Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Růst a vývin rostlin

Email Tisk PDF

Růst rostlin

Představuje nevratné zvětšování objemu a hmotnosti rostliny díky dělení buněk, jejich zvětšování a rozrůznění - tzv. diferenciace. Vyšší rostliny mají neukončený růst, což souvisí s jejich nepohyblivostí. U rostlinných orgánů se rozlišují tři růstové fáze:
  • Zárodečná (dělivá, embryonální) fáze - probíhá mitózou zárodečných buněk meristematického (dělivého) pletiva, tvoří se tak nové buňky. Toto dělení probíhá obvykle ve vrcholových částech kořenu a stonku a je ovlivňováno tzv. růstovými faktory – cytokininy a auxiny. Trvá většinou poměrně dlouho – např. u pupenů našich dřevin až 20 měsíců.
  • Prodlužovací (prolongační) fáze - buňky se již nedělí, prodlužují se a přijímají velké množství vody do vakuol, které později splývají v jednu velkou centrální vakuolu; množství cytoplazmy nevzrůstá, jádro je obvykle zatlačeno k buněčné stěně. Regulace této fáze je pomocí auxinů, giberelinů a cytokininů.
  • Rozlišovací (diferenciační) fáze - buňky se začínají tvarově a funkčně specializovat a nabývají konečného tvaru, dále již nezvětšují svůj objem. Tvoří se mezibuněčné prostory, nepravidelně tloustnou buněčné stěny.

Pro růst rostlin jsou rozhodující určité podmínky (faktory), které můžeme rozdělit do dvou skupin:

  1. Vnitřní - nejvýznamnější z nich jsou rostlinné hormony - fytohormony, které mouhou růst podněcovat, tzv. stimulátory nebo brzdit, tzv. inhibitory. Do skupiny růstových stimulátorů patří např. auxiny, např. heteroauxin = kyselina ß-indolyloctová (obvykle se tvoří za tmy ve vrcholových částech - meristémech stonků), cytokininy, např. kinetin (vznikají v kořenech), giberreliny, např. kyselina giberelová (vznikají v nejmladších listech a kořenech) a ethen, který urychluje zrání plodů (pozn. autora: nejvíce je u nás využíván k dozrávání tropických plodů ve skladech, zejména banánů). Do skupiny růstových inhibitorů patří kyselina abscisová, která způsobuje opad listů a plodů, potlačuje rozvíjení pupenů v době vegetačního klidu.
  2. Vnější - zejména se uplatňují teplota - teplota, při které rostlina roste nejrychleji se označuje jako optimální teplota, světlo - je nezbytným faktorem pro fotosyntézu, při nedostatku světla dochází u rostlin k tzv. etiolizaci - rostliny blednou (typické např. pro klíčky brambor uskladněných ve tmavých prostorách), mají ve článcích nápadně prodloužené stonky a jejich listy zastavují růst, voda - je důležitá pro zárodečnou a prodlužovací fázi růstu, její nedostatek (tím i živin) vede k zakrslosti rostlin a znečištěné prostředí, které působí nepříznivě na růst rostlin a jejich orgánů.

 

Individuální vývin - ontogeneze rostlin

Jedná se o soubor komplexních změn, které probíhají v konkrétním organismu od jeho vzniku až po jeho zánik. Ontogeneze rostlin se rozděluje do 4 etap, tzv. fenologických fází:
  • Embryonální období – zahrnuje vývoj zárodku (embrya) od vzniku zygoty po dozrání semene.
  • Vegetativní období – začíná klíčením semene, semeno přijme vodu, bobtná a protrhne osemení. Kořínek (základ pro kořen) se uchytí v půdě, vzrostný vrchol stonku se dostává na povrch dvojím způsobem: buď epigeickým klíčením – prodlužování podděložního článku, tzv. hypokotylu, dělohy se tak dostávají na povrch půdy, zezelenají a plní funkci listů, nebo hypogeickým klíčením – prodlužování nadděložního článku, tzv. epikotylu. Hypokotyl se v tomto případě neprodlužuje a dělohy zůstávají v zemi jako zásobní orgány. Na klíční rostlině se postupně vyvíjejí a dotvářejí vegetativní orgány (viz. kapitola stonek, sekce vegetativní orgány).
  • Období dospělosti – vznikají generativní orgány, nastává tvorba gamet a výtrusů. V této fázi dochází k pohlavnímu rozmnožování.
  • Období stárnutí – odumírání jednotlivých orgánů i celé rostliny, převládají katabolické děje, rozmnožování již neprobíhá.


Navigace: 1. ročník Základy rostlinné fyziologie Růst a vývin rostlin