Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

1. ročník

Email Tisk PDF

Aerobní - vyžadující molekulární kyslík; mohou být např. aerobní děj (pro jeho průběh je zapotřebí přítomnost kyslíku) nebo aerobní organismy (pro dýchání potřebují striktně kyslík).

Anaerobní - nevyžaduje přítomnost molekulárního kyslíku; mohou být např. anaerobní děj (pro jeho průběh není zapotřebí přítomnost kyslíku) nebo anaerobní organismy (pro dýchání nepotřebují v prostředí přítomnost kyslíku).

Antigenita (antigenicita) - schopnost chovat se, působit jako antigen, tj. vyvolat určitou odpověď.

Antigen - látka, kterou je schopen organismus rozpoznat na základě její struktury jako cizí a pro níž je schopen vyrobit určité protilátky. Jako antigen se chovají mikroorganismy, cizorodé bílkoviny podané do krve, cizí orgány a krevní skupiny aj.

Bakteriofágy můžeme rozdělit na:

  • virulentní - v bakteriální buňce se silně pomnoží, až ji úplně rozpustí (zlyzují)
  • mírné - nějakou dobu přetrvávají v bakteriálních buňkách, teprve poté je rozpustí.
Brakické vody - vyznačují se koncentrací solí mezi sladkou a slanou vodou. Obvykle se jedná o vodu v ústích řek, někdy také celé vodní mořské plochy.

Dendrologie - nauka o stromech a dřevinách (z řec. dendron = strom a logie = nauka).

 

Epidemie - výskyt nemoci v určité populační skupině nebo regionu, jež přesahuje běžný výskyt nemoci v takto definované skupině osob pro dané roční období.

Escherichia coli (vyslovujte: ešerichia koli) - gramnegativní bakterie (G-), která se běžně vyskytuje v tlustém střevě lidského organismu. Podílí se na kvašení cukrů, reguluje střevní mirkoflóru a podílí se na tvorbě vitamínů.

Inaktivovaná vakcína - očkovací látka obsahují oslabené či usmrcené mikroorganismy, jejíž aplikací do lidského těla má dojít k vytvoření imunity (dočasné nebo trvalé) proti danému infektu.

 Inkubační doba - interval mezi proniknutím infekčního zárodku do lidského organismu a rozvojem prvních příznaků nemoci.

Imunologie - nauka zabývající se výzkumem imunitního systému.

Kapénková infekce - způsob přenosu choroboplodných zárodků jejich vylučováním hlenem z dýchacích cest. Hlen se v drobných kapičkách, zejména při kašli a kýchání rozprašuje do okolí, kde je vdechnut dalšími jedinci.

Latentní - skrytý, bezpříznakový; typické pro některé nemoci, které mají na svém počátku bezpříznakové období, běhm něhož ale jejich průběh pokračuje. 

Letokruh - jedná se o dvě vrstvy buněk dřeva; jednu vrstvu tvoří velké tenkostěnné buňky (produkované na jaře) a druhou vrstvu tvoří malé tlustostěnné buňky (produkované v létě). 

Léze - poškození (postižení, porucha) buňky, orgánu či tkáně, které má za následek narušenou funkci.

Mortalita - úmrtnost (může být uváděna na určitou nemoc nebo celková).

Osmotrofie - heterotrofní způsob výživy, buňky (organismy) absorbují (vstřebávají) živiny celým svým povrchem.

Paleontologie - nauka zabývající se studiem zkamenělin - fosilií.

Pandemie - rozsáhlá epidemie probíhající na rozlehlém území v řadě zemí, popř. i na různých kontinentech.

Patogenní - vyvolávají onemocnění u rostlin, živočichů i člověka.

Permisivita - ve virologii vlastnost buňky umožňující množení viru, buňka musí obsahovat potřebný enzymatický aparát.

Profesionální nákaza - nákaza získaná při výkonu povolání.

Provirus - virová DNA, která je v buňce integrována (začleněna) do vlastní dědičné výbavy buňky (do její DNA). Může nebo nemusí ovlivňovat buněčné funkce. Za určitých okolností se můž aktivovat a virus se začne v buňce množit.

Prýt - nadzemní část rostliny bez reprodukčních orgánů (stonek s listy).

Spory - výtrusy, speciální haploidní (mají poloviční výbavu chromozómů) rozmnožovací částice, které se vytvářejí obvykle ve výtrusnicích (sporangiích).

Vakcinace - očkování, postup vedoucí k vytvoření imunity proti infekčním chorobám založený na aktivní imunizaci - do organismu je vpravován oslabený či usmrcený patogen, jeho součásti nebo již hotové protilátky (antigeny).

Virion - částice viru, obvykle nukleová kyselina s kapsidem, schopná infikovat buňku.

Vitalistická teorie - spočívala v myšlence, že organické sloučeniny vznikají za přispění tzv. vis vitalis (životní síla). Tato teorie byla vyvrácena Friedrichem Wöhlerem v roce 1828, který pomocí zahřívání kyanatanu amonného - anorganická sloučenina, připravil diamid kyseliny uhličité neboli močovinu - organická sloučenina.