědělské výroby. Převládá rostlinná výroba.

Postavení zemědělské výroby jednotlivých států ovlivňuje řada činitelů - ekonomických,
sociálních či politických. Vyspělé státy mají zemědělskou výrobu na nejvyšší úrovni, s maximálním stupněm mechanizace, vužitím dostupných poznatků vědecko-technické revoluce a proto i jejich hektarové výnosy plodin jsou vysoké. Zemědělství méně vyspělých zemí má často monokulturní zaměření a rozšířeno je i plantážnictví.

Nejdůležitější asijskou plodinou je rýže. Asie poskytuje 90% celosvětové produkce. Z dalších obilovin je to pšenice - více než třetina světové produkce, dále kukuřice a proso. Největšími producenty jsou Čína a Indie.

Z luštěnin jsou rozšířeny hrách, čočka, fazole a sója. Hlíznaté plodiny zastupují batáty a brambory. Důležitá je produkce cukrové třtiny a řepy. Z Olejnatých plodin je významná podzemnice olejná. Téměř 90% světové produkce přírodního kaučuku pochází z Asie. Významná je produkce bavlny, která tvoří přes 40% světové produkce. Tradiční plodinou je čajovník, asi 80% celosvětové produkce, a tabák.Těžba dřeva - lesnictví - se rozvinulo v tropickém podnebném pásu.

- obrázky znázorňují čajové plantáže na Srí Lance

Rozšíření a postavení živočišné výroby je ovlivněno řadou faktorů - kulturními a náboženskými tradicemi - islámské státy nekomzumují vepřové maso ale jsou destinací australského exportu skopového, - hinduistické národy nezabíjí krávy, proto mají v Indii největší světové stavy hovězího dobytka ale bez ekonomického využití. Dalším faktorem je nedostatek krmiv a nízký stupeň mechanizace, který asijští rolníci nahrazují chovem tažných zvířat např: jaků, buvolů.

Živočišná produkce má proto v různých regionech Asie rozdílné zastoupení: nejrozšířenější je chov drůbeže, který převažuje v JV a východní Asii např: Japonsko, Čína, v chovu prasat dominuje Čína, chov skotu je rozšířen v jižní Asii a východní Číně. Chov buvolů je typický v JV Asii, v horských oblastech např: v Tibetu se chová jak. Střední a JZ Asie je domovem velbloudů. Čína a Mongolsko chovají i velký počet koní, či oslů. Pro maso, mléko ale především pro kůži a vlnu se chovají také ovce a kozy. Pro země V a JV Asie např: Japonsko má značný význam rybolov.

- obrázek znázorňuje primitivnější obhospodařování polí

Mezi největší problémy zemědělské výroby v Asii patří zajištění dostatečného množství potravin pro vlastní obyvatele, vysoký podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství, nízká produktivita práce, malý stupeň mechanizace, přítomnost zahraničních monopolů ...

CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch se významnou měrou podílí na ekonomikách vyspělých asijských států. Největší nárůst cestovního ruchu zaznamenal v posledních desetiletích vyspělý "ropný" svět - např: SAE, nebo asijští draci JV Asie např: Thajsko. Tradiční destinací jsou středomořské státy Turecko, Kypr, Izrael, a především východní Asie - Japonsko a v posledních letech Čína.

Rozvoj cestovního ruchu má v Asii stoupající tendenci. Potenciál památek jak přírodního tak i architektonického charakteru je obrovský.

Problémem je odlišná úroveň hygienických podmínek, klimatické odlišnosti oblastí (např: monzun), politická a bezpečnostní nestabilita oblasti - některé arabské země, nebo úroveň a nabídka služeb nedosahuje "zažitého" standartu.

- obrázky znázorňují Velkou čínskou zeď a hotel Burj Al Arab v Dubai

Nejznámnější destinace cestovního ruchu tvoří: přímořská letoviska Středomoří, Mrtvé moře, Angkor Wat (video), poutní místa Mekka, Medina, Betlém, Jeruzalém, chrám Petra (video), Agra, či Tadz Mahal (video)... velkoměsta Dílí, Káthmandú, Bangkok, Peking, Hongkong, Tokio ... Himálaje, korálové ostrovy Indického oceánu, Velká čínská zeď (video)...