Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Žabernatí

Email Tisk PDF

PODKMEN: ŽABERNATCI / KORÝŠI (Crustacea)

- primitivní vodní členovci

- zpravidla mají hlavohruď

- na konci zadečku je vidlička - FURKA (typ kraba) nebo pětidílná ploutvička - TELSON (typ raka)

- 5 párů končetin:

a) mají dva páry tykadel

b) 1 pár kusadel (mandibuly)

c) 2 páry čelistí

Obecná charakteristika:

Povrch těla: krunýř s obsahem vápenatých solí

Cévní soustava: je otevřená - desetinožci mají namodralou krev - barvivo hemocyanin a nižší korýši načervenalou krev - barvivo hemoglobin

Smysly: hmat na tykadlech, zrak - jednoduché nebo složené oči, chemoreceptory

Dýchání: žábrami nebo celým povrchem těla (u vývojově primitivnějších)

Rozmnožování: jsou gonochoristy, velmi častý je pohlavní dimorfismus (samičky větší)

Ontogeneze:

1. přímý vývoj - rakovci (raci)

2. nepřímý vývoj - larva NAUPLIUS u nižších korýšů

                            - larva ZOEA u vyšších korýšů

Nižší korýši - tvoří 5 tříd:

A) Třída: ŽÁBRONOŽKY (Anostraca)

B) Třída: LUPENONOŽCI (Brachiopoda)

C) Třída: KLANONOŽCI (Copepoda)

D) Třída: SVIJONOŽCI (Thecostraca)

E) Třída: KAPŘIVCI (Branchiura)

 

Vyšší korýši - zahrnují jedinou třídu: RAKOVCI

Rakovci se dělí do 5 řádů:

A) Řád: ÚSTONOŽCI (Stomatopoda)

B) Řád: DESETINOŽCI (Decapoda)

C) Řád: VIDLONOŽCI (Mysidacea)

D) Řád: STEJNONOŽCI (Isopoda)

E) Řád: RŮZNONOŽCI (Amphipoda)

 

B) Řád: DESETINOŽCI (Decapoda)

- čtvrtý pár hrudních končetin opatřený nápadnými klepety s mohutnou svalovinou

Dva tělní typy:

1. Typ raka - tělo delší, užší, na konci s ploutvičkou - telson

2. Typ kraba - tělo širší, kratší, bez ploutvičky - furka

 

- mezi zástupci desetinožců nalezneme druhy:

a) Plovoucí (krevety, garnáti)

b) Lezoucí (langusty, humři, raci, krabi, velekrabi)

- zrak je velmi dobře vyvinutý (humři a krabi vidí barevně)

- mají nepřímý vývoj, u všech je prvním stádiem vývoje larva ZÖEA kromě raků (!), u kterých se přímo z vajíček líhnou malí ráčci


 

a) Plovoucí

Krevety (Caridea) - štít mají protažený dopředu v rybkovité rostrum, klepeta používají k lovu a sběru potravy, nápadné jsou tykadla (delší než tělo), slouží k varování před blízkostí predátorů, krevety žijí v mořích celého světa - jsou pojídány, mají vysoký obsah vápníku a jódu 

kreveta

Obrázek č. 1 Kreveta Heterocarpus ensifer.

Garnáti (Crangon) - typickým znakem jsou chromatofory v buňkách pokožky, které jim umožňují měnit barvu, žijí skrytě u dna moří, zástupci Garnáta obecného (Crabgon crangon) se komerčně loví podél celého evropského pobřeží ve velkých množstvích


b) Lezoucí

Langusty (Palinura) - dosahují značné hmotnosti 8 až 10 kg, nemají klepeta, zadeček zakončený ploutvičkou (hojně v Atlantiku, též ve středozemním a Jadranském moři, zejména při dně)

langusta_kalifornska

Obrázek č. 2 Langusta kalifornská (Palinurus interruptus). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Humři (Nephropidae) - větší než langusty, mají nestejná klepeta (menší pravé kořist uchopí a větším levým ji drtí), typickým znakem je dlouhý zadeček na konci s širokou vějířovitou ploutví pro rychlý únik vzad, loví zejména v noci měkkýše - schránky rozdrtí a maso vyjídá, až metrové délky může dorůstat Humr evropský (Homarus gammarus)

humr_evropsky

Obrázek č. 3 Humr evropský (Homarus gammarus).

Rak říční (Astacus astacus)- důležitý bioindikátor čistoty vod (řeky, rybníky) - je všežravý

rak_ricni

Obrázek č. 4 Rak říční (Astacus astacus). Zdroj: http://uk.wikipedia.org.

Rak kamenáč (Astacus torrentium) - vyskytuje se v tocích s kamenitým, či štěrkovým dnem v podhorských oblastech (zejména JZ Evropa)

Poustevníček (severský, palmový) - stále si nosí s sebou ulity měkkýšů jako svůj přenosný domov a během života mění starou ulitu za větší, žije v symbióze s mořskými sasankami nebo houbami

poustevnicek_seversky

Obrázek č. 5 Poustevníček severský (Pagurus bernhardus). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Krab říční (Eriocheir sinensis) - neboli krab čínský, původem pochází z Číny, vyvíjí se až 4 roky, v pátém roce pohlavně dospívá a vrací se do moře, tělo kraba je kryto štítem - kutikulou a chitinem - prostoupeným vápenatými solemi.

krab_ricni

Obrázek č. 6 Krab říční (Eriocheir sinensis). Zdroj: http://de.wikipedia.org.

Krab obecný (Carcias maenas) - žije samotářsky v příbojové zóně Atlantiku, v Severní Americe známý jako zelený krab, špatný plavec

 

Řád: STEJNONOŽCI (Isopoda)

- sladkovodní i mořští, tělo kryto silnou kutikulou

Beruška vodní (Asselus aquaticus) - býložravá, na dvě stojatých vod

beruska_vodni

Obrázek č. 6 Berušky vodní (Asselus aquaticus). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Svinky (Armadillidium)- mají schopnost se v ohrožení stočit do těsné kuličky, vzduch přijímají pomocí dvou plícím podobných organismů

svinka_obecna

Obrázek č. 7 Svinka obecná (Armadillidium vulgare). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Stínky - Stinka zední (Oniscus Asellus)  žije ve starých domech, sklepech nebo prádelnách 


Řád: RŮZNONOŽCI (Amphipoda)

Blešivec obecný (Gammarus pulex) - obvykle pod kameny čistých toků - bioindikátor čistoty vod

Blešivec studniční (Niphargus aquilex) - bělavě zbarvený, žije ve studnách a podzemních vodách

Autor: Tomáš Durčák