Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Hlenky

Email Tisk PDF

Hlenky (Mycetozoa, Myxomycota) se vyskytují jako jednojaderné myxaméby - bezbičíkaté haploidní buňky (pohybují se panožkami) nebo myxomonády - haploidní rejdivé výtrusy se dvěma nestejně dlouhými bičíky. Ani myxaméby, ani myxomonády nemají buněčnou stěnu, ta je nahrazena periplastem z bílkovin. Živí se fagocytózou bakterií nebo saprofyticky organickými látkami z těl odumřelých organismů (někdy paraziticky).

Shlukováním neoblaněných zygot vzniká nepřehrádkované mnohojaderné plasmodium. Tomu předchází plazmogamie (splynutí plazmy buněk) a karyogamie (splynutí jader) dvou myxaméb nebo myxomonád. Za určitých podmínek se mohou z plasmodií vyvíjet výtrusnice (sporokarpy), ve kterých meiózou vznikají haploidní výtrusy s buněčnou stěnou z celulózy.

Hlenky jsou celosvětově rozšířené organismy. V našich lesích na ztrouchnivělých kmenech a pařezech vytváří hojné kulovité, zprvu růžové, ve zralosti šedohnědé sporokarpy druh hlenky vlčí mléko obecné. Dalším zástupcem je např. vlčí mléko červené. Jiným běžným druhem u nás je slizovka práškovitá, jejíž bělavé (pozdějí našedlé) sporokarpy se mohou objevit kromě povrchu mrtvého dřeva také na živých částech rostlin.

vlci_mleko_cervene  
Obrázek č. 1 Vlčí mléko červené (Lycogala epidendrum). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.
slizovka_praskovita_plazmodium
Obrázek č. 2 Slizovka práškovitá (Fuligo septica).
slizovka_praskovita_plodnicky
Obrázek č. 3 Plodničky slizovky práškovité (Fuligo septica). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.