Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Hlísti

Email Tisk PDF

KMEN HLÍSTI (Nemathelminthes)

Hlísti mají válcovité tělo, k oběma koncům zúžené. Jejich pseudocoelní tělní dutina obsahuje vedle mízy zplodiny anaerobního metabolismu - kyselinu máselnou a kyselinu valerovou.
Ze zárodečných listů jsou plně vyvinuté pouze ektoderm a entoderm.

Orgánové soustavy hlístů

Povrch těla kryje pokožka (epidermis), cizopasníci mají silnou kutikulu (aby nebyli v těle hostitele natráveni).

Trávicí soustava - je trubicovitá, ústní a řitní otvor (anus).

Dýchací soustava není stále vyvinutá - hlísti dýchají bez přístupu kyslíku - anaerobně.

Vylučovací soustava je protonefridiálního typu. U droběnšjích zástupců může zcela chybět.

Cévní soustava není vyvinutá.

Nervová soustava je gangliová - jejím ústředím je objícnový nervový prstenec, z něhož vybíhá 6 krátkých provazců do přídě a 6 dlouhých provazců do celého těla.

Ze smyslů je vyvinutý pouze hmat.

Z hlediska rozmnožování jsou gonochoristé - jedinci odděleného pohlaví, častý je také pohlavní dimorfismus (sameček bývá menší).

Hlísti mohou žít ve vodním prostředí, ve vlhké půdě nebo paraziticky.

Kmen hlístů zahrnuje třídu hlístice (Nematoda).

Zástupci hlístic (Nematoda)

  • Haďátka (Rhabdithoidea), např. česnekové, pšeničné, řepné - nejčastěji napadají cukrovku, oves a brambory, larvy pronikají do kořínků a vysávají z nich živiny - endoparazité. Cysta s vajíčky přezimuje v půdě, na jaře se z vajíček vyvíjí larvy. Jestliže např. pšenici napadne háďátko pšeničné (Anguina tritici), musí se veškerá úroda zlikvidovat a pole musí zůstat alespoň 2 roky ladem; likvidace háďátek se provádí pomocí chemických přípravků nematocidů (pesticidy).

hadatko_obecne

Obrázek č. 1 Háďátko obecné (Caenorhabditis elegans). Zdroj: http://en.wikipedia.org.

  • Svalovec stočený (Trichinella spiralis) - endoparazit, mimořádně nebezpečný, původním hostitelem je potkan (vyskytují se ve svalech potkanů), velmi často se mohou nakazit prasata (všežravci), případně i šelmy, ze špatně tepelně zpracovaného vepřového masa s boubelí poté i člověk. Svalovec stočený vyvolává onemocnění  trichinelóza (trichinóza) s typickými příznaky - průjmy, bolesti břicha, poté se boubel šíří do dalších orgánů (plíce, mozek, játra, srdce ad.). Nemoc je léčitelná ve střevní fázi, v okamžiku, kdy se začne boubel šířit do dalších orgánů, bývá, podle intenzity nákazy, až 1/4 případů smrtelných.

svalovec_stoceny

Obrázek č. 2 Svalovec stočený (Trichinella spiralis). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

  • Roup dětský (Enterobius vermicularis) - samičky dorůstají délky 9-12 mm, samečkové 3-5 mm (pohlavní dimorfismus). Roupi žijí v tlustém střevě dětí i dospělých. Nákaza vzniká spolknutím vajíček například s potravinami. Samičky vylézají v noci z konečníku a kladou vajíčka v jeho okolí do záhybů kůže (až 10 000 vajíček). Jejich činnost vyvolává silné svědění a často vede k opětovné nákaze - děti sre škrábou - (čím menší dítě, tím větší riziko opětovné nákazy), vzniká tzv. autoinfekce.
    Nemoc způsobená roupy je oxyurióza, projevuje se značnou únavou, podrážděností, úporným svěděním a kopřivkou.
    !! Vajíčka nelze vidět okem, častý je přenos také vzduchem nebo ložním prádlem!! Největší význam má dodržování tělesné hygieny.
  • Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) - je nepříjemným a nebezpečným parazitem člověka, zejména dětí. Samička měří 20 až 30 cm a denně klade až 200 000 vajíček, které stolicí opouštějí tělo. (Pro své rýhování potřebují vajíčka škrkavek přístup kyslíku, vajíčko je tedy schopné infekce teprve po určité době mimo tělo hostitele). Do lidského organismu se dostávají neumytým ovocem nebo špinavýma rukama. Ve střevě se z vajíček líhnou larvy, které pronikají stěnou střeva do cév jater a plic. Přes dýchací cesty se mohou dále dostávat do hrtanu. Při vykašlávání se spolknutím samostatně nebo s další potravou dostanou opět do střeva, v němž pohlavně dozrávají a dále se rozmnožují. Silné nákazy propuknou v nemoc askaridózu, která se projevuje se únavou, bolestmi hlavy, zvracením, krátce po infekci se dostaví kašel (dýchací obtíže) a horečkou.

skrkavka_detska

Obrázek č. 3 Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides).

  • Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) - je parazitem dlouhým 30 až 45 mm, který žije v tlustém a slepém střevě člověka, popř. prasat. Přední, velmi tenkou a prodlouženou částí těla, se zavrtává do střevní sliznice. Samice kladou ve střevě po oplození vajíčka (vývoj je přímý) citronovitého tvaru. Vajíčka odcházejí z těla trusem, mimo tělo se z nich za vhodných podmínek formují larvy. Definitivní hostitel se obvykle nakazí potravou nebo vodou kontaminovanou vajíčky s vyvinutou larvou. Drobné larvy se u člověka mohou usazovat ve svalech a mohou způsobit těžké, horečnaté onemocnění (trichurióza) s velkými bolestmi. Pozn. autora: Pokud člověk přežije 4 týdny po napadení, obvykle mu již další nebezpečí nehrozí. Při větším množství způsobuje tenkohlavec střevní potíže (nákaza podobná jako u škrkavek).

V případě infekce škrkavkou nebo tenkohlavcem může docházet k poškození střeva jednak fyziologickému - ochuzování organismu o živiny a intoxikace metabolity endoparazita, jednak mechanickému - ucpávání střev, které může vyústit v jejich proděravění (perforace).

  • Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale) - je typickým hlístem v oblastech subtropů, dorůstá délky 10 až 18 mm.
    Kůží se tito hlísti dostávají do krevních cév a plícemi až do střeva, ve kterém sají krev ze střevní sliznice. U člověka (rozšířený např. v Egyptě) se proto projeví značný úbytek krve, který způsobí chorobnou bledost, tzv. egyptská blednička. 
  • Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) - žije v lymfatických cévách člověka a ucpává je. Městnající se míza (lymfa) způsobuje typické nadměrné otoky končetin nebo orgánů, tzv. elefantióza, provázené horečkami a zimnicemi. Přenos larev je komárem (bodavým hmyzem) v tropech. Ve spojivkovém vaku v oku může žít jiný druh vlasovce - vlasovec oční (Loa loa), který způsobuje těžké záněty očí a nádory kůže.

vlasovec_mizni

Obrázek č. 4 Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti).

Fylogenetický význam hlístů

Hlísti (Nemathleminthes) vznikli pravděpodobně z předka podobného láčkovcům (žahavci a žebernatky) nezávisle na ploštěncích. Hlístice (Nematoda) nemají pro vysokou specializaci k parazitickému způsobu života své vývojové pokračování.

Opakovací otázky:

  1. Které druhy hlístů parazitují na rostlinách?
  2. Které druhy hlístů jsou nebezpečnými parazity člověka a domácích zvířat?
  3. Srovnejte trávicí, vylučovací a nervovou soustavu ploštěnců a hlístů.
  4. Popište ontogenetický vývoj a tělní dutiny ploštěnců a hlístů.
  5. Přiřaďte k sobě související pojmy:
A larvy ucpávají mízní cévy                                  1. měchovec lidský
B živí se sáním krve ze střevní sliznice                 2. svalovec stočený
C škrkavka dětská                                              3. vlasovec mízní
D larvy se zapouzdřují ve svalech                         4. tenkohlavec lidský
E samičky kladou mikroskopická vajíčka              5. roup dětský
F haďátko řepné                                                 6. parazit rostlin