Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Chlorophyta - zelené řasy

Email Tisk PDF

Vývojová větev: Zelené řasy (Chlorophyta)

Druhově velmi početná skupina rostlin. Vyskytují se všechny typy stélek. Zásobní látkou je škrob. Barviva zelených řas jsou chlorofyl a + b, karoteny a xantofyly (lutein). Jejich chloroplasty obsahují bílkovinná tělíska - pyrenoidy, ty obsahují velké množství enzymu pro vazbu CO2 a tvoří se v nich škrob. Buněčná stěna buněk obsahuje celulózu (!).

♦ Systém zelených řas zahrnuje 5 tříd:

  1. Zelenivky (Chlorophyceae); 
  2. Kadeřnatkovité (Ulvophyceae); 
  3. Trubicovitky (Bryopsidophyceae); 
  4. Spájivky (Conjugatophyceae); 
  5. Parožnatky (Charophyceae).

Třída: Zelenivky (Chlorophyceae)

Zahrnují volně žijící nebo koloniální bičíkovce i stélkaté řasy. Tvoří kolonie, což jsou soubory buněk držících pohromadě a zpravidla obalené slizovým pouzdrem. Zahrnují buňky několika generací. Také mohou tvořit cenobia. Tyto složitější soubory vždy pravidelně uspořádaných buněk jsou tovřeny buňkami, které patří pouze k jedné generaci (např. váleč). Zelenivky jsou součástí planktonu v rybnících a tůních. Žijí v symbióze s houbami a živočichy.

Zástupci zelenivek

  • Pláštěnka (Chlamydomonas) – netvoří kolonie, může obsahovat červené barvivo, typická pro polární oblasti (krvavé zabarvení sněhu), obr. 1; 
  • Váleč koulivý (Volvox globator) – jeho cenobia - viz. sekce: "4. ročník, Buněčná biologie") vykazují největší dokonalost v uspořádání buněk, obr. 2; 
  • Zelenivka (Chlorella) – žije volně nebo tvoří shluky buněk v mělkých vodách nebo v půdě, v symbióze s živočichy (nezmar zelený) a s houbami (lišejníky); 
  • Sítěnka (Hydrodyction) – tvoří cenobia ve tvaru sítí; 
  • Řetízovka (Scenedesmus) – tvoří řetízkovitá cenobia;
  • Chlorococcum – typická řasa v půdě, vyskytuje se také na dřevě a v kalužích;
  • Zrněnka (Pleurococcus) – její stélky mají velmi krátká vlákna, buňky tvoří spíše shluky; vyskytuje se na vlhké zemi, kamenech a kůře stromů.

Rozmnožování zelenivek

Rozmnožují se nepohlavně pohyblivými výtrusy = zoosporami nebo nepohyblivými výtrusy = aplanosporami. Jádro se v mateřské buňce několikrát po sobě mitoticky dělí, vznikají tak mnohojaderné mateřské buňky, uvnitř kterých se kolem jader soustřeďují části cytoplazmy s chloroplasty, mitochondriemi a vakuolami. Po určité době buněčná stěna této mateřské buňky praskne, vzniklé spory se uvolní do prostředí a dorostou v nové mateřské buňky.

plastenka

Obrázek č. 1 Pláštěnka (Chlamydomonas).

valec_koulivy

Obrázek č. 2 Váleč koulivý (Volvox globator). Zdroj: http://sk.wikipedia.org.

Třída: Kadeřnátkovité (Ulvophyceae)

Obvykle rostou ve stojatých vodách. Mají trichální nebo pletivnou stélku.

Zástupci kadeřnátkovitých

  • Kadeřnatka (Ulothrix) – typická v tekoucích, chladnějších vodách; v rozmnožování převládá rodozměna - metageneze, obr. 3.

Rozmnožování kadeřnatek

Nepohlavně se rozmnožuje zoosporami se 4 bičíky, ze zoospor vyrůstá gametofyt. Pohlavně se rozmnožuje izogamicky (gamety stejné velikosti); kopulací gamet vzniká pohyblivá diploidní planozygota, která se přeměňuje na nepohyblivou zygosporu, ze které klíčí sporofyt, ve kterém se opět tvoří zoospory se 4 bičíky.

kadernatka

Obrázek č. 3 Kadeřnatka (Ulothrix). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

  • Porost locikový (Ulva lactuca) „mořský salát“ – má listovitou stélku, typická pro oblasti evropských moří, hojně se pojídá jako potravina (kolem 20 – 25 cm).

Třída: Trubicovitky (Bryopsidophyceae)   

Obvykle mořské litorální řasy. Mají trubicovitou (sifonální) nebo sifonokladální stélku.

Zástupci trubicovitek

  • Acetabularia – typická řasa Středozemního moře (svým tvarem silně připomíná kloboukatou houbu), obr. 4.
  • Žabí vlas (Cladophora glomerata) přisedlá sladkovodní řasa s typickou rozvětvenou stélkou, obr. 5.

acetabularia

Obrazek č. 4 Acetabularia mediterranea. Zdroj: http://en.wikipedia.org.

zabi_vlas

Obrázek č. 5 Žabí vlas (Cladophora glomerata). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Třída: Spájivky (Conjugatophyceae)

Jsou pouze sladkovodní jednobuněčné nebo vláknité řasy. Typickým znakem je v rozmnožování proce spájení (konjugace). Mezi dvěma různopohlavnými vlákny se vytvoří po přiblížení k sobě tzv. konjugační kanálky, kterými se protoplasty z buněk jednoho vlákna přelijí do buněk druhého vlákna. Splynutím protoplastů vznikají zygoty, které se mění v zygospory, ty klíčí v nová haploidní vlákna, které opět konjugují.

Zástupci spájivek

  • Šroubatka (Spirogyra) – má jednoduchou vláknitou stélku, typickým znakem jsou spirálovité plastidy, obr. 6.
  • Jařmatka (Zygnema)– má vláknitou stélku s hvězdicovitými plastidy.
  • Vřetenovka (Closterium).

sroubatka

Obrázek č. 6 Šroubatka (Spirogyra). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Opakovací otázky:

  1. Jmenujte barviva charakteristická pro zelené řasy.
  2. Jaká je typická zásobní látka zelených řas?
  3. Jakou funkci mají pyrenoidy?
  4. Jmenujte alespoň 4 zástupce zelenivek. Vysvětlete pojem "cenobium".
  5. Popište rozmnožování zelenivek.
  6. Acetabularia patří mezi: a) zelnivky b) parožnatky c) kadeřnatkovité d) spájivky
  7. Popište rozmnožování kadeřnatek.