Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Semena a plody

Email Tisk PDF

Vznik semene

Oplozené vajíčko se mění v semeno. Opylení a oplození viz. sekce: "1. ročník; Základy fyziologie rostlin"; kapitola: Rozmnožování rostlin.

Plod (fructus)

Plod je mnohobuněčný rozmnožovací orgán rostlin. Obsahuje semena.

Dělení plodů

  1. Pravé – vznikají přeměnou pouze pestíku; jsou vývojově původnější.
  2. Nepravé – vznikají i z jiných květních částí, např. květního lůžka.

Funkce plodů

  • vyživování semen až do jejich uzrání;
  • ochrana semen;
  • někdy usnadnění rozšiřování semen.

Stavba plodu

Semeník se mění v plod. Přeměnou plodolistu po oplození vajíčka vzniká oplodí (perikarp), tj. stěna plodu.

Perikarp tvoří 3 vrstvy:
  • exokarp – vnější vrstva, zpravidla blanitá, typicky zbarvená slupka (typické pro peckovice ad.);
  • mezokarp – střední vrstva, bývá tvořena dužnatým až šťavnatým parenchymem (bobule);
  • endokarp – vnitřní vrstva; bývá blanitá, např. jádřinec u malvic jabloně nebo pecka ze sklerenchymu.

Pravé plody

Pravé plody se dělí na suché a dužnaté.
Mezi suché plody patří:
  • pukavé; zpravidla vícesemenné, v době zralosti se otevírají (měchýřek, lusk, šešule, tobolka, šešulka);
  • nepukavé; zpravidla jednosemenné, v době zralosti se neotvírají (nažka, oříšek, obilka);
  • poltivé; uzavírají více semen, jejich perikarp se neotvírá; době zralosti se rozpadají (struk, tvrdka, dvounažka, diskovitý plod).

Dužnaté plody - jsou typické tím, že jejich oplodí je zpravidla rozlišeno zřetelně na exokarp, mezokarp (šťavnatá dužina) a endokarp (endokarp někdy chybí nebo je nevýrazný). 

 Mezi dužnaté plody patří:

  • bobule – mezokarp může být dužnatý (vinná réva, jmelí) nebo vysýchavý (papriky); patří zde také malé brusnice nebo velké tykve. Zvláštním typem bobule je hesperidium (pomeranče, citrusové plody) - vnější oranžovou nebo žlutou část tvoří flavedo, střední bílou část tvoří albedo, vnitřní část mající vysoký obsah šťávy je tzv. pulpa.
  • pekovice – oplodí má blanitý exokarp, dužnatý až šťavnatý mezokarp a tvrdý endokarp = sklerokarp tvoří pecku (třešeň, švestka, kokos). Zvláštním typem peckovice je plod ořešáku (často ale přiřazován k oříšku).

Úkol k procvičení učiva:

Doplňte 2 zástupce z rostlinné říše k uvedeným suchým plodům a zařaďte do skupiny (při práci využijte zdroje na internetu):

Dvounažka                  ________, _______
Lusk                              ________, _______
Nažka                           ________, _______
Tobolka                        ________, _______
Šešulka                         ________, _______
Šešule                           ________, _______
Tvrdka                          ________, _______
Oříšek                           ________, _______
Obilka                           ________, _______
Struk                             ________, _______
Měchýřek                     ________, _______.

Nepravé plody

  • Malvice – vzniká srůstem zdužnatělé češule a blanitých stěn spodních semeníků (jádřince); k nejznámějším malvicím patří hrušeň a jabloň.
  • Souplodí – vzniká z jediného květu s apokarpním gynaeceem volným nebo těsným spojením souboru plodů květním lůžkem nebo češulí; patří zde:
  1. souplodí nažek – jahodník, růže, pryskyřník, šípek;
  2. souplodí peckoviček – maliník, ostružiník;
  3. souplodí měchýřků – blatouch.

Opakovací otázky:

  1.  Které plody patří mezi neravé? Čím se liší od pravých plodů?
  2. Definujte pravé nepukavé plody. Uveďte některé známé rostliny s pravými nepukavými plody.
  3. Uveďte příklady dužnatých plodů.
  4. Popište stavbu plodu.
  5. Jaké funkce mohou mít plody?