Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Zajímavosti

Email Tisk PDF
Praskot v uších

Za normálních okolností je vnější tlak vzduchu, který tlačí na bubínek, stejný jako tlak uvnitř ucha. Pokud však letíte letadlem, které zrovna nabírá výšku, tlak uvnitř kabiny klesá, tím je v tomto okamžiku tlak uvnitř ucha větší a to způsobí, že se bubínek vyklene - více či méně to způsobuje bolest v uších. Jestliže polknete, otevře se Eustachova trubice (spojující nosohltan se středním uchem) a tlak se náhle vyrovná. V uších vám zapraská, protože se bubínek vrátí zpět do normální polohy.

Proč nastává "Mořská nemoc" forma kinetózy - nevolnost a další příznaky spojené s cestováním? 

Statokinetické ústrojí dává mozku normálně pouze horizontální vzruchy. Vertikální vzruchy převažují např. ve výtahu a jsou pro tento orgán abnormální. Při samotném pohybu organismu je statokinetické ústrojí schopno adaptovat se na nové podmínky. Pokud ale člověk cestuje, např. na lodi, oči dostávají jiné impulsy, než statokinetické ústrojí (např. se doporučuje sledovat klidný horizont, ale loď se zároveň houpe). Následkem tohoto nesouladu dojde k tzv. přetížení statokinetického ústrojí, což mozek nedokáže zpracovat. Tento „chaos“, který v mozku vznikne, aktivuje centrum nevolnosti v mozku. Další vývoj je ryze individuální. U někoho se mozek dokáže na nové pohyby adaptovat a mořská nemoc se přestane projevovat. U ostatních se začnou projevovat její typické příznaky: nevolnost až zvracení, závratě, bolest hlavy, letargie, celková únava, zblednutí, hyperventilace a studený pot. Obecně platí, že mořskou nemoc většinou dostanou lidé, kterým je špatně také při jízdě autem, autobusem apod. Naopak lidé, kteří jsou schopni si za jízdy v autě např. číst, jsou vůči mořské nemoci odolní.

Taktika lovu žraloků

Typickou taktikou většiny žraloků je vystopovat svou kořist, zaútočit na ní, zranit ji, a poté vyčkat, až umře, aby zbytečně neplýtvali energií a neriskovali zranění při snaze usmrtit kořist sami. Mnoha lidem napadeným žralokem se stalo, že je žralok napadnul pouze jednou, odplaval a už se nevrátil. Toto pro někoho podivné chování se dá velmi jednoduše vysvětlit. Všichni aktivně lovící žraloci si neustále udržují teplotu těla přibližně o 2°C vyšší, než je teplota okolní vody, což jim umožňuje lovit i ve studenějších vodách. Na druhou stranu spotřebují pro udržení tělesné teploty poměrně velké množství energie. Proto se žraloci s oblibou živí například tuleni, kteří mají velké množství podkožního tuku - vydatného zdroje energie. A proto se může stát, že pokud žralok není extrémně hladový, člověk mu jednoduše "nezachutná", protože v jeho tkáních převládá spíš svalovina.

Nejjedovatější žába světa

Nejjedovatější žábou světa je pralesnička strašná (Phyllobates terribilis). Tato pestrá žlutá žabka, žijící v deštném pralese v Kolumbii, měří maximálně 50 mm (samci jsou menší než samice). Žije převážně na zemi a v podrostu. Dokáže vytvořit takové množství toxinu, které by dokázalo usmrtit až dvacet tisíc myší nebo 8-10 lidí (jiný zdroj uvádí až 20 lidí). Silný kožní neurotoxin je dodnes indiány využíván na napouštění hrotů do foukaček.


 

Navigace: Práce, testy, zajímavosti Zajímavosti