Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Epitely

Email Tisk PDF
Epitely

Jedná se o soubory buněk těsně naléhajících na sebe bez mezibuněčných prostor; zpravidla kryjí volný povrch - krycí epitely (např. kůže), nebo vystýlají dutiny orgánů - výstelkové epitely (např. sliznice dutých orgánů apod.). Jejich buňky se neustále obnovují, mají vysokou regenerační schopnost (typické např. v pokožce při hojení ran, dále při obnově pokožky a regeneraci střevních klků - během několika dní).

Dělení epitelů podle tvaru (obr. 1)

  • Jednovrstevné epitely - buňky jsou uspořádány v jedné vrstvě
  1. plochý (dlaždicový) - má zpravidla tenkostěnné buňky s kulatým nebo ovoidním (vejčitým) jádrem; vyskytuje se např. ve vnitřním uchu, tvoří výstelku nejmenších vývodů žláz, dále je přítomen v plícních sklípcích, na zadní ploše rohovky, v sestupném raménku Henleovy kličky ad.
  2. kubický  – tvoří hranolovité buňky; nachází se ve foliklech štítné žlázy, v sítnici, tvoří zárodečný epitel vaječníků, přední epitel čočky ad.
  3. válcový (cylindrický) – buňky tvoří značně vysoké hranoly (mohou mít až 50 mikrometrů); nachází se ve sliznici žaludku, tenkého a tlustého střeva, s řasinkami tvoří výstelku dělohy, vejcovodů nebo termínálních (koncových) úseků průdušinek v plících ad.

  • Mnohovrstevné epitely - buňky tvoří několik vrstev
  1. dlaždicový - dlaždicový – vysoké buňky uspořádané ve vícero vrstvách; vyskytuje se v pokožče (zrohovatělý), příklopce hrtanové, jícnu, zevním povrchu rohovky, pochvě a zvukovodu;
  2. cylindrický – jedná se o typický epitel přechodních zón; výskytuje se v oblasti přechodu hltanu v nosohltan, dále ve sliznici konečníku, tvoří klenbu spojivky nebo také kavernózní část močové trubice (vede spongiózním tělesem v penisu);
  3. přechodní – buňky nabývají tvaru podle toho, zda je plocha epitelu napjatá nebo ne; jedná se o typický výstelkový epitel dutých orgánů, nachází se např. v močovém měchýři.
  •  Víceřadý řasinkový (cylindrický) epitel - všechny buňky mají společný základ, ale jsou různě vysoké, zpravidla činí dojem více řad; vyskytuje se ve sliznici dýchacích cest, Eustachově trubici (spojující nosohltan se středním uchem), dále v kanálcích nadvarlat, chámovodech; bez řasinek je podstatnou částí tzv. zadní mužské močové trubice.

epitely

Obrázek č. 1 Epitely podle tvarů buněk; legenda k obrázku: a - jednovrstevný plochý; b - jednovrstevný kubický; c - jednovrstevný válcový; d - víceřadý řasinkový epitel; e - mnohovrstevný cylindrický; f - mnohovrstevný dlaždicový nerohovatějící; g - mnohovrstevný dlaždicový rohovatějící; h - přechodní epitel dutého orgánu bez náplně; i - přechodní epitel dutého orgánu s náplní.

Obrazová příloha (zdroj: Trojan, S. a kol.; Atlas biologie člověka; Scientia, 2002).

mnohovrstevn_dladicov   

vrstevnat_e._jcnu

vcead_cylindrick_e

Dělení epitelů podle funkce

  • Žlázový epitel - má sekreční funkci, podílí se na stavbě endokrinních a exokrinních žláz:
  1. endokrinní  (hormonální) žlázy - látka se specifickým účinkem produkována těmito žlázami je vyměšována přímo do krve nebo mezibuněčných prostor stejné či okolních tkání; (viz. sekce 3. ročník; kapitola: Hormonální řízení organismu);
  2. exokrinní žlázy - jedná se o žlázy, jejichž sekrety jsou nepřímo vyměšovány ven z těla; např. slinné, potní, trávicí žlázy ad.

Typy sekrece (vyměšování) ze žlázového epitelu:

  • Apokrinní - dochází k odlučování části cytoplazmy buněk, která se stane součástí sekretu (např. potní žlázky).
  • Holokrinní - buňky na konci svého sekrečního cyklu odumírají a stávají se součástí sekretu (např. kožní mazové žlázy).
  • Merokrinní - sekret je vydáván z buňky bez zřetelné ztráty cytoplazmy buněk (játra - produkce žluči).
  • Krycí epitel  - plní zejména funkci ochrannou a mechanickou (kůže), zabraňuje ztrátám tělní vody, vzniku bakteriálních infekcí apod.
  • Resorpční (vstřebávací) epitel - typický např. pro sliznici tenkého střeva (vstřebávání rozštěpených složek tuků, cukrů a bílkovin).
  • Smyslový epitel - tvoří jej smyslové buňky (hmatové, chuťové, čichové ad.).
  • Zárodečný epitel - vyskytuje se ve tkáních, v nichž se tvoří pohlavní buňky (u žen ve vaječnících, u mužů ve varlatech).

Opakovací otázky:

  1. Definujte pojem epitel.
  2. Rozdělte epitely podle funkce a uveďte, kde se v těle nacházejí.
  3. Charakterizujte jednovrstevné epitely a ke každému z nich uveďte 2 místa v těle, kde se nacházejí.
  4. Vysvětlete na 2 příkladech regenerační schopnost epitelů.