Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Generativní orgán

Email Tisk PDF

KVĚT  (flos, anthos)

Vlastním generativním orgánem rostliny je květ (flos, anthos) nebo jejich soubory, které tvoří květenství. Je to soubor rozmnožovacích orgánů (přeměněné listy), zajišťující pohlavní rozmnožování rostliny (viz. sekce Fyziologie rostlin - rozmnožování rostlin"). Nahosemenné rostliny mají květy nepravé (tzv. šištice), krytosemenné rostliny mají květy pravé.

Stavební část květu

Květní obaly vyrůstají v tzv. květním lůžku; mohou být nerozlišené tvarem a barvou, tzv. okvětí (perigon) - všechny okvětní lístky jsou tvarově i barvou stejné (typické např. pro tulipány, lilie, koniklece), nebo jsou rozlišené tvarem a barvou a tvoří kalich (calyx) - vnější část obalů s ochrannou funkcí (je obvykle zelený) a korunu (corolla) - vnitřní část obalů, většinou pestře zbarvenou. Kališní i korunní lístky mohou být volné nebo navzájem srostlé.  Květy bez vyvinutých květních obalů se označují pojmem bezobalné, např. u vrby. Barva květů je podmíněna přítomností chromoplastů v buňkách nebo barviv v buněčné šťávě. Vůni květu dodávají obvykle silice v pokožkových buňkách.
vrba
Obrázek č. 1 Bezobalné květy vrby (Salix). (Zdroj: http://en.wikipedia.org).

Úkol: Zdůvodněte většinou pestré zbarvení korunních lístů ve květu.

Okvětí (perigon), obr. 2b, v květním vzroci má načku P - vyskytuje se u některých primitivnějších zástupců dvouděložných rostlin, ale převážně pak u jednoděložných rostlin, u kterých se mohou barvou i tvarem od sebe lišit, např. u sněženek.
Kalich (calyx), v květním vzorci má značku K, obr. 2a - kalich ibišku - před rozkvětem chrání poupě, je obvykle trvalý (zůstává v květu i po rozvití koruny a v době zralosti semen a plodů), u některých druhů rostlin však může opadat již během rozvíjení květu, např. u máku, je to tzv. kalich prchavý. Pozn. autora: chmýr u pampelišek vzniká přeměnou jejich kališních lístků.
Koruna (corolla), v květním vzorci má značku C - její lístky jsou u krytosemenných rostlin obvykle větší než lístky kališní (mohou však zcela chybět, zpravidla u větrosnubných rostlin). Na korunních lístcích (např. u pryskyřníků) nebo v jejich blízkosti (např. na stěnách semeníku nebo květním lůžku u brukvovitých rostlin) jsou uloženy tzv. medníky - nektária, které v době květu vylučují cukerný roztok - nektar.
 
kalich_ibiku             okvt_tulipnu
Obrázek č. 2a Kališní lístky ibišku (Hibiscus) - vlevo a obrázek č. 2b Okvětní lístky tulipánu (Tulipa) - vpravo. (Zdroj: http://cz.wikipedia.org).

stavba_kvtu
Obrázek č. 3 Základní stavba květu - stavební část (vlevo) a rozmnožovací část (vpravo).

Rozmnožovací část květu 

Rozmnožovací část květu tvoří tyčinky (stamen) a plodolisty pestíku (pistillum).  

Tyčinka (stamen) - na jejich stavbě se u krytosemenných rostlin podílí nitka (filamentum) a prašník, syn. samčí výtrusnice = mikrosporangium (anthera), který tvoří dva prašné váčky a v nich čtyři prašná pouzdra. V prašných pouzdrech jsou buňky pylotvorného pletiva, jejichž dělením vznikají mateřské pylové buňky, z nich meiózou vznikají haploidní pylová zrna, tzv. mikrospóry (samčí výtrusy). Mitotickým dělením jejich jádra vznikají dvě buňky - menší rozmnožovací (generativní) a větší vyživovací (láčková). U nahosemenných rostlin vznikají ještě buňky proklové, které později zanikají. Dělením rozmnožovací (generativní) buňky vznikají dvě buňky spermatické - samčí gamety. Klíčením pylového zrna vzniká pylová láčka, prorůstající při oplození čnělkou pestíku do semeníku (viz. sekce "Fyziologie rostlin - rozmnožování rostlin", 1. ročník).

Soubor tyčinek v květu se označuje pojmem andreceum (androeceum), v květním vzorci má značku A. Podle uspořádání v květu se tyčinky nejčastěji rozdělují na:
  • čtyřmocné - 4 tyčinky mají nitky delší a 2 je mají kratší; např. u řeřišnice hořké (viz. obr. 4) nebo brukvovitých rostlin;
    
tymocn_tyinky          einice_hok
Obrázek č. 4 Čtyřmocné tyčinky, řeřišnice hořká (Cardamine amara). (Zdroj: http://www.sci.muni.cz).
  • dvoumocné - 2 tyčinky mají delší nitku a 2 kratší, např. u hluchavky bílé (viz. obr. 5);
dvoumocn      dvoumocn_tyinky
Obrázek č. 5 Dvoumocné tyčinky, hluchavka bílá (Lamium album). (Zdroj: http://www.sci.muni.cz).
  • jednobratré - všechny tyčinky jsou srostlé nitkami v jeden svazeček, např. u slézu pižmového (viz. obr. 6);
jednobratr
Obrázek č. 6 Jednobratré tyčinky slézu pižmového (Malva moschata). (Zdroj: http://www.sci.muni.cz).
  • dvoubratré - tyčinky tvoří dva svazečky, v jednom z nich srůstá jejich 9 nitek, ve druhém je pak pouze 1 nitka, např. u hráchu setého (viz. obr. 7).
dvoubratr hrch
Obrázek č. 7 Dvoubratré tyčinky; Hrách setý (Pisum sativa). (Zdroj: http://www.sci.muni.cz).

Pestík (pistillum) - u krytosemenných rostlin vzniká srůstem jednoho nebo více plodolistů (karpela), syn. samičích výtrusných listů; nahosemenné rostliny mají plodolist plochý. Pestík má tři základní části: bliznu, čnělku a semeník (viz. obr. 3 vpravo).  Podle postavení semeníku vůči ostatním květním částem se rozlišuje (viz. obr. 8):

  • semeník svrchní (části květu leží pod semeníkem), např. u tulipánu (viz. obr. 9);
  • semeník polospodní (části květu rozmístěné v polovině jeho délky), např. u lomikámenu zrnatého (viz. obr. 10);
  • semeník spodní (části květu leží nad semeníkem), např. u sněženky podsněžník (viz. obr. 11).
poloha_semenku
Obrázek č. 8 Typy semeníků podle jejich polohy v květu. (Zdroj: http://cz.wikipedia.org).

svrchn_semenk_tulipnu polospodn_semenk_lomikmenu
Obrázek č. 9 Svrchní semeník tulipánu (Tulipa) - vlevo a obrázek č. 10 Polospodní semeník lomikámenu zrnatého (Saxifraga granulata) - vpravo.

semenk_spodn
Obrázek č. 11 Spodní semeník u sněženky podsněžník (Galantus nivalis). (Zdroj: http://www.sci.muni.cz).

Soubor plodolistů pestíku se označuje pojmem gyneceum (gynaeceum), v květním vzorci má značku G. Může být dvojího typu:

  • apokarpní - tvoří jednoplodolistové volné pestíky (1 nebo více), např. typické pro pryskyřníky (viz. obr. 12);
  • cenokarpní - je tvořené ze dvou nebo více srostlých plodolistů, např. u tulipánu to jsou 3 plodolisty jednoho pestíku (viz. obr. 13);
  • pseudocenokarpní - pestíky vznikají srůstem jediného plodolistu a vzájemně jsou spojeny na květním lůžku (viz. obr. 14).
apokarpn_gyneceum_pryskynku cenokarpn_gyneceum_tulipnu
Obrázek č. 12 Apokarpní gyneceum pryskyřníku (Ranunculus) - vlevo a obrázek č. 13 Cenokarpní gyneceum tulipánu (Tulipa) - vpravo.

pseudocenokarpn

Obrázek č. 14 Pseudocenokarpní gyneceum leknínu bílého (Nymphaea alba). (Zdroj: http://cz.wikipedia.org).

Rostliny, které mají v květech tyčinky i plodolisty pestíku dohromady, jsou oboupohlavné; mají-li v květech jen tyčinky (samčí, prašníkové), nebo jen plodolisty pestíku (samičí, pestíkové), jedná se o rostliny jednopohlavné.

Jednodomost a dvoudomost rostlin
Pokud vyrůstají na jednom rostlinném jedinci samčí i samičí květy, jedná se o rostliny jednodomé. K jednodomým rostlinám patří např. líska obecná, olše lepkavá, smrk ztepilý, kukuřic setá nebo kopřiva žahavka. Dvoudomé rostliny jsou ty, u nichž na jednom druhu vyrůstají květy jen samčí, nebo jen samičí. Mezi ně patří např. kopřiva dvoudomá nebo chmel otáčivý.

Květní vzorec

Slouží k popisu květů pomocí matematických symbolů, mezinárodně dohodnutých značek. Z květního vzorce lze zpravidla vyčíst pohlavnost, souměrnost, počet a uspořádání květních orgánů. 
K nejčastěji používaným symbolům patří:
  •   samčí květ;
  • ♀  samičí květ;
  • ↓   souměrný květ (květ lez rozdělit jednou rovinou souměrnosti na zrcadlově shodné poloviny);
  • *    pravidelný květ (květem lze vést několik rovin souměrnosti, rozdělujících tento na zrcadlově shodné poloviny);
  • acyklický květ (květní části vyrůstají ve spirále);
  • K   kalich;
  • C   koruna;
  •   okvětí;
  • A   soubor tyčinek;
  • G   soubor plodolistů pestíku;
  • ()   srostlé části;
  • ∞   velký počet;
  • _   semeník svrchní - symbol se používá pod číslem, vyjadřujícím počet plodolistů v pestíku; pokud je semeník spodní, použije se stejný symbol, ale nad číslem; je-li semeník polospodní, symbol _ se nepoužije.
Příklady květních vzorců s komentářem:

Hrách setý: oboupohlavný květ ↓ K(5) C5 A(9) + 1 G(1)  - květ je oboupohlavný, souměrný, kalich srostlý z pěti lístků, koruna volná z pěti lístků, tyčinky dvoubratré - 9 tyčinek srůstá (odpovídá symbolu: A(9)) a desátá tyčinka je volná (odpovídá symbolu + 1), semeník je svrchní a vzniká srůstem jednoho plodolistu.

Kopřiva dvoudomá:
♂ * P 2+2 A 2+2 - samčí květ, který je pravidelný, okvětí je tvořené ze čtyř lístků, srostlých po dvou v kruzích (odpovídá symbolu P 2+2), květ obsahuje čtyři tyčinky volné po dvou ve dvou kruzích (odpovídá symbolu A 2+2);
♀ * P 2+2 G(1) - samičí květ, který je pravidelný, okvětí je tvořené ze čtyř lístků, srostlých po dvou v kruzích (odpovídá symbolu P 2+2), semeník je svrchní, vzniklý srůstem jednoho plodolistu.

Úkol: Popište stavbu jednotlivých květních částí podle následujících květních vzorců tulipánu a bezu černého:

  1. tulipán - oboupohlavný květ * P 3+3 A 3+3 G(3);
  2. bez černý - oboupohlavný květ * K(5) C(5) A5 G(3).
Květní diagram

Je grafickým vyjadřením květních orgánů při pohledu na květ rostliny shora. Uprostřed se zravidla zakresluje gyneceum, potom následují tyčinky (v jednom nebo více kruzích či ve spirále) a v dalších kruzích následují květní obaly. Toto značení je mrezinárodně dohodnuté.

diagram_kvtu prvosenka
Obrázek č. 15 Květní diagram prvosenky jarní (Primula veris) - vlevo a prvosenka jarní v rozkvetu - vpravo. (Zdroj: http://cz.wikipedia.org).

Opakovací otázky:

  1. Popište stavební část květu.
  2. Popište samčí a samičí část květu.
  3. Uveďte typy semeníků.
  4.  Vysvětlete pojmy: jednodomá a dvoudomá rostlina.
  5.  K čemu se používá květní diagram.
  6.  Jak se dělí tyčinky podel jejich uspořádání ve květu?

 

Květenství

 Květenství se rozlišují jednoduchá  - hroznovitá, vrcholičnatá a složená.

Mezi hroznovitá květenství, u nichž postranní stonky nepřerůstají stonky hlavní, patří:

  • hrozen – základní typ hroznovitého květenství (trnovník akát, rybíz, komonice lékařská);

hrozen

Obrázek č. 16 Hrozen.

  • klas - je odvozený od hroznu tak, že nejsou vyvinuté květní stopky a květy jsou přisedlé (jitrocel kopinatý, rdesno hadí);

klas

Obrázek č. 17 Klas. Zdroj: http://de.wikipedia.org.

  • jehněda – vřeteno je slabé, převislé, opadává vcelku, květy jsou přisedlé nebo jen s krátkou stopkou (topol osika, bříza bělokorá, dub červený);

jehneda

Obrázek č. 18 Jehněda.

  • palice má zdužnatělé vřeteno a přisedlé květy (ďáblík bahenní, puškvorec);

palice

Obrázek č. 19 Palice.

  • úbor - je jednoduché hroznovité květenství s potlačeným růstem vřetene a s přisedlými květy vyrůstajícími na rozšířeném, plochém nebo vyklenutém květním lůžku (rmen, kopretina);

ubor

Obrázek č. 20 Úbor. Zdroj: http://de.wikipedia.org.

  • okolík – má zkrácené vřeteno, květní stopky vyrůstají z jednoho místa (břečťan popínavý, prvosenka jarní);

okolik

Obrázek č. 21 Okolík. Zdroj: http://de.wikipedia.org.

  • chocholík - je jednoduché hroznovité květenství, jehož dolní květní stopky jsou prodloužené a směrem vzhůru se postupně zkracují, takže květy jsou uspořádány deštníkovitě až téměř v rovině (jabloň, hrušeň, javor mléč).

chocholik

Obrázek č. 22 Chocholík.


Mezi vrcholičnatá květenství, u kterých přerůstají postranní stonky stonek hlavní, patří:

  • vijan - z obou větví se vyvíjí jen jedna, a to střídavě (pomněnka), odvozený od jednoramenného vrcholíku;
  • srpek - má postranní větve uloženy v jedné rovině se stonkem hlavním, květní stonky jsou založeny na jedné straně (mečíky), odvozený od jednoramenného vrcholíku; 

srpek

Obrázek č. 24 Srpek. Zdroj: http://pl.wikipedia.org.

  • vidlan - je dvouramenným vrcholíkem, z úžlabí dvou listenů vyrůstají dvě postranní větve, jež přerůstají větev třetí (rožec rolní, ptačinec hajní).

vidlan

Obrázek č. 25 Vidlan.

Hospodářský význam květů

  • Produkce nektaru, který včely přetvářejí v med.
  • Zelenina – květák (zdužnatělé květenství).
  • Výroba piva – samičí hlávky chmele pravotočivého.
  • Významná úloha z hlediska estetického – lze jimi vyjádřit pocity štěstí atd. (Pokuste se sami doplnit ještě další hodnoty či vlastnosti, které lze květy vyjádřit).

Opakovací otázky:

  1. Vyjmenujte hroznovitá květenství. Ke každému z nich přiřaďte známou rostlinu.
  2. Uveďte příklady vrcholičnatých květenství.
  3. Jaký je hospodářský význam květů?