Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Doplňkové informace

Email Tisk PDF

Kapitola: Nebuněčné organismy - viry

1. Systém virů - aktualizovaná taxonomie a systematika virů zohledňuje zejména tyto znaky:

  • rozměry a tvar virionu;
  • přítomnost, resp. nepřítomnost povrchového obalu;
  • typ a stavba nukleové kyseliny;
  • antigenní vlastnosti;
  • okruh hostitelů a afinita - "přilnavost" k jejich tkáním;
  • patogenita;
  • stavba kapsidového obalu včetně enzymů.

Pro taxonomii (uspořádání) virů (dle výše zmíněných znaků) se používají tyto taxonomické jednotky:

  • řád (ordo) - typické označení řádu je s koncovkou -virales (jediný řád živočišných virů má název Mononegavirales);
  • čeleď (familia), případně podčeleď -  typické označení čeledě je s koncovkou - viridae (např. Parvoviridae), u podčeledě je koncovka -virinae (např. Parvovirinae);
  • rod (genus), případně podrod - název viru má v případě rodu (i podrodu) koncovku -virus (např. Parvovirus B19).
Při porovnání s všeobecně užívanou linnéovskou binomickou nomenklaturou buněčných roganismů v biologii (viz. sekce "Úvod do biologie - rozdělení taxonů v systému organismů", 1. ročník) se v taxonomii (uspořádání) virů neužívá jednotka "druh"

Pozn. autora: Viry, které se zatím nepodařilo zařadit do výše zmíněných taxonů (čeleď, rod), se obvykle klasifikují do skupin, případně podskupin.  
Aktualizovaný systém rostlinných virů zahrnuje 36 čeledí a skupin. Většina z nich jsou viry neobalené, pouze 3 čeledi ze všech známých jsou popsány jako obalené.
K nejvýznamnějším čeledím rostlinných virů patří:
  • Rhabdoviridae - k charakteristickým virům této čeledě patří virus žluté mozaiky salátu, virus žluté zakrslosti bramboru, virus puchýřnatého zánětu ústní sliznice, virus vztekliny (do této čeledi patří také živočišné viry);
  • Reoviridae;
  • Geminiviridae;
  • Tenuiviridae.
Aktualizovaný systém živočišných virů zahrnuje 25 čeledí a skupin virů obratlovců, 16 čeledí a skupin virů bezobratlých a 1 rod - Giardiavirus - viru prvoků (tento virus napadá bičíkovce: lamblie střevní).

Přehled nejvýznamnějších čeledí a skupin virů obratlovců:

  • Parvoviridae - jsou to neobalené viry s jednořetězcovou DNA; patří k nejmenším virům; zástupce: Parvovirus B19 způsobuje infekční zčervenání (erytém) kůže člověka.
  • Adenoviridae - jsou to neobalené viry s dvouřetězcovou DNA; tyto viry způsobují velmi často nemoci sliznice dýchacích cest, zažívacího a močopohlavního systému, ale také očních spojivek (nejčastěji napadají vedle člověka také ptáky a savce).
  • Papovaviridae - neobalené viry s dvouřetězcovou DNA; k typickým zástupcům patří opičí virus SV40 a papilomavirus vyvolávající u člověka bradavice na kůži a kožní výrůstky podobné bradavicím na povrchu pohlavních orgánů (zejména u žen).
  • Picornaviridae - patří mezi neobalené viry s jednořetezcovou RNA; k této skupině virů patří poliovirus - virus dětské obrny, virus lidské hepatitidy (žloutenka typu A), viry rýmy a virus slintavky a kulhavky skotu (viz sekce "Základy mikrobiologie - nebuněčné organismy", virová onemocnění člověka, 1. ročník).
  • Reoviridae - neobalené viry s dvouřetězcovou RNA; k této čeledi virů náleží viry rostlin, hmyzu a savců, typickým zástupcem je Rotavirus, který způsobuje průjmová onemocnění dětí, telat i selat; virus může infikovat také tkáně dýchacího traktu.
  • Poxviridae - obalené viry s dvouřetězcovou DNA; k této skupině virů patří viry neštovic černých, kravských i planých.
  • Herpesviridae - obalené viry s dvouřetězcovou DNA. Herpesviry způsobují infekce doprovázené tvorbou puchýřků, po kterých mohou při špatném zhojení zůstávat menší jizvy (krusty). Také mohou vyvolat latentní infekce. Typickým zástupcem je EB virus - virus Epsteina a Barrové, způsobující infekční mononukleózu (viz sekce "Základy mikrobiologie - nebuněčné organismy", virová onemocnění člověka, 1. ročník). (Pozn. autora: některé herpesviry mohou cílovou buňku nádorově transformovat).
  • Iridoviridae - obalené viry s dvouřetězcovou DNA; patří sem viry z bezobratlých - hmyzu a obratlovců - především studenokrevných: ryb a obojživelníků.
  • Coronaviridae - obalené viry s jednořetězcovou RNA; patří k nim viry savců (včetně člověka) a ptáků. Působí celou řadu infekčních nemocí, zejména epidemické infekce horních cest dýchacích.
  • Paramyxoviridae - obalené viry s jednořetězcovou RNA; paramyxoviry způsobují např. parachřipku, spalničky či příušnice (spalničky a příušnice viz. sekce "Základy mikrobilogie - nebuněčné organismy", virová onemocnění člověka, 1. ročník).
  • Othomyxoviridae - obalené viry s jednořetězcovou RNA; jsou to typické viry chřipky - typy A, B, C - viry savců (včetně člověka) a ptáků. (Pozn. autora: viry typu A se vyznačují mimořádnou antigenní proměnlivostí - stále se objevují nové kmeny a subtypy, na jejichž antigeny není zpravidla vyvinutý imunitní mechanismus ani na základě prodělané nemoci v minulé epidemii a nepůsobí na ně ani vyvinuté očkovací látky).
  • Bunyaviridae - obalené viry s jenořětězcovou RNA; tyto viry způsobují hemoragickou (krvácivou) horečku, encefalitidu (zánět mozkových měkkých plen) ad.
Kapitola: Eukaryotická buňka

Struktura cytoplazmatické membrány

Z lipidů jsou v cytoplazmatické membráně zastoupeny zejména fosfolipidy (fosfatidylcholin, fosfatidylethanolamin). Jejich molekuly připomínají svým tvarem kolíčky na prádlo, obr. 1. Přední část molekuly, tzv. "hlava", obsahuje hlavně ve vodě rozpustné fosfáty - označuje se jako polární, hydrofilní část molekuly. Zadní část je pak relativně ve vodě nerozpustná, tvoří tzv. nepolární, hydrofóbní část molekuly. Hydofilní části molekuly směřují vždy do vodního prostředí (tedy ven z buňky nebo dovnitř cytoplazmy), hydrofóbní skupiny směřují dovnitř membrány. (Pozn. autora: membrány prokaryontů - buněk, které nemají jádro (bakterie) - jsou svou stavbou relativně jednoduché, avšak membrány eukaryontů - buněk, které mají jádro - obsahují ještě další molekuly složených lipidů, jako např. sfingomyelin, cholesterol ad.). 

CM
Obrázek č. 1 Struktura - trojrozměrný řez cytoplazmatickou membránou. Legenda k obrázku: 1 - glykolipidy (složené tuky obsahující sacharidovou složku); 2 - vláknitá proteinová molekula - hydrofilní část; 3 - oligosacharidový boční řetězec; 4 - fosfolipid; 5 - globulární proteinová molekula; 6 - hydrofóbní část proteinové molekuly; 7 - cholesterol. (Zdroj: wikipedia.org).

 


Navigace: 1. ročník Doplňkové informace