Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Nálevníci

Email Tisk PDF

Nálevníci (Ciliophora, Ciliata) jsou prvoci s nejsložitější stavbou těla. Vyskytují se převážně v sladké vodě, ale najdeme je i v mořích (ve střevech živočichů). Často mají dvě jádra a jejich hlavním znakem jsou brvy, které mají aspoň část života na celém povrchu těla. Jejich funkcí je především pohyb a příjem potravy. Nálevníci se živí především řasami, někteří jsou draví a jejich potravou jsou ostatní prvoci.

Mezi hlavního zástupce patří trepka velká (Paramecium caudatum), která je snadno získatelná ze senného nálevu. Dosahuje velikosti až 0,2mm a má nesouměrné, v zadní části zúžené tělo. Pod povrchem těla neuromotorický aparát, který propojuje bazální tělíska jednotlivých brv a umožňuje jí tak koordinovaný pohyb. Trepka žije ve sladké vodě, kde je součástí planktonu a zároveň ukazatelem znečištění toku – čím víc trepek, tím je voda znečištěnější. Živí se nejčastěji bakteriemi a drobnými řasami. Potravu přijímá buněčnými ústy, které pokračují buněčným hltanem. Na dně hltanu je potravní vaukola. V těle trepky se pak potrava pohybuje cyklicky – děj cyklóza. Zplodiny látkové přeměny jsou odstraněny prostřednictvím buněčné řiti. Ve vodě rozpustné zplodiny se z těla dostávají díky dvěma pulsujícím vakuolám s osmoregulační funkcí.

Trepka je typickým dvoujaderným živočichem. Makronukleus má funkci vegetativní (vylučování trávicích enzymů), mikronukleus pak rozmnožovací. V příznivých podmínkách se trepky rozmnožují nepohlavně příčným dělením. V nepříznivých podmínkách probíhá pohlavní rozmnožování konjugací.

trepka_velka

Obrázek č. 1 Trepka velká (Paramecium caudatum). Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Průběh konjugace: Dvě trepky se k sobě přiloží ústními poli, poté dojde u obou k rozpadu makronukleu a vzniku 4 mikronukleů. Tři mikronukley poté zanikají a čtvrtý se dělí na jádro stacionární a jádro migratorní. Trepky si následně vymění migratorní jádra, které ihned splynou se stacionárními jádry. Poté dojde ke vzniku vícejaderného synkaryonu, který se rozdělí a oddálí – vznik tzv. exkonjugantů. Každý exkonjugant se ještě jednou rozdělí, takže ze dvou původních trepek vznikají čtyři noví jedinci.

Dalšími zástupci nálevníků jsou bachořci, kteří se vyskytují v žaludku – konkrétně bachoru – přežvýkavců, kde jim pomáhají trávit celulózu (symbióza). Ve stojatých vodách žije slávinka. Dravé rournatky najdeme v mládí obrvené a volně ve vodě. V pozdějším věku však brvy ztrácejí a přirůstají k podkladu, odkud svými dlouhými savými rourkami vysávají svojí kořist (nejčastěji jiné nálevníky). Obdobně jako jiné přisedlé druhy se i rournatky rozmnožují pučením.

Autor: Tomáš Durčák