Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Kopinatci

Email Tisk PDF

PODKMEN: KOPINATCI, syn. BEZLEBEČNÍ (Cephalochordata, Acrania)

Bezlebeční jsou synonymním názvem označování jako kopinatci. Jsou to strunatci rybovitého tvaru žijící většinou v litorálu teplejších moří (písčité mořské mělčiny), ve vodě se pohybují pouze v noci, přes den jsou zahrabáni v písku a loví „jen s vyčnívající hlavou". Chordu dorsalis (strunu hřbetní) mají zachovánou celý život. Kopinatci nemají ani chrupavku, ani kosti.

Nervová soustava těchto živočichů je trubicovitá, vpředu mírně rozšířená, s odstupujícími nervy – v míšním kanálu jsou jednoduché smyslové orgány - světločivné buňky a vířivá jamka s čichovou funkcí. Okolo ústní štěrbiny mají kopinatci hmatová tykadla. Jejich hltan je proděravěn velkým množstvím štěrbin – žaberní štěrbiny jim, vedle okysličování krve, slouží zároveň k filtraci potravy. Pomocí úst přijímají vodu, která přináší kyslík i potravu. Dýchají převážně pokožkou, celým povrchem těla. Cévní soustava je uzavřená bez srdce – bezbarvou krev (neobsahuje červené krvinky) jim pohání pulsující břišní aorta; žaberními tepnami se krev dostává do žaberních štěrbin, zde se okysličuje; okysličená krev ústí do hřbetní aorty, z ní následně do tepenné pleteně. Žílami se odkysličená krev vrací zpět do žaberních tepen.   

Bezlebeční jsou gonochoristé - odděleného pohlaví bez sekundárních pohlavních znaků (nelze tedy rozeznat samičky od samečků), oplození je mimotělní, vývoj je nepřímý s asymetrickou larvou. 

Embryonální vývoj kopinatce
Pohlavní orgány kopinatců nemají samostatné vývody. Pohlavní produkty jsou uvolňovány s vodou, proudící od žaberních štěrbin, do okolní vody. Rýhováním oplozeného vajíčka vzniká blastula, jejíž vchlipováním (invaginací) dochází k vývoji gastruly. Další vývojové stadium zárodku (embrya) se označuje pojmem neurula. Zárodek se následně prodlužuje. Vzniká chorda (vychlípením hřbetní částí entoblastu) a zárodek opouští zárodečné obaly, po celém povrchu vzniká obrvená larva. Na původní zádi se prolamují druhotně ústa a na protilehlém konci, v místě prvotního ústního otvoru (blastoporu) vzniká otvor řitní. (V porovnání s gastrulou se tedy mění funkce protilehlých konců těla). Obrvená lárva plave 2 až 3 měsíce volně ve vodě, poté klesne ke dnu a mění se v dospělce. 

Typickým evrospkým druhem kopinatců je kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum), jako všichni kopinatci, i tento plave hadovitými pohyby těla ze strany na stranu. (Pozn. autora: V některých oblastech chytají lidé kopinatce jako potravu, zejména v tropických oblastech).

kopinatec_plzovity

Obrázek č. 1 Kopinatec plžovitý (Brachiostoma lanceolatum). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.