Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Kapradinovité

Email Tisk PDF

Oddělení: Kapradinovité  (Polypodiophyta)  

Stejně jako přesličky a plavuně, pocházejí tyto rostliny ze skupiny prvohorních psilofyt. Typickým znakem jsou velké listy – tzv. megafyly. 
Kapradinovité zahrnují jedinou třídu: kapradiny (Polypodiopsida)

Třída: Kapradiny (Polypodiopsida) 

Patří mezi ně byliny nebo dřeviny s nečlánkovaným, často zakrnělým stonkem (často vyvinutým jen ve formě oddenku) a listy většinou velkými a složenými. Listy představují tzv. trofosporofyly (plní funkci asimilační i tvorby výtrusů); jen u některých druhů jsou vyvinuty sterilní zelené trofofyly a často nezelené užší fertilní sporofyly. Výtrusnice mohou být tlustostěnné (eusporangiátní) nebo tenkostěnné (leptosporangiátní). Gametofyt tvoří zelená lupenitá stélka, protálium.
Kapradiny jsou typické suchozemské rostliny, dávající přednost vlhkým stanovištím a horkému klimatu

Třída kapradin zahrnuje několik řádů, ze kterých jsou vybrány jen některé:

  •  Řád: Osladičotvaré - izosporické kapradiny rostoucí ve vodě i na souši. Mohou mít charakter lián nebo epifytů. Obvykle mají zkrácený stonek a bohatě zpeřené listy typu trofosporofylů – stopkaté výtrusnice jsou většinou na spodní straně listu, jsou kryté blankou – ostěrou.

Zástupci řádu Osladičotvarých

  1. Hasivka orličí (Pteridium aquilinum) naše největší kapradina, může mít až 2 metry vysoké zpeřené listy – z oddenku vyrůstá každým rokem jen jeden list. Vyskytuje se: dubové a borové lesy; obvykle na stanovištích, kde byly dříve lesy. (Hasivka brání přirozené obnově lesa; pro pasoucí se skot je mírně jedovatá). Rozšíření: celá Evropa – vliv Atlantiku. 
  2. Jelení jazyk obecný (Phyllitis scolopendrium) – roste převážně v roklinovitých lesích (převažující dřevinou je javor, jasan a jilm), v oblastech s mírnou zimou. Vyskytuje se: kamenité půdy (sutě) s vápenitým a humózním podkladem (CHKO Moravský kras) – může vyrůstat i ve skalních štěrbinách. Rozšíření: celá Evropa – především západní část (vliv atlantického klimatu). 
  3. Kapraď samec (Dryopterix filix–mas) – listy jen v létě zelené, až 120 cm vysoké, dvakrát zpeřené s ledvinitými ostěrami. Vyskytuje se: v nížinách až po nadmořskou výšku 1700 m n. m., lesy s bylinným podrostem a svahy.
  4. Papratka samičí (Athyrium filix-femina)má dvakrát až třikrát zpeřené listy s rohlíčkovitými kupkami výtrusnic s ostěrou. Kosmopolitní druh; jedna z nejhojnějších kapradin rostoucích u nás (do výšky 2000 m n. m.). Vyskytuje se: jehličnaté a listnaté lesy s bylinným podrostem.Často se pěstuje jako ozdobná rostlina. 
  5. Osladič obecný (Polypodium vulgare) – má jednoduše zpeřené listy a velké oranžové kupky výtrusnic bez ostěr. Vyskytuje se: obvykle na skalách (také na zdech) a v lesích, nevápenité, kamenité jílovité nebo písčité půdy. Rozšíření: V celé Evropě ve světlých listnatých lesích. 
  6. Žebrovice různolistá (Blechnum spicant) - má listy rozlišené na trofofyly a sporofyly. Vyskytuje se: Stinné jehličnaté lesy s kamenitými půdami; dále půdy středně až více kyselé. Rozšíření: V lesních oblastech celé Evropy, hlavně nad 800 m n. m.; obvykle bývá zavlečená i jinam se smrkovými sazenicemi.
  • Řád: Marsilkotvaré (Marsileales) - jsou typické heterosporické vodní a terestrické kapradiny

Zástupci řádu Marsilkotvarých

  1. Marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifobia)– víceletá, malá kapradina (kolem 10 cm). Vyskytuje se: Bahnité mokré břehy příkopů, rybníků nebo močálů; vzácně, ale v celých porostech. Rozšíření: Evropa, Asie a Severní Amerika (ve střední Evropě ohrožený druh). 
  2. Míčovka kulkonosná ((Pilularia globulifera) - víceletá, malá kapradina (5 – 15 cm); typickým znakem jsou listy nahoru vzpřímené sítinovitého vzhledu. Vyskytuje se: Okraje rybníků a příkopů, většinou na občas zaplavovaném holém povrchu půdy zamokřené stojatou vodou. Rozšíření: Západní (střední) Evropa
  •  Řád: Nepukalkotvaré (Salviniales) - jsou na vodě rostoucí heterosporické kapradiny

Zástupci řádu Nepukalkotvarých

  • Nepukalka vzplývající (Salvinia natans) – jednoletá, malá kapradina; lodyha velká asi 3 – 20 cm, nejsou vyvinuté kořeny! Tyto rostliny volně splývají na vodě mezi ostatními vodními rostlinami, aniž by byly ukotveny ve dně. Listy má trojčetné – jeden z listů plní funkci kořene. Samčí protálium se vyvíjí uvnitř plovoucích shluků mikrospor; samičí protálium uvnitř megaspory. Vyskytuje se: obvykle ve společenstvu okřehků v klidných, před větrem chráněných, v létě teplejších slepých ramenech toků, často také mezi rákosím. Rozšíření: lokálně v ramenech Rýna, Labe a Odry; jinak Eurasijská stepní jezera.

Opakovací otázky:

  1. Jak se označují listy u kapradin?
  2. Která je naše největší kapradina? Do kterého řádu kapradin patří?
  3. U kterého druhu kapradiny jsou typické oranžové kupky výtrusnic na rubní straně jeho listů?
  4. Která je naše jedna z nejhojnějších kapradin u nás?
  5. Jaké jsou typické systematické znaky kapradin?