Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Základy sexuální výchovy

Email Tisk PDF
Období dospívání

Pohlavní dospívání je důsledkem produkce hormonů – estrogenů ve vaječnících dívek a testosteronu ve varlatech chlapců. U obou pohlaví se tkáně reagující na stoupající hladiny pohlavních hormonů postupně rozvíjí až do dosažení plné pohlavní zralosti. Tento vývoj se nazývá puberta a můžeme jej sledovat na tzv. sekundárních pohlavních znacích:

  • prsy u dívek začínají růst již od 8 let věku, začátek růstu se nazývá telarche a začíná většinou jednostranně, druhý prs však náskok rychle dohání, vývoj zpravidla vrcholí v patnácti letech;
  • pubické ochlupení (pubarche) začíná růst také kolem osmi let věku a dokončeno je většinou do šestnácti let;
  • axilární ochlupení se vyvíjí nejpozději, většinou mezi 9 – 17 lety;
  • pubertální změny u dívek vrcholí zrychlením růstu, někdy bělavým výtokem z rodidel a především první menstruací – menarche (u nás nejčastěji ve stáří 12,5 roku, s fyziologickým rozmezím 10 – 15 let věku).

Po příchodu první menstruace je běžné, že cyklus bývá nepravidelný. Následující menstruace se může objevit až po 2 nebo 3 měsících. Do dvou let by ale měla být menstruace pravidelná a u většiny žen se cyklus ustálí do specifi cké délky v rozmezí 21 až 35 dní. V případě, že je cyklus kratší než 21 dní nebo je-li i po dvou letech menstruace nepravidelná či trvá krvácení
déle než 8 dní, je návštěva gynekologa žádoucí.
Menstruační cyklus obvykle trvá 28 dní. Pod vlivem hormonů produkovaných vaječníky dochází přibližně uprostřed cyklu k ovulaci. Vajíčko putuje vejcovodem, kde může být po dobu několika dnů oplodněno mužskou spermií. Během 3 – 4 dnů se dostává do dělohy. Děložní sliznice mezitím zesiluje a hromadí živiny, připravuje se tak na uhnízdění oplodněného vajíčka a jeho další vývoj. Pokud nedojde k oplodnění vajíčka, děložní sliznice již není potřebná a přibližně po 14 dnech od ovulace se začne odlučovat. Nastává menstruační krvácení. Menstruační tekutina je tvořena krví, menšími či většími částečkami děložní sliznice a poševním sekretem.
Během menstruace žena ztrácí 60 – 80 ml menstruační tekutiny, z toho dvě třetiny během prvních dvou až tří dní. Děložní sliznice se začíná obnovovat a pod vlivem hormonů uzrává ve vaječníku nové vajíčko. Celý proces se opakuje. Za normálních podmínek má každá žena během svého života něco kolem 350 – 400 menstruačních krvácení. U většiny dívek menstruaci předcházejí psychické či fyzické změny (tzv. premenstruační syndrom), jako jsou napětí v prsou, vzedmuté břicho, výkyvy nálady, nespavost či žaludeční
nevolnost. Takové příznaky často mizí se začátkem menstruačního krvácení, ale až u 1/3 žen mohou přetrvávat ještě několik dní. S menstruací jsou nejčastěji spojeny bolestivé křeče v podbřišku způsobené kontrakcemi svalů dělohy, které napomáhají odlučování děložní výstelky. Doporučuje se teplá sprcha nebo termofor, který uvolní svaly a uleví od bolesti. Cvičení nebo procházka na čerstvém vzduchu vedou ke zmírnění křečí. Dostatek spánku může zmenšit napětí a únavu, omezení soli a zvýšení příjmu vody pak nadýmaní a bolest hlavy. V případě, že žádná z těchto rad nepomůže, je indikována medikamentózní léčba. O její formě a rozsahu rozhodne dětský lékař nebo gynekolog. Za normálních podmínek není v průběhu menstruace omezena pracovní, sportovní či jiná činnost. Vzhledem k riziku rozvoje infekce vnitřních pohlavních orgánů je však třeba u dívek fixovat správné hygienické návyky. Oblast vnějších pohlavních orgánů by měla být vždy udržována v čistotě a v průběhu menstruace to platí dvojnásob. K pravidelnému mytí stačí čistá teplá voda a případně jemný mycí gel. Vhodnější jsou výrobky speciálně vyvinuté pro šetrné mytí, protože tolik nenarušují přirozené kyselé prostředí v pochvě. Ta by se nikdy neměla vyplachovat zevnitř. Vyplavíme tím užitečné bakterie mléčného kvašení, které představují jakousi zdravotní policii a chrání poševní prostředí před zánětem. Těsné oblečení v oblasti rozkroku (džíny, tanga) může být příčinou zvýšené vlhkosti zevních rodidel. V takových případech doporučujeme výměnu spodního prádla i v průběhu dne nebo používání intimek, které vlhkost pohlcují a současně na kůži rodidel propouštějí vzduch snižující riziko rozvoje lokálního zánětu.
Při menstruačním krvácení lze používat vložky nebo tampony. Stále jsou mezi námi lidé, kteří tvrdí, že tampony škodí zdraví. Pravý opak je pravdou! Problém není v tamponech, ale v jejich správném užívání. Spousta žen si myslí, že slabé krvácení nebo špinění vyřeší jeden tampon zavedený hluboko do pochvy na celý den. Ale to není pravda! Tampon se má zavádět jenom do střední části pochvy, která jej díky svalové vrstvě nejlépe udrží, a nejpozději po osmi hodinách se musí vyměnit. Pokud žena i přes zavedený tampon špiní nebo krvácí z rodidel, je třeba tampon vyměnit okamžitě a nahradit jej jiným s vyšší absorpční kapacitou. Tampony průběžně odsávají menstruační krev z pochvy. Tím zabraňují jejímu shromažďování v zadní klenbě poševní – právě v těchto místech bývá menstruační krev vhodnou živnou půdou pro přerůstání nebezpečných bakterií.U žen s opakovanými výtoky je tak každá menstruace významným rizikem rozvoje poševního zánětu. Klinická studie ukázala, že správné užívání tamponů takové riziko snižuje. Na rozdíl od uživatelek hygienických vložek se při menstruaci tolik nesnižuje obsah mléčných bakterií v pochvě a pochva se tak stává odolnější proti případné infekci. Navíc tampon funguje jako bariéra vstupu infekce do pochvy z oblasti konečníku. Potvrzují to výsledky studie, ve které byl u pravidelných uživatelek tamponů zjištěn nižší výskyt střevních bakterií v pochvě. Při zavádění tamponu do pochvy je vhodné prsty jedné ruky oddálit od sebe stydké pysky a zajistit tak přímý přístup do poševního vchodu. Tampon se pak zbytečně nedotýká kůže na povrchu genitálu, která může být osídlena i střevními bakteriemi. Tampon je třeba zavádět do střední části pochvy – nad místo, kde pochva prochází svaly pánevního dna. Tato část vagíny se tamponu optimálně přizpůsobí. Navíc je v těchto místech málo senzitivních nervových zakončení, takže zavedený tampon není uživatelkou vůbec vnímán (některé ženy jej z počátku podvědomě cítí, ale vjem s délkou užívání ustupuje). Podrobné návody k manipulaci s tamponem jsou nedílnou součástí každého balení těchto hygienických pomůcek. Zavedený tampon je třeba nejpozději po osmi hodinách vytáhnout a vyměnit za nový.

Kdy poprvé navštívit gynekologa?

Ke gynekologovi lze jít kdykoliv, návštěva není vázána věkem ani zdravotními potížemi. Velmi vhodné je kontaktovat gynekologa a požádat jej o vhodnou antikoncepci před prvním pohlavním stykem – jedině tak lze zabránit nežádoucímu těhotenství nebo nevhodné formě zvolené antikoncepce. Rozhodně je doporučována návštěva gynekologa i v případech:

  • neobvykle dlouhé, bolestivé nebo mimořádně silné menstruace
  • když dívka v 15 letech ještě nedostala menstruaci
  • je-li menstruační cyklus kratší než 21 dní nebo delší než 35 dní
  • vyskytuje-li se opakovaný nebo dlouhodobý výtok z rodidel.

Období plodnosti

První menstruační krvácení zahajuje životní období plodnosti. Za normálních podmínek tak žena může otěhotnět v období dlouhém v průměru 35 let. Pokud by po celou tuto dobu měla nechráněný pohlavní styk se zdravým mužem, mohla by klidně porodit 12 – 15 dětí. Je nutné si uvědomit, že dívka může otěhotnět už při prvním pohlavním styku! Mladí lidé do 15 let věku jsou v České republice před pohlavním stykem chráněni zákonem (ten, kdo vykoná soulož s osobou mladší než 15 let nebo tuto osobu jiným způsobem pohlavně zneužije, dopouští se trestného činu).
Je pochopitelné, že v období puberty spočívá ochrana proti nežádoucímu těhotenství v sexuální abstinenci. V České republice je průměrný věk první soulože mezi sedmnáctým a osmnáctým rokem věku.

Navigace: Průřezová témata Základy sexuální výchovy