Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Ostnokožci

Email Tisk PDF

 KMEN: OSTNOKOŽCI (Echinodermata)

Ostnokožci jsou velmi starobylou živočišnou skupinou, největšího rozmachu dosáhli v prvohorách.
Jejich tělo je dvoustranně - bilaterálně souměrné u larev, dospělci jsou souměrní radiálně – pětipaprsčitě, tuto souměrnost mají i jejich vnitřní orgány. Patří k typickým živočichům mořského dna.

Obecná charakteristika ostnokožců

Povrch těla tvoří vnější kostra vytvořená z vápence (CaCO3) ve tvaru destiček, hrotů nebo ostnů.

Tvar těla je rozmanitý (zdroj obrázků: http://cs.wikipedia.org/wiki) 
  • kulovitý (ježovky)

jeovka

  • kalichovitý - typický pro přisedle - benticky - žijící lilijice

lilijice

  • paprsčitý - typický pro hvězdice

hvzdice

  • terčovitý s rameny mnohonásobně přesahujícími délku těla (hadice)

hadice

  • „okurkovitý"  - charakteristický pro sumýše

sum

Trávicí soustava - tvoří ji ústa na spodní straně těla – orální strana, dále žaludek, krátké střevo s vývodem slinivkojaterní žlázy (hepatopankreas) a řitní otvor na aborální straně těla.

Dýchací soustava - dýchají pomocí žaber, částečně se na dýchání podílí ambulakrální soustava – soustava vodních cév, částečně vytvořená s coelomové tělní dutiny. Vodní cévy umožňují svým tlakem pohyb drobných panožek, a tím také pohyb celého živočicha. 

Cévní soustava - je tvořená obústním prstencem a radiálními cévami. 

Vylučovací soustava - není vyvinutá, ostnokožci mají améboidní buňky, které pohlcují vylučované látky.

Nervová soustava - je primitivně vyvinutá, ústřední postavení má obústní nervový prstenec, ze kterého vycházejí radiální nervové provazce

Smyslové orgány - nejsou vyvinuté, případně jsou velmi primitivní. Vyvinutý je zejména hmat, jehož funkci plní panožky. Někteří ostnokožci mají miskovité oči.

Pohlavní soustava a rozmnožování - kromě sumýšů jsou ostnokožci odděleného pohlaví - gonochoristé, oplození je vnější; sumýši jsou hermafrodité. Vývoj je nepřímý.

Dělení ostnokožců

 Ostnokožci se rozdělují do 5 tříd:

  • Lilijice (Crinoidea)
  • Hvězdice (Asteroidea)
  • Hadice (Ophiuroidea)
  • Ježovky (Echinoidea)
  • Sumýši (Holothuroidea).

Třída: Lilijice (Crinoidea)

Je to nejstarší skupina ostnokožců, pocházející z prvohor. Jsou primárně přisedlí k podkladu - pomocí tenké dlouhé stopky z vápenatých článků; některé druhy se ovšem mohou po určité době od podkladu odpoutávat a volně se pohybovat pomocí svých ramen. Pozn. autora: Druhy žijící v hloubkách přes 100 m jsou přisedlé po celý život. Živí se detritem a mikroorganismy.

Zástupci lilijic

  • Lilijice lofotská - je typickým ostnokožcem v hlubokých norských fjordech.
  • Lilijice růžová - po ukončení vývoje se stopka odlamuje.

Třída: Hvězdice (Asteroidea)

Mají typická ramena navazující plynule na své tělo (zpravidla pět nebo více ramen), v nich jsou uloženy pohlavní orgány a zasahují do nich výběžky trávicí soustavy. Hvězdice mají vysokou regenerační schopnost. Živí se převážně dravě – vyžírají kolonie hub, korálů, ale díky vychlípitelnému žaludku mohou pohlcovat i větší kořist (plže, mlže či jiného ostnokožce).
Obvykle se vyskytují v mořích s větší salinitou.

Zástupci hvězdic

  • Hvězdice pětiúhlá (Anseropoda placenta) - vyskytuje se ve Středozemním moři a v Atlantském oceánu, má téměř pětiúhelnikovitý tvar těla.
  • Hvězdice růžová (Asterias rubens) - snáší také nižší obsah soli v mořské vodě, vyskytuje se tedy také v Baltském moři.

Třída: Hadice (Ophiuroidea)

Jedná se o druhově nejpočetnější skupinu volně pohyblivých ostnokožců. 
Z jejich terčovitého těla vybíhá pět štíhlých, velmi ohebných ramen výrazně oddělených od těla. Hadice jsou obvykle pestře zbarvené – červené či růžová barvy – s dobrou regenerační schopností.
Mezi zástupce této třídy ostnokožců patří např. Hadice křehká (Ophiotrix fragilis).

Třída: Ježovky (Echinoidea)

Mají typické kulovité tělo, kryté krunýřem z vápence, ze kterého vyrůstají ostré ostny. Mezi ostny vybíhají tzv. pedicelárie, které čistí povrch ježovek a umožňují jim lapat drobné mikroorganismy (někdy rovněž brání živočicha jedem z drobných žlázek).
V ústním otvoru, na břišní straně těla, mají pětičetný systém klíšťkovitých destiček, tzv. „Aristotelovu lucernu" – umožňuje okusování mikroorganismů na podkladu nebo výživu mořskými řasami nebo živočišnou potravou. Ježovky se vyskytují v mořích s vyšší salinitou
Larva ježovek se označuje pojmem pluteus. (Pozn. autora: Pohlavní orgány (gonády) ježovek patří k vyhledávaným delikatesám).
jeovka
Obrázek č. 1 Tělní stavba ježovky. Zdroj: Rosypal, S. a kol. autorů: Nový Přehled biologie, Scientia, spol. s.r.o., pedagogické nekladatelství Praha, 2003.

Zástupci ježovek

  • Ježovka jedlá (Echinus esculentus) - její pohlavní orgány (gonády) jsou vyhledávanou potravou u obyvatel v severní části Atlantiku. Tato ježovka (se schránkou v průměru kolem 20 cm) se běžně vyskytuje u mořského dna, a to až do hloubky 1 000 m.
  • Ježovka srdčitá (Echinocardium cordatum) - žije v písku při pobřeží Severního moře, její tělo není paprsčitě souměrné.

Třída: Sumýši (Holothuroidea)

Nemají vytvořenou pevnou schránku, hovorově se jim říká „mořské okurky".
Mají vyvinutý specializovaný systém pro dýchání, tzv. vodní plíce – dva tenkostěnné vaky, vychlípené ze zadní části střeva (podílí se také na vylučování). Při napadení nejdříve sumýš vyloučí z těla sliz rychle tuhnoucí v lepivá vlákna, čímž omezuje pohyb případného predátora; při pokračující agresi pak může odvrhnout část střeva a upoutat pozornost útočníka (zbytek střeva za určitý čas regeneruje).
V Tichém oceánu se vyskytuje sumýš jedlý (Holothuria edulis) - v případě ohrožení může vyvrhovat vnitřnosti, které opět díky dobré regeneraci orgánů zase dorůstají.

Opakovací otázky:

  1. Vyjmenujte jednotlivé třídy ostnokožců.
  2. Vysvětlete pojem druhoústí, srovnejte s prvoústými.
  3. Kolik zárodečných listů se zakládá v zárodečném vývoji ostnokožců?
  4. Jaká je symetrie těla ostnokožců u dospělců a larev?
  5. Jak dýchají sumýši?
  6. Vysvětlete jednoduchou větou:
  • Bilaterální symetrie
  • Fosilní živočichové
  • Recentní živočichové
  • Ambulakrální soustava ostnokožců.