Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Anatomie a fyziologie nervové soustavy

Email Tisk PDF

CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM (CNS)

Na stavbě CNS se podílí mozek (encephalon) a páteřní mícha (medulla spinalis). Tvoří je strukturně šedá a bílá hmota. Šedou hmotu tvoří těla neuronů a jejich krátké výběžky - dendrity. Bílou hmotu tvoří neurity, které se sdružují v nervové dráhy (viz. sekce: "3. ročník - Základy histologie", kapitola: "Nervová tkáň"). 

 Mozek (encephalon, cerebrum)

Je uložen v dutině lební, na povrchu mozku je šedá kůra mozková a uvnitř je hmota bílá. Mozek (i mícha) jsou chráněny obaly (viz samostatná podkapitola níže).

Stavba mozku, obr. 1

  • Zadní mozek (rhombencephalon) – tvoří ho prodloužená mícha (medulla oblongata), Varolův most (pons Varoli) a mozeček (cerebellum).
  • Střední mozek (mesencephalon) 
  • Přední mozek (prosencephalon) – tvoří ho mezimozek (diencephalon) a koncový mozek (telencephalon).
 

mozek

Obrázek č. 1 Stavba mozku (encephalon).  (Zdroj: http://www.sci.muni.cz).

Oddíly zadního mozku (rhombencephalon)

  • Prodloužená mícha (medulla oblongata) - je pokračováním páteřní míchy. Uvnitř leží IV. mozková komora. Jsou v ní umístěna životně důležitá centra:
    1. řízení srdce a krevního oběhu
    2. činnosti cév
    3. dýchání
    4. sání
    5. polykání
    6. žvýkání
    7. obranných reflexů v dýchací a trávicí soustavě – zvracení, kašel, kýchání, apnoe (zástava dechu)
    8. řízení motorické funkce kosterních svalů – reguluje napětí svalových buněk.
  • Varolův most (pons Varoli) - tvoří val nad prodlouženou míchou. Spojuje koncový mozek s mozečkem. Patří k němu část šedé mozkové hmoty, kontrolující žlázy, které produkují sliny a slzy. Ve tkáni mostu a prodloužené míchy leží síť buněk, které vstupují i do středního mozku, propojují šedou a bílou hmotu a vytvářejí tzv. síťovitou (retikulární) formaci – mozkový kmen (truncus encephalicus), obr. 2. Buňky mozkového kmene svými podněty aktivují mozkovou kůru a udržují ji v bdělém stavu. Pokud tyto podněty ochabují, dostavuje se spánek.
    V mostu je produkován serotonin a endorfiny. Serotonin se jako nervový přenašeč, tzv. neurotransmiter, účastní procesů podílejících se na vzniku nálady. (Látky, které zasahují v jeho metabolismu, jsou složkou některých antidepresiv a využívají se tedy převážně v psychiatrické léčbě). Endorfiny tlumí bolest a působí pozitivně na náladu, mají podobný účinek jako opiáty. (Pozn. autora: Ve velkém množství mohou endorfiny způsobit zácpu, zástavu močení (antidiuréza) a útlum dechového centra).
     

mozkov_kmen 

Obrázek č. 2 Umístění mozkového kmene (truncus encephalicus) v mozku. (Zdroj: http://en.wikipedia.org).    

Mozeček (cerebellum), obr. 3 - skládá se ze dvou polokoulí, tzv. hemisfér. Obě hemisféry jsou spojeny mozečkovým červem (vermis cerebelli). V šedé hmotě mozečku se nacházejí tzv. Purkyňovy buňky, patřící k největším a nejsložitějším buňkám v lidském těle. Bílá hmota uvnitř mozečku vytváří na jeho řezu stromečkovitou kresbu „strom života". Mozeček je reflexním ústředím pro realizaci rychlých i pomalých cílených pohybů, reguluje svalové napětí, je důležitý pro orientaci v prostoru a udržování tělesné rovnováhy. Zároveň zde leží centrum podmíněného pohybového učení (sportovní návyky, hra na hudební nástroj ad.).

mozeek

Obrázek č. 3 Umístění mozečku (cerebellum) v mozku. (Zdroj: http://en.wikipedia.org).

Střední mozek (mesencephalon) 

Je nejmenším oddílem mozku. Na jeho horní straně tvoří čtverohrbolí (corpora quadrigemina). Středem tohoto oddílu mozku prochází kanálek Sylviův. Ve spodní části jsou dva stonky mozkové, tvořené bílou hmotou, spojující nižší oddíly mozku s koncovým mozkem. 

Ve středním mozku leží centra:  

  • nepodmíněný zrakový reflex
  • nepodmíněný sluchový reflex
  • úleková reakce - pohotovostní strážný reflex
  • zdroj noradrenalinu – centrum regulace bdění a spánku
  • zornicový reflex
  • centrum koordinace vlivů v motorice z mozkové kůry a mozečku
Oddíly předního mozku (prosencephalon)
  • Mezimozek (diencephalon) - je uložen mezi hemisférami koncového mozku, nachází se v něm III. mozková komora. Spodinu komory tvoří hypotalamus (podrhbolí) tvořený šedou hmotou, k hypotalamu je připojen tenkou stopkou podvěsek mozkový - hypofýza (viz. sekce: "3. ročník, Anatomie a fyziologie člověka", kapitola: "Řídící soustavy, Fyziologie žláz s vnitřní sekrecí). Na strop komory se připojuje šišinka, tzv. epifýza (corpus pineale). V hypotalamu jsou reflexní centra pro řízení tělesné teploty, hormonální řízení, hospodaření s vodou a regulace bdění a spánku. Boční stěny mezimozku tvoří talamus (párový vejčitý útvar), leží v něm centra bolesti, regulace motorických funkcí a je převodní stanicí všech senzitivních drah, vedoucích informace do koncového mozku a kůry mozkové. Thalamus je označován jako "brána vědomí", zároveň je ve spojení s oblastmi mozku, které odpovídají za řízení hybnosti a emocí. 
mezimozek
Obrázek č. 4 Uložení mezimozku (diencephalon); legenda k obrázku: Right thalamus - pravý talamus, Left thalamus - levý talamus; Cerebellum - mozeček.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Illu_diencephalon_.jpg.
  • Koncový mozek (telencephalon), syn. velký mozek - tvoří ho dvě hemisféry. Obě hemisféry jsou navzájem spojené tzv. kalózním tělesem, tvořeným bílou hmotou. Na povrchu koncového mozku je šedá kůra mozková (cortex cerebri, neopallium). Ta obsahuje 15 – 25 miliard nervových buněk (na ploše 1 mm3 jich je asi 150 000); šířka kůry je 2 až 5 mm. Povrch kůry mozkové je rozbrázděn rýhami, takže její povrch tvoří závity (gyri, pravidelné uspořádaní závitů tvoří tzv. gyrifikaci mozkových hemisfér). Hluboké brázdy v kůře (sulci) ohraničují jednotlivé laloky (okrsky), obr. 5 a 6:
    1. čelní (lobus frontalis)vrcholné centrum řízení motoriky
    2. spánkový (lobus temporalis) vrcholné centrum zpracování sluchových podnětů
    3. týlní (lobus occipitalis) vrcholné centrum zpracování zrakových podnětů (barvy, odstíny barev, rozhraní světla a tmy, přerušování obrysů → pohyb předmětů, např. při jízdě vlakem apod.) 
    4. temenní (lobus parietalis) vrcholné centrum pro kožní citlivost – dotek, teplo, chlad a bolest.
mozek_zespodu
Obrázek č. 5 Mozek (pohled zespodu). Legenda k obrázku: 1- čelní lalok (lobus frontalis), 2 - čichový mozek (rhinencephalon), 3 - hypofýza , 4 - spánkový lalok (lobus temporalis), 5 - Varolův most (pons Varoli), 6 - prodloužená mícha (medulla oblongata), 7 - mozeček (cerebellum).
(Zdroj: Jelínek, J., Zicháček V.: Biologie pro gymnázia, Nakladatelství Olomouc, Olomouc, 1998).
 

Uvnitř každé hemisféry koncového mozku je mozková komora (ventriculus lateralis), jedná se tedy o I. a II. mozkovou komoru, ve kterých vzniká mozkomíšní mok (cerebrospinální likvor). Obsah obou komor se svádí do III. komory mozkové a dále do IV. komory. Ve stropu IV. mozkové komory je otvor, kterým se mozkomíšní mok dostává zevně mozku, takže mozek a mícha jsou v něm ponořeny.     

 Součástí čelního laloku (v jeho zadní části) je motorické centrum řeči (tzv. Brocovo centrum). Při jeho poškození může nastat tzv. senzorická afázie – člověk může mluvit, ale nevnímá řeč. 

Dále se v šedé kůře mozkové nacházejí centra:

  • strategie pohybu - udávají vrozené způsoby chování
  • řízení motivace a emocí včetně afektivních aspektů chování
  • rovnováhy, čichu a chuti.

laloky_kry_mozkov

Obrázek č. 6 Anatomické členění mozkové kůry (neopallium) - pohled ze strany. (Zdroj: Novotný, I.: Biologie člověka, Fortuna, Praha, 2003).  
 
Bazální ganglia (nuclei basales)

Leží v podkoří obou hemisfér koncového mozku. Představují fylogeneticky velmi staré struktury (u savců a člověka je jejich význam menší než u ostatních živočichů vzhledem k většímu rozvoji mozkové kůry). Bazální ganglia jsou ve spojení s talamem, kůrou i se středním mozkem (anatomicky je lze přiřadit k těmto oddílům mozku).
Hlavní látkou zprostředkující funkci (tzv. mediátor) bazálních ganglií je dopamin, tvořený ve středním mozku. Bazální ganglia představují hlavní centrum plánovaných pohybů. Degenerativní onemocnění způsobené postižením bazálních ganglií a jader středního mozku (substantia nigra) je Parkinsonova choroba - viz. sekce: "3. ročník, Doplňkové informace", při níž chybí produkce dopaminu.

Limbický systém - tvoří vývojově nejstarší oblasti mozkové kůry a struktury mezimozku. Tvoří „límec", obr. 6, okolo mozkového kmene – představuje jakousi hraniční zónu mezi kůrou koncového mozku a mozkovým kmenem. Leží zde centra hladu, žízně, sexuality, instinktivního a emocionálního chování.

limbick_systm
Obrázek č. 6 Limbický systém. (Zdroj: http://de.wikipedia.org).

Páteřní mícha (medulla spinalis)

Páteřní mícha je uložená v páteřním kanálu. Uvnitř je hmota šedá (má tvar písmene H) a na povrchu je hmota bílá, obr. 7.

mcha
Obrázek č. 7 Příčný řez mozkem (obrázek nahoře) a páteřní míchou (obrázek dole). (Zdroj:Trojan, S. a kol.: Atlas biologie člověka, Scientia, 2002). 

Páteřní míchu tvoří 31 míšních segmentů:

  • 8 krčních
  • 12 hrudních
  • 5 bederních
  • 5 křížových
  • 1 kostrční

Z postranních brázd míchy vystupují míšní kořeny, které se spojují v míšní nervy, kterých je celkem 31 párů. Úsek míchy odpovídající 1 páru míšních nervů se označuje pojmem segment.
Míšní nervy procházejí meziobratlovými ploténkami. Mícha je dlouhá asi 40 až 45 cm a končí v oblasti mezi prvním až druhým bederním obratlem (L1 - L2). Mícha je kratší než páteřní kanál. Proto vlákna odstupujících míšních nervů tvoří v dolní části páteře tzv. koňský ohon (cauda equina). Např. kořen nervu páteho bederního obratle (L5) vzniká v míše v jemu odpovídajícím segmentu, leží však v dolní části hrudní páteře a vystupuje z páteře až pod 5. bederním obratlem (L5). Nahromaděním nervových vláken, které vystupují z páteře pod úrovní konce míchy vznikl útvar podobný koňskému ohonu.

Hematoencefalická bariéra

Bariéra, která odděluje krev a mozkovou tkáň a zabraňuje tak prostupu některých látek do centrálního nervového systému – umožňuje regulovat přesun látek z krve do mozkomíšního moku a z něho do nervové tkáně CNS. Při některých závažnějších onemocněních (např. zánětech) se může chorobně zvětšovat a může být vyšší u novorozenců. Zároveň může také bránit prostupu některých léků z krve do mozku.

Pozn. autora: Pozor na odlišné složení krevní plazmy a mozkomíšního moku, zejména v zastoupení lymfocytů: v krvi max. 4 000 v mm3 a v mozkomíšním moku max. 5 v mm3. To má zásadní diagnostický význam!

Obaly CNS

Mozek a páteřní mícha jsou obklopeny třemi obaly:

  1. Tvrdá plena (dura mater) - viz. obr. 9
  2. Pavoučnice (arachnoidea)
  3. Měkká plena (pia mater)

Dura_mater

Obrázek č. 9 Tvrdá plena mozková. (Zdroj: http://en. wikipedia.org).

 

Prostor mezi tvrdou plenou a pavoučnicí je tzv. subdurální prostor, vyplněný tkáňovým mokem (ECT) (často zde vzniká při úrazech hlavy hematom – akutní vzniká roztržením žil a má plošný charakter).
Prostor mezi pavoučnicí a měkkou plenou tvoří subarachnoidální prostor, vyplněný mozkomíšním mokem (likvorem) a cévami, které se větví do mozkové tkáně. Subdurální i subarachnoidální prostor spolu komunikují, mozkomíšní mok se dostává do subarachnoidálního prostoru otvorem ve stropu IV. mozkové komory.

Mozkomíšní mok se tvoří neustále (asi 0,5 ml za minutu, tedy 720 ml za 24 hodin). Celkový objem činí asi 120 ml, přičemž musí být obměněn každé 4 hodiny.

Funkce mozkomíšního moku (cerebrospinální tekutina)

  • tvoří polštář mezi měkkou a citlivou tkání mozku
  • nadnáší mozek, rozkládá jeho váhu
  • tlumí a přerozděluje sílu případného úderu do hlavy
  • vyrovnává změny objemu mozkové tkáně a změny náplně cév (např. při zvýšení prokrvení mozku dojde ke snížení objemu mozkomíšního moku a naopak, když mozek atrofuje, objem likvoru se zvětší
  • výživa mozku.

Odběr mozkomíšního moku - viz. sekce: "3. ročník, Doplňkové informace".

Reflex

Reflex je základní funkční jednotkou nervové soustavy. Pod pojmem reflex, který zavedl český fyziolog Jiří Procházka, obr. 9, se rozumí reakce organismu na změnu prostředí, zprostředkovanou nervovou soustavou. Základem reflexu je reflexní oblouk.

prochzka 
Obrázek č. 10 Jiří Procházka (1749 - 1820).

Popis reflexního oblouku

Čidlo (receptor) → dostředivé (aferentní) vlákno → CNS → odstředivé (eferentní) vláknovýkonný orgán (efektor).
Reflex tedy zahrnuje jak vstup informace, tak její zpracování v centru i výstup. Reflex není jen odraz nějakého podnětu v CNS nebo pouhý převod vzruchů z čidla k výkonnému orgánu, nýbrž výkon koordinovaný činností celé nervové soustavy.

Přizpůsobení organismu změnám prostředí prostřednictvím reflexní činnosti je velmi dokonalé. Reflexní reakce se uskutečňuje velmi rychle, často ve zlomku vteřiny, přesně cíleně (uvádějí v činnosti jen některé orgány, jejich části nebo dokonce jen některé buňky) a umožňují velmi přesnou analýzu podnětů ze zevního i vnitřního prostředí. Reflexy jsou nezbytným předpokladem k zachování života vyšších organismů, neboť jsou prostředníky přizpůsobování na změny životních podmínek a udržování stálosti vnitřního prostředí.

Vzorce chování organismu jsou výsledkem jeho nepodmíněných a podmíněných reflexů.

Nepodmíněné reflexy

Jsou reflexy vrozené, probíhají po preformovaném reflexním oblouku. Na určitý podnět při nich nastane určitá, vždy stejná reakce. Např. kdykoliv je podrážděna rohovka, vždy mrkneme víčky, vybavil se nepodmíněný mrkací reflex. Jiným příkladem je čéškový (patelární) reflex. Tyto jednoduché reflexy jsou zprostředkovány především vývojově staršími oddíly centrálního nervstva a jejich soubor označujeme jako nižší nervovou činnost. Nejsložitější formou vrozených reakcí jsou pudy (instinkty), např. pud sebezáchovy, pud rozmnožovací apod. Tyto vrozené reakce jsou usměrňovány mozkovou kůrou. Přestože je velké množství vrozených reflexních reakcí, neumožňují nepodmíněné reflexy dostatečné přizpůsobení nekonečně měnícím se životním podmínkám. Proto vyšším živočichům umožňují přizpůsobování neustále měnícím se podmínkám prostředí dočasná nervová spojení, která jsou základem podmíněných reflexů.

Podmíněné reflexy

Jsou vázány na nějakou podmínku, předcházející nepodmíněnému reflexu. Např. jednou z nejvýznamnějších teorií vzniku podmíněného reflexu je práce I. P. Pavlova – pokus se psy, podmínku bylo světlo (zvuk zvonku).
 
Biologicky nevýznamný (indiferentní) podnět – světlo – předcházel biologicky významnému podnětu – podání potravy. Při podání potravy pes začne vylučovat sliny. Vzruchy z chuťových buněk jdou do centra chuti v ústřední nervové soustavě a odtud sekrečním nervem do slinných žláz, které začnou produkovat sliny. Po několikerém opakování pokusu začne pes slinit jen na rozsvícení žárovky. Je to podmíněná reakce. Mezi chuťovým a zrakovým centrem v ústředí se vytvořilo spojení, které za normálních podmínek neexistovalo. Opakováním pokusu bez podání potravy se spojení zeslabuje – podmíněný reflex vyhasíná. Po určitém počtu rozsvícení bez podání potravy pes na světlo přestane reagovat sliněním.

Podmíněný reflex vzniká na určitý podnět – signál. Soubor signálů určitého druhu se označuje jako signální soustava.
Signály, které jsou odrazem reality (různé chemické, fyzikální nebo biologické jevy), tvoří první signální soustavu, která je základem konkrétního myšlení.

Na základě řeči a schopnosti zevšeobecňování se u člověka vyvinulo abstraktní myšlení, věda, umění a mravní hodnoty. Člověk dokáže reagovat na abstraktní podněty stejně dokonale jako na podněty konkrétní. Rozlišuje nejen zvuk slova, ale i jeho obsah. Podnětem pro rozvoj druhé signální soustavy se stalo slovo.

OBVODOVÝ (PERIFERNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM (PNS)

Spojují oběma směry CNS s orgány a tkáněmi celého těla. Dělí se na:
 
  1. nervy mozkomíšní (cerebrospinální)
  2. nervy vegetativní = autonomní.

Mozkomíšní nervy

Tvoří je svazečky z bílých nervových vláken. Vlákna přicházejí buď z kůže, nebo smyslových orgánů - vlákna dostředivá - senzitivní, nebo vedou do příčně pruhovaných svalů – vlákna odstředivá, motorická.

Míšní nervy začínají spojením předních motorických a zadních senzitivních kořenů míšních. Jsou to nervy smíšené. Jejich počet je 31 párů.
Mozkové (hlavové) nervy jsou buď senzitivní, nebo jen motorické, nebo smíšené. Je jich 12 párů.

Mozkové nervy:
I. Nerv čichový
II. Nerv zrakový
III. Nerv okohybný
IV. Nerv kladkový
V. Nerv trojklanný
VI. Nerv odtahovací
VII. Nerv lícní
VIII. Nerv sluchový a rovnovážný
IX. Nerv jazykohltanový
X. Nerv bloudivý
XI. Nerv přidatný
XII. Nerv podjazykový

OB_nervy
Obrázek č. 11 Mozkomíšní nervy. (Zdroj: Jelínek, J., Zicháček, V.: Biologie pro gymnázia, Nakladatelství Olomouc, 2006).

Paralýza
Jedná se o ztrátu svalové funkce následkem poškození mozku či svalů, může být přechodná nebo trvalá.
Paralýzu způsobuje poškození motorických oblastí mozku nebo nervových drah páteřní míchy. Může být způsobená i svalovým onemocněním. Pokud je to možné, léčí se hlubší příčina paralýzy. Fyzioterapie se využívá pouze k tomu, aby klouby nestrnuly, a u přechodné paralýzy může pomoci znovu vytrénovat postižené svaly.

Rozlišuje se:

  • Hemiplegie – poškození motorických oblastí na jedné straně mozku vede k ochrnutí opačné strany těla.
  • Paraplegie – poškození středního či dolního úseku páteřní míchy může způsobit paralýzu obou dolních končetin, popřípadě i částí trupu. Postižená může být i schopnost ovládat vyměšování.
  • Kvadruplegie – poškození míchy mezi C4 až C7. Dochází obvykle k paralýze celého trupu i všech končetin.
 Vegetativní nervy

Vegetativní (autonomní) nervy se větví k:

  • hladkým svalům kůže, útrobních orgánů a cév;
  • srdečnímu svalu a ke žlázám.

Do většiny orgánů přichází vlákna obou systémů vegetativních nervů – sympatiku a parasympatiku.
Zpravidla každý vnitřní orgán je inervovaný z obou zdrojů. Působení sympatiku a parasympatiku je protichůdné (antagonistické), čímž se činnost orgánů udržuje v rovnováze.
U žaludečních žláz a slinivky je prokázána pouze parasympatická inervace. Cévy a potní žlázy jsou pouze pod sympatickou inervací.
Zakončení sympatických vláken produkují jako mediátor směs noradrenalinu a adrenalinu, zakončení parasympatiku produkují acetylcholin.

Účinky sympatiku

  • tlumivě působí na peristaltiku
  • podporuje stažení svěračů hladké svaloviny
  • zrychluje srdeční akci
  • zmenšuje průsvit cév (vazokonstrikce)
  • rozšířuje oční zornice
  • podporuje kontrakci žlučníku
  • podporuje zvýšenou sekreci žluči a moči
  • tlumí erekci
  • zvyšuje tělesnou teplotu
  • podmiňuje katabolické reakce 
  • zahušťuje sliny a pot

Účinky parasympatiku

  • povzbudivě působí na peristaltiku
  • rozšiřuje (dilatuje) svěrače
  • zpomaluje srdeční akci
  • rozšiřuje průsvit cév (vazodilatace)
  • zužuje oční zornice
  • uvolňuje žlučník
  • tlumí sekreci žluči a moči
  • podporuje erekci – rozšiřuje topořivá tělesa
  • snižuje tělesnou teplotu
  • podmiňuje anabolické reakce
  • ředí pot a sliny.

 

VIDEO: Dokument o lidském mozku

1. část: http://www.youtube.com/watch?v=rEGJzHKXDa4;

2. část: http://www.youtube.com/watch?v=VQ5zoZB0hdg&feature=related;

3. část: http://www.youtube.com/watch?v=GjyzzkAA6CI&feature=related;

4. část: http://www.youtube.com/watch?v=WZ1LvlBQKp0&feature=related;

5. část: http://www.youtube.com/watch?v=A9OzOqxxMs0&feature=related;

 

Opakovací otázky:

  1.  Vyjmenujte hlavní části centrální nervové soustavy.
  2. Co je retikulární formace? Jakou má funkci?
  3. Popište části jednoduchého reflexního oblouku.
  4. Co je limbický systém?
  5. Kde se nachází motorický okrsek řeči (tzv. Brocovo centrum)?
  6. Jaké funkce má mozeček?
  7. Která část mozku je označována jako "brána vědomí"?
  8. Jak se rozdělují obvodové nervy?
  9. Na které oddíly se rozděluje páteřní mícha. Ve které části páteře končí páteřní mícha?
  10. Jak vznikají podmíněné reflexy?
  11. Co se rozumí pod pojmem první a druhá signální soustava?
  12. Uveďte mediátory parasympatiku a sympatiku.
  13. Co je základem nižší nervové činnosti?
  14. Jaké funkce má mozkomíšní mok? Jaký význam má lumbální punkce?
  15. Vyjmenujte jednotlivé části mozku, ve kterých se nacházejí mozkové komory.
  16. Doplňte uvedená tvrzení:
  • Na povrchu koncového mozku je ______________ tvořená _______________, rozčleněná hlubokými brázdami v ___________.
  • Mozeček je reflexním ústředím pro ____________.
  • Obal pro mozek tvoří __________________. Pod ní jsou dvě měkké pleny _________ a _________. Štěrbiny mezi oběma měkkými plenami jsou vyplněny _________________.
  • Mozkový kmen tvoří __________, __________ a __________. Kmenem se táhne ___________________ jako pruh síťovitě uspořádaných neuronů, sloužicích jako převodní soustava do vyšších částí mozku.
  • Struktury okolo III. mozkové komory - mezimozek a nejstarší útvary pláště zatlačené na vnitřní stranu hemisfér tvoří ______________. Jeho prostřednictvím se uskutečňuje instinktivní chování. 
  • Působení sympatiku a parasympatiku je ________________ a každý vnitřní orgán je inervován _________, čímž se činnost orgánů udržuje v rovnováze.







 


 

 




 



 


 

 

 


 

 
 
 
 
 

 
 

 
 
 
 
Navigace: 3. ročník Anatomie a fyziologie člověka