Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Biodiverzita

Email Tisk PDF
Biosféra je z hlediska celkového obejmu zcela zanedbatelnou součástí Země. Tvoří totiž pouhou desetitisícinu miliontiny hmotnosti Země. Nicméně biodiverzita - druhová rozmanitost je právě nejdůležitější vlastností naší planety.

V oblasti globální biodiverzity je pozornost věnována zejména:

  • počtu druhů a dalších taxonomických jednotek;
  • faktorům, které členitost bioty spoluvytvářejí (např. proměnlivost genotypů, rozmanitost vývojových a ekologických strategií, vegetačních typů, společenstev a v neposlední řadě také rozmanitost kulturního vývoje.
Nejhrubším měřítkem biologické diverzity je počet druhů. Otázka vyvstává, jaký je vlastně počet dosud známých druhů?
Podle dosavadních výzkumů je číslo 1 413 000 známých druhů žijících organismů. Odhady i dílčí výsledky speciálních výzkumů dokládají, že skutečný počet je možná až dvacetkrát vyšší. Zejména v řadě skupin hmyzu či jiných bezobratlých živočichů nebyla dosud většina druhů vůbec objevena - týká se to zejména tropických forem živočichů s velmi malými areály jejich výskytu a s neobyčejně úzkými ekologickými nároky. Poměrně velké množství tzv. skryté biodiverzity lze však očekávat také v jiných místech na Zemi.
Současná aplikace metod molekulární taxonomie dokládá, např., že i u tak dobře známé skupiny, jako jsou savci našeho kontinentu, je počet dosud nerozlišených druhů řádově srovnatelný s počtem druhů dnes rozlišovanýchg. V tropických oblastech je podobná diverzifikace přirozeně nesrovantelně větší. Tyto odhady se však týkají pouze vyšších rostlin a mnohobuněčných živočichů. Jen velmi těžké posouzení je s odhadem biodiverzity v říších bakterií a hub. Rámcově je totiž známo jen několik tisíc typů, zejména patogenních bakterií. O půdních či mořských bakteriích v tropických biomech je známo jen velmi malé množství poznatků. Přitom právě tyto organismy zaujímají jednu z nejdůležitějších pozic v globálním ekosystému, představují počíteční a koncové články koloběhů nejrůznějších prvků a jsou tedy vlastním aktivním rozhraním biosféry s neživým světem.

Při studiu biodiverzity nejde ani tak o počítání druhů a vyčíslování kvantitativních charakteristik rozmanitostí, jako o hledání klíčů k plnohodnotnému poznání povahy života naší planety, principů uspořádání biosféry a významu jednotlivých faktorů, které ji spoluvytváří.

Podle nejnovějších studií v oblasti biodiverzity se ukazuje za zcela oprávněné nahlížet na celou naši planetu jako na jediný živý organismus provázaný nekonečným množstvím vzájemných regulačních vztahů, jejichž centrálním převodním mechanismem je atmosféra, působící jako globální stabilizační systém planetární homeostázy - v těchto souvislostech se pro planetární superorganismus používá termín Gaia.

Cíle výzkumu biodiverzity

  • Evidence alternativních užitkových rostlin či nových přírodních farmak.
  • Hledání optimálního využívání přírodních zdrojů, splňujících požadavek jejich zachování dalším generacím.
  • Vymezení nejvýznamnějších ohnisek, od nichž se přirozená rozmanitost bioty Země odvíjí - v tomto směru se za směrodatnou považuje situace tropických biomů, neboť právě tropická společenstva jsou svou komplexitou a bohatstvím nejdůležitější složkou biosféry a v historii naší planety průběžně využívaným zdrojem adaptivních možností biosféry. Bohužel právě tropická společenstva (vzhledem k jejich lokalizaci v ekonomicky nejchudších zemích světa) jsou vystavena nejsilnějšímu ekonomickému a sociálnímu tlaku a masivní devastaci. (Ročně ubývá kolem 2 % z celkové plochy tropických lesů a spolu s nimi každý rok nenávratně mizí asi půl procenta světového druhového bohatství).
Biodiverzita je výsledkem rovnováhy mezi vznikem nových vlastností a jejich zánikem - vymíráním. Zvláštního významu nabývají zejména masová vymírání, která v posledních letech zasahují kaskádovitým efektem stále větší část bioty a v konečném důsledku způsobují velmi rozsáhlé přestavby celé biosféry. Dynamika vymírání a způsobů, jimiž biosféra na takovéto události reaguje, patří dnes k nejaktuálnějším směrům výzkumu.
Intenzita současných změnbiosféry, působených člověkem, je totiž srovnatelná s intenzitou nějvětších masových vymírání geologické minulosti. Právě proto je dnes ochrana přirozené biodiverzity na všech jejich úrovních zcela po právu vnímána jako nejdůležitější téma biologie tohoto tisíciletí.

Opakovací otázky:

  1. Vysvětlete pojem biodiverzita.
  2. Kterým oblastem je v rámci globální biodiverzity věnována největší pozornost?
  3. Jmenujte hlavní cíle výzkumu při studiu biodiverzity.
  4. Zdůvodněte potřebu ochrany přirozené biodiverzity jako nejdůležitějšího tématu biologie v našem století.