Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Obratlovci

Email Tisk PDF

PODKMEN: OBRATLOVCI (Vertebrata)

Tělo obratlovců tvoří hlava (caput), trup (truncus) a ocas (cauda) . Pokožka (epidermis) je vícevrstevná. Podle druhu jednotlivých obratlovců produkuje pokožka různé kožní deriváty (pancíře, šupiny, peří, srst).

Vnitřní oporu těla tvoří kostra, původně chrupavčitá, později kostěná – tvoří ji kostra lebky (cranium) - tvoří ji mozková (neurocranium) a obličejová (splanchnocranium) část, trupu (skeleton axiale) a končetin (ossa membri).

Chorda dorsalis (struna hřbetní) je zachována u kruhoústých, u vývojově vyšších tříd obratlovců je nahrazená páteří (columna vertebralis) složenou z obratlů (vertebrae).

Svalovina je příčně pruhovaná (pohybový aparát), základem pro stěny vnitřních orgánů je pak hladká svalovina.

Nervová soustava je trubicovitá, jejím základem je centrální nervová soustava (CNS) - mozek (cerebrum), páteřní mícha (medulla spinalis). Z CNS vycházejí mozkové, míšní a vegetativní nervy periferní nervové soustavy (PNS).

Trávicí soustava je trubicovitá – začíná ústním otvorem (orificum oris)  v přední části těla, dále je členěna na jícen (oesophagus) žaludek (ventriculus, gaster), střevo (intestinum) a trávicí žlázy - játra (hepar) a slinivka břišní (pankreas), které vyúsťují do tenkého střeva (intestinum tenue), končí řitním otvorem (anus) v zadní části těla.

Vylučovacími orgány jsou ledviny (renes).

Všichni obratlovci jsou gonochoristé - odděleného pohlaví. Podle vývoje zárodku (embrya) se dělí do dvou následujících skupin:

  1. bezblanní (Anamnia) - kruhoústí (Cyklostomata), paryby (Chondrichthyes), ryby (Pisces), obojživelníci (Amphibia) - kladou vejce bez zárodečných obalů do vody (vejcorodí, ovoparičtí), kde rovněž prodělávají svůj vývoj, mohou být i živorodí (viviparičtí);
  2. blanatí (Amniota) - plazí (Reptilia), ptáci (Aves) a savci (Mammalia) - vejcorodí (ovoparičtí) kladou vajíčka na souš, jinak jsou živorodí (viviparičtí). Zárodek (embryo) se vyvíjí v plodové vodě, je chráněn zárodečnými obaly - seróza, amnion a alantois.

Systém obratlovců

Recentní (v současnosti žijící) obratlovci se dělí takto:

  • nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) zahrnující třídu: Kruhoústí (Cyclostomata)*;
  • nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) zahrnující třídy: Paryby (Chondrichthyes), Ryby (Osteichthyes), Obojživelníci (Amphibia), Plazi (Reptilia), Ptáci (Aves) a Savci (Mammalia).
*Pozn. autora: Nadtřída: Bezčelistnatci zahrnuje vedle kruhoústých ještě jednu třídu, avšak vymřelých prvohorních obratlovců - Štítnatci (Ostracodermi).

NADTŘÍDA: BEZČELISTNATCI (Agnatha)

Tito živočichové patří do skupiny bezblanných – jejich vývoj je tedy vázán na vodu. Jsou to nejprimitivnější dnes známí obratlovci, i když ne asi nejpůvodnější. Živí se filtrací nasávané vody, případně též paraziticky.
Vyskytující se od kambria (starší prvohory) až po současnost.

Systematické znaky bezčelistnatců:

  • nemají vyvinutou horní a dolní čelist
  • chorda dorsalis (struna hřbetní) je zachována po celý život
  • chybí párové ploutve (končetiny)
  • jsou to vodní živočichové a dýchají žábrami.

Celkově je tělní stavba těchto živočichů velmi primitivní.

NADTŘÍDA: ČELISTNATCI (Gnathostomata)

V současném zoologickém systému se čelistnatci dělí do dvou vývojových větví:
  • Ploutvovci (Pisces) – jsou nižší vodní obratlovci s končetinami přeměněnými v ploutve. Lebku mají s páteří spojenou nepohyblivě, krční oddíl páteře vytvořen není. Kromě párových ploutví mají vyvinuté i ploutve liché. Dýchají žábrami, jejich srdce je venózní (protéká jím pouze odkysličená krev), dvoudílné - tvoří ho pouze 1 předsíň a 1 komora.

Tato skupina čelistnatců zahrnuje třídy:

  1. Pancířnatci (Placodermi) – vymřelí prvohorní obratlovci.
  2. Trnoploutví (Acanthodii) – prvohorní obratlovci, svým vzhledem a pravděpodobně i způsobem života připomínají kostnaté ryby.
  3. Paryby (Chondrichthyes).
  4. Ryby (Osteichthyes).
  • Čtyřnožci (Tetrapoda) – živočichové adaptovaní životu na souši, bývají označováni jako vyšší obratlovci, mají zpravidla vyvinuté pětiprsté končetiny, je již vyvinutý krční oddíl páteře, což umožňuje pohyblivé spojení hlavy s trupem. V dospělosti dýchají plícemi, jejich srdce je čtyřdílné - tvoří ho 2 předsíně a 2 komory, obsahující krev smíšenou (arteriovenózní).

Tato skupina čelistnatců se dělí na třídy:

  1. Obojživelníci (Amphibia).
  2. Plazi (Reptilia).
  3. Ptáci (Aves).
  4. Savci (Mammalia).

Opakovací otázky:

  1. Vysvětlete pojmy bezblanní a blanatí.
  2. Charakterizujte typické znaky bezčelistnatců.
  3. Popište funkce dýchací a oběhové soustavy u čtyřnožců a ploutvovců.
  4. Kteří obratlovci patří mezi blanaté (amniota)?
  5. Který podkmen strunatců nemá vyvinutý mozek a srdce?
  6. Ze které epochy vývojových ér Země jsou známy nejstarší doklady o původu obratlovců?