Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Žebernatky

Email Tisk PDF

KMEN ŽEBERNATKY (Ctenophora)

Jedná se o poměrně méně početný kmen dravých mořských láčkovců. Obvykle mají pásovitý (vakovitý) tvar těla, případně vejčitý či hruškovitý. Místo žahavých buněk (knidoblasty) mají lepivé buňky, tzv. colloblasty. Pohyb jim zajišťují destičky (vznikají splynutím příčné řady brv), které tvoří tzv. "žebra", kterých je zpravidla 8 na povrchu těla.
Mají vyvinutou gastrovaskulární soustavu (podobně jako u medúz), jejich nervová soustava je rozptýlená (difúzní) jako u nezmara. Na horním konci těla mají statocystu a dvě nápadná chapadla s lepivými buňkami.
Z hlediska rozmnožování patří žebernatky k hermafroditům, jejich oplození je vnější.

Zástupci žebernatek

  • Žebrovka vejčitá (Beroë ovata) - je hojně rozšířená v severských mořích.
  • Pásovnice Venušina (Cestus veneris) - patří k nejhezčím mořským živočichům vůbec. Vyskytuje se ve velkých hloubkách, vaznačuje se bioluminiscencí - světélkuje.

bolinopsis_infundibulum

Obrázek č. 1 Žebernatka (Bolinopsis infundibulum).

Fylogenetický význam žebernatek

Z hlediska fylogenetického vývoje navazují žebernatky na vývojovou větev medúzovců. Jejich vnitřní stavba těla má sice paprsčitou (radiální) souměrnost, jsou u nich ale rovněž přítomny náznaky dvoustranné (bilaterální) souměrnosti. Z tohoto důvodu daly žebernatky pravděpodobně vznik prvním primitivním bilaterálním živočichům (Bilateralia).