Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Klepítkatci

Email Tisk PDF

PODKMEN: KLEPÍTKATCI (Chelicerata)

- mají tzv. klepítka - chelicery - první pár končetin, slouží k příjmu potravy

- druhý pár končetin přeměněn v makadla - pedipalpy - hmat

- hlava srůstá s hrudí - vzniká HLAVOHRUĎ, která nese 4 páry kráčivých končetin

- zadeček je nečlánkovaný bez končetin

Podkmen zahrnuje 2 Třídy:

1) TŘÍDA: HROTNATCI (Merostomata)

2) TŘÍDA: PAVOUKOVCI (Arachnida)

 

1) TŘÍDA: HROTNATCI (Merostomata) - hrotnatci žijí v moři u Mexického zálivu. Významným zástupcem je Ostrorep americký (Limulus polyphemus). Dosahuje velikosti až 60cm. Ostrorepi jsou obvykle zahrabáni do dna teplých moří (silně bentický způsob života) - mají krunýř a složené oči, jejich larvy připomínají trilobity.

ostrorep_americky

Obrázek č. 1 Ostrorep americký (Limulus polyphemus).

Zdroj: http://en.wikipedia.org.

 

2) TŘÍDA: PAVOUKOVCI (Arachnida) - většinou suchozemští, dělí se do 5 řádů:

- ŠTÍŘI (Scorpionida)

- ŠTÍRCI (Pseudoscorpiones) - velmi drobní (velikost do 7mm)

- SEKÁČI (Opilinoida)

- PAVOUCI (Araneae)

- ROZTOČI (Acari)

 

- pavoukovci žijí na souši, méně ve vodě (roztoči)

- obvykle jsou draví, občas parazitičtí

- zadeček nikdy nenese končetiny (případně jen jejich zbytky - rudimenty)

- mají stálý počet končetin:

a) Chelicery - druhý pár končetin

b) Pedipalpy - druhý pár příústních končetin

c) 4 páry kráčivých končetin

 

ŘÁD: ŠTÍŘI (Scropionida)

- dnes již recentní (vyskytuje se už pouze jeden druh)

- mají velké klepetovité makadla a zůžený dlouhý zadeček zakončený jedovým ostnem (štíři jedy jsou zpravidla neurotoxiny)

- starobylý řád, vyvinuli se na konci druhohor (zažili tedy konec éry dinosaurů)

- jsou schopni přežít radioaktivní dávku, která by pro člověka byla smrtelná, nejíst rok, nebo v případě potřeby až tři dny zadržovat dech

- nevadí jim vysoké ani nízké (zmrazení) teploty

- jsou gonochoristé

(Pozn. autora: Za dlouhou dobu existence štírů si mnoho živočichů vytvořilo různé obranné mechanismy proti štířímu jedu. Například surikaty jsou proti štířímu neurotoxinu imunní a jsou velmi úspěšnými lovci štírů. Nějakou dobu okolo štíra krouží, poté zaútočí na jeho zadní část a ukousnou štírovi jeho zadeček s jedovým ostnem. Bez něj je štír snadnou kořistí.)

stir

Obrázek č. 2 Androctonus crassicauda označovaný také jako "černý škorpion".

Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

 

ŘÁD: PAVOUCI

Největšími zástupci pavoukovců jsou Sklípkani (Mygalomorphae). Jsou to „praví obři“ ve světě pavouků. Dosahují velikosti až 12cm a v rozpětí nohou až 28 cm. Tělo a nohy mají pokryté štětinovitými chlupy, jen některé druhy jsou jedovaté. Loví převážně v noci - do těla oběti vstříknou trávicí šťávy a natrávený obsah pak vysají. Některé druhy se chovají jako hobby. 

sklipkan

Obrázek č. 3 Sklípkan (Mygalomorphae)Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Mezi další zástupce patří Snovačky, pro které je typický silně zakulacený zadeček. Samice jsou jedovatější než samci, kousnutí některých druhů např. snovačky jedovaté ("černá vdova" lat. Latrodectus mactans) je pro člověka značně bolestivé a život ohrožující. 

snovacka_jedovata

Obrázek č. 4 Snovačka jedovatá (Latrodectus mactans). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Křižáky poznáme podle typických bílých skvrn ve tvaru kříže na zadečku. Žijí zejména v tropech, typickým znakem jsou řídké kruhovité sítě. Typickým zástupcem je Křižák obecný (Araneus diadematus).

krizak_obecny

Obrázek č. 5 Křižák obecný (Araneus diadematus). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Typické dlouhé nohy mají Pokoutníci. V domácnostech se běžně vyskytuje Pokoutník domácí (Tegenaria domestica). Kromě typických dlouhých nohou mají pokoutníci osm očí. Samice krmí své potomky vyvrhovanou potravou a mláďata po uhynutí matky její tělo sežerou. Mají velmi hustě tkané sítě. 

pokoutnik_domaci

Obrázek č. 6 Pokoutník domácí (Tegenaria domestica).

Jedním z mála pavoukovců žijících ve vodním prostředí je Vodouch stříbřitý (Argyroneta Aquatica). Žije pod vodou, nosí si vzduch zachycený v tzv. potápěčském zvonu, který si utká z hedvábí. Zvon má mnoho funkcí - požírání kořistí, zásnuby, hibernace a ukládání vajíček.

vodouch_stribrity

Obrázek č. 7 Vodouch stříbřitý (Argyroneta Aquatica). Zdroj: http://de.wikipedia.org.

Velmi dobrým zrakem se vyznačují Skákavky. Jsou to druhově nejpočetnější pavouci. Obvykle mají robustní, silně ochlupené tělo a čtyři velké vyčnívající oči, které vpředu na čele tvoří řadu. Dvě prostřední jsou značně větší než zbývající. Svou kořist loví rychlým skokem, odtud název. Mezi zástupce patří např. Skákavka pruhovaná (Salticus scenicus).

skakavka_pruhovana

Obrázek č. 8 Skákavka pruhovaná (Salticus scenicus). Zdroj: http://en.wikipedia.org.

Našim, ale také evropským největším pavoukem je Slíďák tatarský (Lycosa singoriensis). Slíďáci mají oči sestavené ve třech řadách a nestaví si sítě.

slidak_tatarsky

Obrázek č. 9 Samička Slíďáka tatrského (Lycosa singoriensis) s mláďaty na zadečku.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org. 

 

ŘÁD: SEKÁČI (Opilinoida)

- hlavohruď srůstá se zadečkem, mají dlouhé končetiny

- při ohrožení tyto končetiny odhazují  (Autotomie), končetiny již nedorůstají (!)

- živí se hmyzem

- u nás žije asi 30 druhů sekáčů

sekac_rohaty

Obrázek č. 10 Sekáč rohatý (Phalangium opilio).

 

ŘÁD: ROZTOČI (Acari)

- hlavohruď srůstá se zadečkem v jediný celek, krytý jemnou kutikulou

- ústní ústrojí je kousací nebo bodavě sací

- při svlékání larvy vzniká NYMFA, po dalším svlékání IMAGO - dospělec

- jejich dospělci mají 4 páry noh (larvy jen 3 páry)

Zástupci: Svilušky - na listech a pupenech rostlin

Vlnovníci (Vlnovník révový) - deformace listů

Skladokazi - v mouce, obilí a ovoci

Klíště obecné (Ixodes ricinus) - typické v listnatých lesích do výšky 800 m. n. m., samičky kladou oplozená vajíčka, z nichž se vyvíjí larvy (sají krev ještěrkám, ptákům ...), po nasátí krve se mění v nymfy a poté v imago (doba života je 1 až 6 let) - samičky sají krev bodavě sacím ústrojím, jehož součástí je tzv. chobotek, zároveň vypouštějí enzym IXODIN, bránící srážení krve (nemoci Klíšťová encefalitida, klíšťová borelióza)

kliste_obecne

Obrázek č. 11 Klíště obecné (Ixodes ricinus). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei) - způsobuje kožní onemocnění - svrab (komunity s nižším hygienickým standardem), samičky „vyvrtávají“ chodbičky v lidské kůži

zakozka_svrabova

Obrázek č. 12 Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

Roztočík včelí (Acarapis woodi) - žije ve vzdušnicích včel, saje v nich hemolymfu, napadené včely nemohou létat a obvykle hromadně hynou.

Trudník tukový (Demodex folliculorum)- žije v kožních mazových žlázách obličeje, vyvolává tzv. trudovinu.  

Varroa včelí (Varrora destructor) - úporný parazit vývojových stadií včely medonosné, larvám saje hemolymfu, včely se líhnou oslabené, deformované a brzy hynou.

Autor: Tomáš Durčák


Jak dobře znáte klíště obecné (Ixodes ricinus) a nemoci s ním spojené?

1. Kolik vajíček může naklást samice do trávy?
2. Ve kterém ročním období jsou nejhojnější larvy a nymfy?
3. Jak nejlépe odstraníte již přisáté klíště?
4. Je pravda, že na klíšťovou encefalitidu dosud není žádný lék a nemoc se léčí jen klidem na lůžku?

K zamyšlení:

Klíště obecné doslova čeká na svou oběť s otevřenou náručí, jeho typický postoj je právě se vztyčenými předními končetinami, aby mohlo na oběť spadnout, klíště totiž neskáče, ALE PADÁ. Jak ale pozná svou oběť? Klíště totiž nevidí, je slepé.