Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Řídící soustavy - úvod, řízení tělesné teploty

Email Tisk PDF

Řídící soustavy zajišťují tělesné funkce, dále umožňují vznik přiměřené reakce při měnících se podmínkách organismu - při jídle, při práci, v klidu a ve spánku. Celkové řízení tělesných funkcí je zajištěno dvěma soustavami:

  • hormonální (látkovou, endokrinní)
  • nervovou.

Vývojově (evolučně) starší hormonální regulace je vlastně propojena s nervovou regulací v jediný systém.

ŘÍZENÍ TĚLESNÉ TEPLOTY

Řízení tělesné teploty, tzv. termoregulace, je schopnost organismu udržovat stálou tělesnou teplotu i přes neustálou rozdílnou tvorbu tepla i jeho ztrát.
Teplota lidské těla se pohybuje v intervalu 36,0 – 37,0 °C – tzv. fyziologická teplota s charakteristickým kolísáním během dne: ranní minimum nastává mezi 4. – 6. hodinou, odpolední maximum je obvykle mezi 16. – 18. hodinou (teplotu měřit 2x denně).

teplota
Obrázek č. 1 Kolísaní fyziologické teploty lidského těla v průběhu dne. (Zdroj:Trojan, S. a kol.: Atlas biologie člověka, Scientia, 2002).

Teplotu lze měřit na několika místech v těle:

  • axilární teplota - měří se v podpaží po dobu 5 až 7 minut – interval: 36,0 – 36,9 °C;
  • orální teplota - měří se v ústech, obvykle o 0,3 °C vyšší než v podpaží;
  • rektální teplota - měří se v konečníku – interval: 36,5 až 37,4 °C
  • vaginální teplota - měří se v pochvě, kde odráží hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu – při ovulaci teplota o 0,5 °C (důležitý ukazatel, který indikuje u ženy zvýšenou pravděpodobnost oplození uvolněného vajíčka spermií)
Intervaly tělesné teploty: Tělesná teplota pod 36,0 °C je označována jako subnormální, teplota od 37,0 do 38,0 °C jako subfebrilní a  teplota nad 38,0 °C jako horečka (febrilie).

Lidský organismus si může teplo tvořit:

  • třesovou termogenezí – reakce na chlad ve smyslu postupného zvyšování svalového napětí, které přechází ve svalový třes – obvykle při náhlém chladu; 
  • chemickou termogenezí – nastává při chronickém chladu – zvýšení tvorby tepla chemickou cestou, obvykle výrazným zvýšením intenzity metabolismu.

Netřesová termogeneze u kojenců - viz sekce: "3. ročník - Základy histologie", kapitola: "Pojiva" - hnědý tuk u novorozenců.

Opakovací otázky:

  1. Jaká je normální teplota lidského těla?
  2. Na kterých místech lidského těla lze měřit tělesnou teplotu?
  3. Jak si může člověk tvoři teplo?
  4. Které soustavy zajišťují řízení tělesných funkcí?