Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Výchova ke zdravému životnímu stylu

Email Tisk PDF

EVROPSKÝ KODEX PROTI RAKOVINĚ (2003)

Nový evropský kodex proti rakovině přijatý asociací WHO v roce 2003 v Bruselu.

"Člověk není povinen být silnější než je.
Nikdo nemá právo něco takového žádat".

Arthur Miller

Milí žáci, vážení pedagogové,
v rámci rozvoje celonárodního primárního onkologického programu v České republice jsme připraveni seznámit vás touto cestou s hlavními body „Nového evropského kodexu proti rakovině", přijatého Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 17. června 2003 v Bruselu.
Jedním z hlavních úkolů tohoto programu, ke kterému má naše škola záměr aktivně se připojit, je co nejvíce popularizovat na veřejnosti možnosti primární prevence nádorového onemocnění a zároveň podpořit na školách její odbornou výuku. Nedílnou součástí tohoto „běhu na dlouhou trať" je snaha snížit procento kuřáků, a to zejména v populaci dětí a žen. Z tohoto hlediska budeme také my podporovat projekt Světového dne bez tabáku, připadající na 31. květen. Tento vytvořily v roce 1987 členské státy Světové zdravotnické organizace s cílem upozornit světovou veřejnost na škodlivost tabáku, zbytečná úmrtí a onemocnění vznikajících následkem kouření.
Předkládaným projektem se snažíme reagovat na stále narůstající počet případů, kdy lidé onemocní rakovinou. Bohužel musíme říci, že rakovina je k lidem v naší republice „krutě nemilosrdná". Podle informací „České onkologické společnosti", která trvale mapuje výskyt nádorů jednotlivých orgánů u naší dětské i dospělé populace, zaujímá Česká republika přední příčky v celosvětovém výskytu počtu nemocných rakovinou, a to zejména rakovinou tlustého střeva a konečníku, rakovinou prsu a děložního čípku u žen či rakovinou plic. V průměru každý třetí rakovinu dostane, každý čtvrtý na ni zemře. V naší republice umírá ročně na toto onemocnění 28000 osob (2006). Také proto bychom chtěli u všech vyvolat zamyšlení nebo pozastavení se nad problematikou onkologického onemocnění. Zároveň však také více „poodhalit" mezi lidmi stále ještě dost tabuizovaný pojem „rakovina". Přestože bývá symptomatika (soubor příznaků) onkologických onemocnění mnohdy nejasná a komplikovaná, dá se většina nádorů odhalit včas - zejména v dětském věku - a to vždy znamená větší šanci na jejich vyléčení. Již generace mladých lidí by měla být obeznámena se skutečností, že snížení úmrtnosti na zhoubné nádory nepomohou nové léky ani zázračné metody, nýbrž právě systematická primární prevence. Ta znamená odstraňovat ze životního stylu a prostředí rizikové faktory prokazatelně vedoucí ke zvýšenému výskytu zhoubných nádorů. Naším cílem je také vést, zejména Vás mladé, k větší zodpovědnosti za vlastní zdraví.
Na začátek postačí zastavit se a zapřemýšlet, vždyť je to jen na Vás! Jen pouhé uvědomění si, že problém onkologického onemocnění souvisí s nejdůležitější hodnotou lidského života – sice se zdravím každého z nás – je počáteční výhrou v tak „nerovné válce", kterou boj člověka s rakovinou bezesporu je!

Autor II. přepracovaného zpracování:
Mgr. Jaroslav Verlík

Jazyková korektura II. přepracovaného vydání:
Mgr. Alena Pavelková

1. Nekuřte! Pokud kouříte, ihned přestaňte! Pokud nemůžete přestat, nekuřte alespoň v přítomnosti dětí.

Tabákový kouř obsahuje látky rakovinotvorné, toxické a látky dráždivé. Rakovinotvorné látky, též tzv. kancerogeny, jsou obsažené v plynné i pevné fázi tabákového kouře. Patří k nim ze skupiny organických látek polycyklické aromatické uhlovodíky (např. benzpyren, dibenzantracen), dále aromatické aminy. Ve skupině anorganických látek jsou velmi nebezpečné zejména chrom a jeho sloučeniny, dále pak radium, thorium, ale také polonium nebo radioaktivní olovo.
Převážná část kancerogenů je přímo vázána na částečky dehtu v pevné fázi tabákového kouře (ty lze však zachytit z hlavního proudu kouře pomocí speciálních filtrů, a to až z 99,7%). Z plynné fáze tabákového kouře je obzvláště nebezpečná slabě kyselá frakce, která má (experimentálně prokázáno) vysokou schopnost vyvolat nádory.
Pro lidské zdraví jsou také nebezpečné toxické látky, z nichž jsou v tabákovém kouři zejména zastoupené: oxid uhelnatý, kyanovodík, ale především nikotin. Mezi dráždivé látky patří především oxidy dusíku a formaldehyd.
Tabákový kouř obsahuje také řadu látek, které sice samy rakovinu nevyvolávají, ale přispívají k zesílení účinku kancerogenů. K nim patří např. katechol.
Různé druhy cigaret obsahují škodliviny zastoupené v jejich rozdílném množství. Pro vyjádření různé úrovně škodlivosti cigaret se používá stanovení tří biologicky účinných složek v nich: dehet, nikotin a oxid uhelnatý. Poslední zmiňovaná látka svou přednostní a asi 210x pevnější vazbou na krevní barvivo –hemoglobin - než je tato s kyslíkem způsobuje jeho nižší přenos v lidském organismu. Nikotin bývá hlavní příčinou návyku kuřáctví (v USA je nikotin klasifikován jako látka s drogovou závislostí). Ty nejnebezpečnější kancerogeny obsahuje právě dehet. Pro Vaši představu – hraniční hodnoty dehtu v různých cigaretách jsou v rozmezí 4,9 mg až 205 mg i více. Neexistuje žádná cigareta, která by nebyla škodlivá! Mylné je se domnívat, že cigaretové filtry brání průniku všech škodlivých látek při vdechování cigaretového kouře do plic. Zajistí sice menší množství pronikajícího dehtu, případně nitrosaminů a prchavých fenolů, ale nemění podíl nikotinu a oxidu uhelnatého.
Velmi nebezpečným pro plíce nekuřáka je jeho dlouhodobý pobyt (řadu let) v přítomnosti kuřáků, jeho ohrožení rakovinou plic se tak podstatně zvyšuje. Vůbec nejhorší následky má pasivní kuřáctví u malých dětí, zejména u dětí do jednoho roku života.

Nevratné změny v plících kuřáků
Potíže, které mívají kuřáci, se dostavují obvykle plíživě a manifestují se obvykle dechovou insuficiencí (nedostatečností) a ranním vykašláváním hlenovitých látek až v okamžiku, kdy jsou anatomické změny v plících následkem poškození z kouření již většinou nevratné. Ve většině případů dochází k poruše samočištění plic, protože je značně utlumena funkce víceřadého řasinkového epitelu sliznice v dýchací trubici, který za normálních okolností vypuzuje škodlivé látky. Proto se v plících začínají shromažďovat nejrůznější mikrobi včetně kancerogenů. Buňky, které mají za úkol odstraňovat škodliviny v plících, ztrácejí svou obranyschopnost. Toto jsou v kostce popsané faktory, které se výrazně podílejí na pozdějším vzniku rakoviny plic.

Alarmující jsou následující zjištění:

  •  Kouření je nejčastější příčinou úmrtí a čtvrtou nejčastější příčinou vzniku onemocnění na světě (zdroj: Liga proti rakovině 2007).
  • Z průzkumu u věkové populace v letech 12 až 14 let se zjistilo, že jen 53% nevykouřilo ani jednu cigaretu. Před 6. rokem věku zkusilo kouřit 5% dětí, ve věku 7 až 8 let 11%, 9 až 10 let 14%, 11 až 12 let 14% a ve věku 13 a více let kolem 20% dětí. Z populace šestnáctiletých kouří každý čtvrtý!!
  • Udává se, že zvrat normální v nádorovou buňku nastává po vykouření 150 000 až 200 000 cigaret. Při průměrném počtu 20 vykouřených cigaret denně se tak skryté riziko vzniku rakoviny provalí za 17 až 20 let.
  • Z dotazníků, které byly v rámci uplynulých let realizovány, je varovné číslo, že pouze 43% dětí je z nekuřáckých rodin.
 2. Vyvarujte se obezitě!

K nejčastějším příčinám obezity patří nadměrný energetický příjem, nedostatek pohybu, dědičné dispozice, psychické vlivy, způsob výživy v raném dětství aj. V menším procentu případů může být obezita podmíněna onemocněním, zejména hormonální nerovnováhou.
Lidé často zapomínají, že právě obezita může být a často je rizikovým faktorem vzniku celé řady nemocí (onemocnění srdce a cév, žlučovodu a žlučového měchýře, nemoci pohybového aparátu aj.) včetně rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Co dělat pro to, aby se člověk obezitě vyvaroval?

  • Mít dostatek pohybu, sportovat (pohyb je důležitý v kterémkoli období života).
  • Ve stravě omezit příjem tuků, upřednostňovat polotučné či nízkotučné mléčné výrobky před plnotučnými.
  • Jíst více rybího a drůbežího masa a omezit spotřebu tzv. červených mas (vepřové, hovězí, skopové aj.) na nezbytné minimum.
  • Každý den zahrnout do svého jídelníčku nejméně dvě porce ovoce a zeleniny, ty totiž v sobě obsahují mimo jiné vlákninu nezbytnou pro správnou střevní pasáž tráveniny.
  • Omezit konzumaci pečených, smažených a grilovaných jídel včetně uzenin.
  • Upřednostňovat tmavé a celozrnné pečivo před bílým.
  • Preferovat rostlinné tuky před živočišnými.
  • Omezit alkohol. 
  • Dbát ve stravě na zastoupení vitamínů A, C, E, dále pak selenu a kyseliny listové (doporučená denní dávka ve stravě je pro vitamín A: 1-2 mg; pro vitamín C: 60-90 mg – mimo období epidemií viróz (až 150 mg); pro vitamín E: 25-30 mg; pro kyselinu listovou, též vitamín BC: 200-500 µg).

3. Denně vykonávejte nějakou tělesnou činnost!

Jakákoli forma tělesné činnosti je denně prospěšná, a to v kterémkoli věku. Lidé s pravidelnou pohybovou aktivitou mají jednoznačně snížené riziko vzniku nádorů, zejména tlustého střeva, prsu a plic. Jednak se nevyskytuje obezita u těchto lidí nebo je malá pravděpodobnost jejího vzniku a jednak mají tito lidé příznivě regulován (kromě somatických druhů onemocnění) celkový metabolismus včetně metabolismu krevních lipidů, glukózy a inzulínu. V případě nádorů tlustého střeva dochází k ovlivnění rychlosti střevní pasáže, v případě hormonálně závislých nádorů je významný vliv na metabolismus steroidních hormonů. Aby došlo ke konkrétnímu naplnění předkládaného doporučení pro aktivní životní styl (odpovídající úrovní je 1,75 násobek bazálního metabolismu), měl by člověk vykonat 1 hodinu intenzívní chůze denně a dále nejméně 1 hodinu týdně (v součtu) intenzivního cvičení.

Nezapomínejte, je to jen na Vás!

Celkově by během dne mělo být věnováno 4 až 5 hodin „non-sedentary" aktivitám, tedy činnostem mimo postel a židli.
Poznámka: Bazální metabolismus (BM) představuje základní energetickou přeměnu pokrývající dostačujícím způsobem všechny vitální funkce člověka (organismu).

4. Jezte denně více druhů ovoce a zeleniny alespoň v pěti porcích. Omezte příjem potravin obsahujících živočišné tuky!

Existují poměrně přesvědčivé důkazy o tom, že zelenina a ovoce snižují riziko mnoha typů nádorů a zřejmě i onkologických onemocnění. Tento efekt je vůbec nejrozsáhlejší a nejpřesvědčivější ze všech faktorů výživy. Podle dat AICR/WCRF (American Institute for Cancer Research, World Cancer Research Fund) 78 % studií ukázalo signifikantní snížení rizika jako následek vyššího příjmu alespoň jedné hodnocené kategorie zeleniny nebo ovoce. Nejpřesvědčivějších výsledků bylo dosaženo u nádorů ústní dutiny a hltanu, jícnu, plic, žaludku a tlustého střeva. Poměrně prokazatelné jsou tyto výsledky též pro nádory hrtanu, prsu, pankreatu a močového měchýře.
Ovoce a zelenina obsahují celou řadu významných nutričních komponent, jako jsou minerální látky, vitamíny a vláknina a také dnes ještě poměrně málo prozkoumané bioaktivní látky, označované též jako fytochemikálie. Jsou stále ještě předmětem výzkumu, u řady z nich byly skutečně prokázány antikancerogenní účinky. Tyto látky představují v prevenci nádorového onemocnění vysoký potenciál, a to zejména ve formě jejich přirozených potravinových mediátorů.

Nezapomínejte, je to jen na Vás!

  • Denní konzumace ovoce a zeleniny by měla představovat minimálně 400 gramů (bez brambor a luštěnin), tj. alespoň pět porcí.
  • Vysoká konzumace živočišných tuků se ve většině případů ukázala jako možný rizikový faktor vzhledem k nádorům plic, tlustého střeva a konečníku, prsu, děložní sliznice a prostaty.
  • U tuků lze prokázat také jejich nepřímý efekt, neboť jejich vysoká konzumace zvyšuje riziko obezity, která prokazatelně zvyšuje riziko vzniku nádorového onemocnění.

Nezapomínejte, je to jen na Vás!

Co se týče zastoupení základních typů živin v přijímané stravě u člověka, měly by tuky pokrýt maximálně 30 % celkového energetického příjmu (v České republice a zemích západní Evropy přesahuje toto číslo obvykle 40 - 45 %!!).

5. Jestliže pijete alkohol (pivo, víno nebo koncentráty), snižte jejich spotřebu na dva nápoje denně, jste-li muž, a na jeden, jste-li žena!

Podle dat AICR/WCRF (American Institute for Cancer Research, World Cancer Research Fund) byly alkoholické nápoje klasifikovány jako kancerogeny první třídy, tj. kancerogenní pro člověka. Předpokládaný mechanismus účinku může být rozmanitý, zahrnuje jak přímý efekt na jednotlivé tkáně a orgány, tak nepřímý efekt systémový.

  • Přímý efekt - ten se zejména uplatňuje u nádorů epitelového původu v trávicím traktu) zahrnuje změnu propustnosti a metabolismu kancerogenů, tvorbu volných radikálů v buňkách a také inhibici reparačních buněčných enzymů.
  • Nepřímý efekt zahrnuje změnu jaterních funkcí a změnu hladin estrogenů.

AICR/WCRF přijala vzhledem ke zjištěným datům tato opatření:

  • Konzumace alkoholu se vůbec nedoporučuje.
  • Kdo přesto alkohol konzumuje, neměl by požít více než 2 dávky denně, jeli muž, a 1 dávku denně, jeli žena. Poznámka: Jednou dávkou nápoje se rozumí 250 ml piva, 100 ml vína nebo 25 ml lihoviny.

Údaje o možném vlivu konzumace alkoholu na rozvoj nádorového onemocnění se však střetávají s údaji vydanými WHO (2001). Ty se týkají preventivního účinku mírných dávek alkoholu vzhledem ke kardiovaskulárnímu onemocnění. Je možné, že např. jedna dávka alkoholu obden redukuje riziko vzniku koronárních (srdečních) příhod.

6. Nevystavujte se nadměrnému slunečnímu záření! Zvlášť důležité je chránit děti a mladistvé. Ti, kteří mají sklon rychle se spálit, se musejí chránit během celého života.

Zvlášť nebezpečné je přímé slunění v jarních a letních měsících mezi 10. a 15. hodinou. Opakovaná dlouhodobá přímá expozice lidského organismu slunečnímu záření představuje vysoké riziko vzniku nádorového onemocnění, a to zejména nádorů kůže. Kožní nádory včetně nejnebezpečnějšího nádoru kůže – melanomu – mohou vznikat jak z pigmentových znamének, tak i na jakémkoli jiném místě na kůži. Do období puberty je vznik melanomu velmi vzácný. Melanom se většinou objevuje jako tmavá pigmentová skvrna na kůži, která má nestejnorodou barvu, nepravidelné okraje a může svědit nebo krvácet. Postupně se zvětšuje do šířky, v pozdějším stadiu i do výšky a hloubky. Skvrny pak mají hrbolatý, nepravidelný povrch. Melanom se však může objevit na původně zcela čisté kůži!
Řada lidí soudí, že solárium je bezpečnější než slunce, protože má tu výhodu, že se v něm kůže nemůže spálit. Argumentují také tím, že „záření" lze přesně dávkovat. Není to ovšem tak jednoduché! Sluneční záření (obsahující ultrafialové záření UVA a viditelné záření UVB) je pro lidskou kůži mnohem přirozenější a zdravější než záření ze solária (obsahující pouze záření UVA). Sluneční záření též do jisté míry napravuje škody na pokožce po ozáření a působí také povzbudivě na psychiku.

 Jsou ale případy, kdy solárium schvalují i lékaři. To platí zejména pro ty jedince, jejichž kůže nepřiměřeně reaguje na slunce a vyvolává u těchto lidí tzv. fotodermatózu. Jedná se o kožní onemocnění, jehož příčinou je zvýšená citlivost kůže na sluneční světlo.

Užívání betakarotenu

Užívání betakarotenu způsobí sice zežloutnutí kůže (doporučuje se ještě před příchodem horkých slunných dní nebo alespoň 3 týdny před odjezdem na dovolené do přímořských letovisek, jeho význam je zejména v přípravě pokožky na několikahodinovou expozici slunečnímu záření), nejedná se však o zabarvení kůže podobné tomu, které vzniká při opalování, tedy o dostatečnou tvorbu pigmentu.
Oranžová barva pokožky je způsobena ukládáním nadbytku této látky v těle. Je však mylné se domnívat, že tmavší pokožka je před vlivy slunečního záření chráněna.
Betakaroten je látka patřící do skupiny karotenoidů, její biochemickou přeměnou vzniká v organismu vitamín A. Tato sloučenina působí v organismu jako antioxidant, chrání tedy tělo před volnými kyslíkovými radikály, které poškozují tělní buňky a mohou způsobit jejich předčasné stárnutí. Proti samotnému poškozování buněk ale betakaroten chránit nemůže! Nachází se totiž v krvi a chrání kůži až od hlubších vrstev, kam již pronikají škodlivé paprsky. Pomáhá však napravovat škody, které způsobilo slunce na buňkách.

Nezapomínejte, je to jen na Vás!

Důležité je mít při slunečním svitu pokrývku hlavy. Při opalování používejte opalovací krém s ochranným faktorem minimálně 15 a výše. Nejlépe však je, pokud se slunci zcela vyhnete, a to zejména kolem poledne. Nepoužívejte opakovaně horské slunko a solária. Provádějte samovyšetření kůže! Jestliže se na kůži objeví rána, která se nehojí, nebo pozorujete změnu (obvykle pigmentace nebo velikosti) mateřského znaménka, vyhledejte lékaře a nechte se odborně prohlédnout!

7. Dodržujte přesně pravidla ochrany před známými rakovinotvornými látkami! Dodržujte všechny zdravotní a bezpečnostní předpisy při styku s látkami, které mohou způsobit rakovinu!

Dnes je obecně uznáván význam chronické mitogeneze a buněčné proliferace (zvyšování počtu buněk, tzn. jejich dělením, mitózou) u mnoha, ne-li většiny známých příčin rakoviny. Zvýšená mitogeneze může být vyvolána především cytotoxickými dávkami chemických látek, které část buněk usmrtí a ve tkáni nastane tzv. reparační obnova. Ke zvýšené mitogenezi dochází také po chemicky indukovaném narušení mezibuněčné komunikace nebo po chemické aktivaci receptorů kontrolujících buněčné dělení. Tyto účinky bývají obvykle spojeny s vyšší expoziční dávkou, ale jsou zaznamenány případy, kdy se mitogeneze projeví i při úplné absenci cytotoxických účinků. Buněčná proliferace a mitogeneze je samostatný pozoruhodný jev, jehož znalost pomůže ozřejmit problém existence či absence bezpečné prahové dávky chemického karcinogenu. Je-li předpoklad o významu mitogeneze v procesu karcinogeneze správný, pak potlačování mitogeneze by mohlo přispět k prevenci zhoubných nádorů. Experimentální i klinická pozorování ukazují, že např. hladovění snižuje v posledních letech počet nově hlášených případů zhoubných nádorů v lidské populaci. Snížený přívod stravy pravděpodobně snižuje mitotickou a proliferační aktivitu buněk.

Některé známé i méně známé kancerogeny:

  • Aflatoxiny – jedovaté produkty houby Aspergillus. Jedná se o vláknitou houbu, jejíž rod zahrnuje přes 100 druhů. Mohou se vyskytovat v prostředí jako saprofyté nebo způsobují onemocnění dýchacího traktu, nejčastěji po jejím vdechnutí.
  • Aromatické aminy, zejména 4-aminobifenyl.
  • Azbest – vláknitá nehořlavá látka, obsahující zejména křemičitany; používá se např. v brzdových obloženích a jako izolační materiál; vdechováním částeček azbestu nebo jeho prachu vzniká tzv. azbestóza – plicní onemocnění, charakteristické ukládáním prachových částic v plicní tkáni, tzv. „zaprášení plic" (dříve velmi často nemoci z povolání).
  • Azosloučeniny – zejména azobarviva a benzendiazoniové soli.
  • Benzanthren – cyklický aromatický uhlovodík, obsažený v uhelném dehtu.
  • Benzpyren – polynukleární benzenoidní uhlovodík, je obsažen v produktech spalování uhlí, motorových paliv, cigaret apod.
  • Ethylenimin – aziridin, silně jedovatý sekundární amin.
  • Kobalt – při vdechování prachu kovu a těžko rozpustných solí kobaltu.
  • Sloučeniny arsenu – zejména oxid arsenitý (arsenik) a plynný arsenovodík (zapáchající po česneku). Tyto sloučeniny působí toxicky na činnost srdce a cév, zažívací trakt, centrální nervový systém a také na činnost jater a ledvin včetně kůže.
  • Sloučeniny chromu – zejména pak chroman draselný, chroman olovnatý či chroman zinečnatý.
  • Vinylchloridy – patří do skupiny halogenderivátů uhlovodíků, jsou jedovaté, používají se pro výrobu tvrdého a měkčeného polyvinylchloridu (známého jako PVC); opakovaná expozice vinylchloridům vede u člověka ke vzniku osteoporózy (řídnutí kostí), trombocytopenie (nedostatek krevních destiček, poruchy krevní srážlivosti) a je velkým rizikem pro vznik jaterního angiosarkomu (zhoubný nádor vycházející z cév).

8. Ženy od 25 let by se měly zapojit do screeningu děložního hrdla (čípku). Pozn.: Screening = mapování.

Možné zvýšení rizika nádorů děložního čípku představuje z nutričních faktorů zejména vyšší konzumace živočišných tuků. Jako zcela přesvědčivá pro vznik těchto nádorů se však prokázala vysoká hodnota BMI (body mass index). Již v roce 1977 byla Winkelsteinem vyslovena hypotéza o kauzálním vztahu kouření ke karcinomu děložního čípku (cervix) na základě vysoké korelace mezi geografickým výskytem tohoto nádoru a karcinomu plic, který naznačuje možnou expozici stejným faktorům v životním prostředí. Také histologická shodnost buněčného typu nádoru (typ squamocelulární) tuto hypotézu podporovala. Později bylo prokázáno, že nikotin se selektivně koncentruje v cervikální tkáni a jeho koncentrace v mukózním sekretu dosahují hodnot až 1000 ng/ml (ve srovnání s 15-50 ng/ml v krevním séru). Za těchto podmínek dochází ke zvýšení proliferace všech buněk děložního čípku, které při současně působícím zánětu vyvolaném humánními papilomaviry (běžně označované jako HPV) jsou vnímavější pro následné maligní degenerativní změny. Právě infekce různými typy lidských papilomavirů potvrzují vyšší výskyt všech typů cervikálních dysplazií (změny ve tkáni předcházející vzniku nádorů) a nádorů. Je známo více než 50 subtypů HPV, z nichž typy 16, 18 a 31 mají za následek malignitu cervikální tkáně (podle publikace dánských autorů z roku 1997).
Rakovina děložního čípku se téměř vůbec nevyskytuje u panen. Frekvence jejího výskytu jednoznačně stoupá s počtem partnerů a počtem partnerek těchto partnerů. Používání kondomů nebo ženské antikoncepce zaváděné do pochvy (pesar) má významný ochranný účinek. Zvýšené riziko je ve srovnání s jinými způsoby antikoncepce při dlouhodobém užívání léků pro přechodné vymizení plodnosti (tyto léky užívají ženy pro přechodné zabránění početí).
Možná snížení rizika nádorového onemocnění děložního čípku představují z nutričních složek dostatečné množství karotenoidů (jako prekursorů pro vitamín A), vitamínu E a ovoce i zeleniny.

9. Ženy od 50 let by se měly zapojit do mamárního screeningu na rakovinu prsu.

Rakovina prsu je v České republice podle vyjádření České onkologické společnosti nejčastějším zhoubným onemocněním žen.
Česká republika spolu s Itálií je ve výskytu rakoviny prsu na 16. místě v Evropě a v počtu zemřelých zaujímá spolu s Německem 11. místo.
Je potřeba zdůraznit, že již několik let mají ženy ve věku 45 až 69 let možnost bezplatného preventivního vyšetření na mamografu, a to každý druhý rok. v současnosti však využívá tohoto vyšetření pouze každá třetí žena v uvedené věkové kategorii. České ženy ostatních věkových kategorií si hradí, přibližně v hodnotě 500 korun, mamografické vyšetření samy. Mamograf dokáže zachytit nádor v době, kdy se ještě nijak neprojevuje a žena ho není schopna samovyšetřením prsu nahmatat. Samovyšetřením si žena může nahmatat nádor ve velikosti zhruba kolem 2 cm. Mamograf však dokáže odhalit nádor podstatně menší. Podle závěrů WHO snižuje pravidelné mamografické vyšetření úmrtnost na rakovinu prsu o 25 až 30 %.
Mamografie patří dnes už k základním metodám rentgenologického vyšetření. Jedná se o jednu z mnoha metod, které slouží k včasnému zachycení abnormálního útvaru v mléčné žláze. Principem tohoto druhu vyšetření je registrace velmi malých teplotních rozdílů v jednotlivých částech ženského prsu. Ty obvykle nastávají při změnách prokrvení, které se výrazně zvyšuje právě při zánětech nebo nádorech.
Nádory prsu mohou být také dědičné. Pokud se předpokládá, že až 10% tohoto onemocnění může být dědičného původu, jedná se tak o více než 400 žen s dědičnou formou nádorů prsu, které mohou být ročně v ČR diagnostikovány.

K hlavním rizikovým faktorům těchto nádorů patří:

  • kouření, alkohol;
  • obezita, vyšší věk;
  • nadměrně kalorická jídla, především nadbytek tuků;
  • časná menstruace před 12. rokem života, klimakterium po 50. roku věku;
  • ženy prvorodičky po 30. roce života;
  • rodinné (dědičné) dispozice;
  • více než desetileté užívání estrogenních přípravků v klimakteriu.

Ženy nezapomínejte, je to jen na Vás!

Snažte se upravit svou životosprávu (nekuřte, omezte pití alkoholu a konzumaci tučných jídel). Naučte se provádět samovyšetření prsu! k tomuto účelu se prodávají ve vybraných lékárnách speciální rukavice z jemné dvojvrstvé gumy, která je uprostřed vyplněna speciálním gelem pro zvýšení hmatové citlivosti). Toto provádějte alespoň 1x měsíčně. Nezanedbávejte preventivní prohlídky!

10. Ženy a muži od 50 let by se měli zapojit do screeningu tlustého střeva a konečníku.

Ve výskytu zhoubného nádoru střeva na 100 000 obyvatel se udržuje Česká republika na smutném prvním místě v Evropě a na jednom z předních míst na světě. Ročně se v naší zemi zachytí asi 3000 nových případů nádorů střeva a 2600 nádorů konečníku.
Ve skutečnosti je nádor střeva pomalu rostoucí a jeden z nejlépe prevencí ovlivnitelných a léčitelných nádorů. Musí však být odhalen včas! Od prvotních změn, kdy ještě novotvary ve tvaru polypu nejsou zhoubné (bambulka na stopce), až po pokročilý stav to může trvat i několik let (8 až 10).

Podle závěrů dílčích studií AICR/WCR patří k možným rizikům:

  •  vysoká hodnota BMI (body mass index);
  • vysoká konzumace jednoduchých cukrů (zejména cukru rafinovaného);
  • nadměrný příjem tuků včetně červeného masa (vepřové, hovězí, skopové);
  • vysoká konzumace vajec a pravidelná konzumace konzervovaného masa,
  • tepelná úprava – grilování a rožnění.

Zcela přesvědčivým zvýšeným rizikem se ukázala být nadměrná konzumace alkoholických nápojů.
Možné snížení rizika je prokázáno konzumací stravy s dostatkem vlákniny a karotenoidů. Také konzumace drůbežího masa a ryb potvrdila pravděpodobné snížení rizika. Přesvědčivého závěru ve smyslu snížení rizika bylo dosaženo dostatkem pohybové aktivity a dostatečným přísunem ovoce a zeleniny.

K hlavním příznakům nádoru střeva patří:

  • krev ve stolici nebo hlen s krví;
  • střídání zácpy a průjmu, plynatost;
  • úzká stolice a pravidelný pocit plnosti.

V rámci prevence je možné využít jednoduchý a diskrétní test (provádí ho každý sám doma), který odhalí stopu krve ve stolici, která není vidět pouhým okem. Toto vyšetření je od roku 2000 v ČR bezplatné. Bohužel danou možnost u nás zatím využívá přibližně okolo 100 tisíc lidí a ve srovnání s tím, že by test jednou za dva roky mělo absolvovat asi dva a půl miliónu lidí, je to značně málo. Tento test obsahuje tři testovací psaníčka a plastové nebo papírové stěrky k odběru vzorků stolice. Malé množství stolice se špachtlí nanese do políček v testovací obálce. Takto se postupuje tři dny po sobě (v době provádění testu se doporučuje konzumovat více ovoce, zeleniny, luštěnin a tmavého pečiva). Poté se obálka zanese k lékaři, který vyhodnotí obsah snadnou metodou. Výsledek je možné znát již během několika minut a ve většině případů bývá negativní. v případě pozitivity testu Vás praktický lékař odešle do gastroenterologické ambulance k tzv. kolonoskopickému vyšetření.

Nezapomínejte, je to jen na Vás!

Pamatujte na pravidelnou pohybovou aktivitu, a to každý den. Vyhněte se ve stravě nadměrnému příjmu jednoduchých cukrů (rafinovaný cukr) a vysoké konzumaci tuků včetně červených mas! Jezte více drůbež, ryby, ovoce a zeleninu! Nepožívejte alkoholické nápoje! Omezte uzení, grilování na ohni, smažení jídel a používání soli!

11. Účastněte se programů očkování proti infekci způsobené virem hepatitidy B.

Na etiologii (původu) nádorů se mohou podílet také DNA nebo RNA viry. Jedním z výraznějších onkogenních DNA virů je původce virové hepatitidy B (dále jen VHB), též žloutenky typu B. Chronická infekce VHB se tak může stát pravděpodobně příčinou vzniku jednoho z deseti nejčastějších nádorů, hepatocelulárního karcinomu (rakoviny jaterní tkáně). Interval mezi prodělanou virovou hepatitidou B a vznikem jaterního karcinomu je přibližně 30 až 40 let. Proto nacházíme tento typ nádorů nejvíce u těch jedinců, kteří onemocněli VHB již v dětství. Výskyt VHB, včetně jaterního karcinomu je spíše endemický (v dané oblasti bez časové souvislosti), přesto však na něj podle závěrů AICR/WCR umírá ročně na celém světě více než jeden milión lidí.
Původce VHB se po prodělané infekci integruje do lidského genomu. Několik genomů takto pozměněných pak může vstoupit do jedné lidské buňky.
V roce 2004 byly v USA publikovány závěry dílčí studie realizované společností AICR, na základě kterých může mít přímou souvislost zřejmě také prodělaná virová hepatitida typu C s jaterním karcinomem. V tomto případě ale virus VHC neintegruje do lidského genomu, jeho efekt je pravděpodobně přímý.


Navigace: Průřezová témata Výchova ke zdravému životnímu stylu