Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Chromophyta

Email Tisk PDF

Oddělení: Chromophyta

Důležitým systematickým znakem těchto organismů je hnědá barva chromatoforů.
K zásboním látkám patří laminaran a chrysolaminaran (ne škrob), někdy olej a alkohol manitol.
Chromophyta obsahují tyto fotosyntetická barviva:

  • chlorofyl a a chlorofyl c;
  • oranžový β – karoten (výrazně překrývá chlorofyly);
  • fukoxantin - hnědé barvivo (diatoxantin);
  • žluté xantofyly.

Oddělení Chromophyta zahrnuje třídy:

  1. Zlativky (Chrysophyceae)
  2. Rozsivky (Bacillariophyceae, syn. Diatomae)
  3. Hnědé řasy (Phaeophyceae)
  4. Různobrvky (Xanthophyceae, syn. Heterokontae).

Třída: Zlativky (Chrysophyceae)

Vyskytují se zejména ve sladkých chladnějších vodách, jsou součástí planktonu. Vysvětlete pojem plankton. Nejčastěji mají monádoidní (bičíkatou) stélku, mohou mít stélku kokální (kulovitou) i trichální (vláknitou), někdy tvoří panožky (stélka rhizopodová, měňavková), pak mohou pohlcovat, např. bakterie (pohlcení = fagocytóza). Zásobní látkou je chrysolaminaran a olej. Na povrchu buněk se nachází periplast.
Zlativky se vyživují převážně autotrofně. Zástupci s měňavkovou stélkou se vyživují heterotrofně.

Nejvýznamnější zástupci zlativek

  • Chrysomonády – obvykle v jarním planktonu čistých sladkých vod (při přemnožení mohou vyvolat žlutohnědé zabarvení vody – zhoršení chuti vody (voda obvykle zapáchá po rybím tuku).
  • Synura, obr. 1b - druhy tohoto rodu produkují křemičité šupiny. (Pozn. autora: Právě podle morfologie šupin se rozlišuje několik druhů tohoto rodu zlativek). Buňky tvoří kulovité kolonie.
  • Dinobryon, obr. 1a- buňky žijí uvnitř celulózních schránek ve tvaru toulce, seskupeny v keříčkovité kolonie. Nejhojnější jsou v jarním planktonu rybníků a jezer.
Dinobryon Synura
Obrázek č. 1a - Dinobryon (vlevo) a obrázek č. 1b - Synura (vpravo). (Zdroj: http://cs.wikipedia.org).

Třída: Rozsivky (Bacillariophyceae)

Jedná se o jednobuněčné nebo koloniální řasy, které mají dvoudílnou křemitou buněčnou stěnu (schránku) - tzv. frustulu, která se skládá ze dvou misek – horní, tzv. epithéka a dolní, tzv. hypothéka, které do sebe zapadají jako víko a dno krabičky. Schránka během života neroste.
Vyskytují se ve sladkovodním i mořském planktonu, na rostlinách nebo také v půdě.

frustula
Obrázek č. 2 Stavba frustuly. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org).

Podle symetrie schránky se rozsivky dělí do dvou skupin:

  • centrické - mají radiálně (paprsčitě) symetrické misky;
  • penátní - jejich misky jsou bilaterálně symterické.
Gyrosigma Cyclotella_comta 
Obrázek č. 3a Gyrosigma sp. - příklad penátní rozsivky (vlevo) a obrázek č. 3b Cyclotella comta - příklad centrické rozsivky (vpravo). (Zdroj: http://en.wikipedia.org ).

Rozsivky se rozmnožují nepohlavně dělením – protoplast se rozdělí na dvě stejné poloviny, na nově vzniklých dceřiných buňkách se tvoří jedna nová miska, vždy ta menší – u části jedinců dochází ke zmenšování schránek i buněk. Po několika buněčných děleních nastane pohlavní rozmnožování, po kterém buňky obnoví svou původní velikost.

Rozsivky jsou nejproduktivnější skupinou autotrofních organismů na Zemi. Tvoří 40 až 45 % produkce uhlíku v oceánech (1 000 000 g uhlíku ročně). Jejich produktivita přesahuje produkci uhlíku rostlinnou biomasou v tropickém deštném lese.
Ze schránek (frustul) druhohorních a třetihorních rozsivek vznikly vrstvy tzv. křemeliny, horniny zvané diatomit. Křemelina se používá při výrobě skla, filtrů izolačních materiálů, dynamitu ad.

Nejvýznamnější zástupci rozsivek

  • Diatoma sp. - buňky tvoří krátké řetízky připevněné k podkladu.
  • Člunovka (Navicula) - tvoří kolonie buněk připomínající tvar lodičky.

Třída: Hnědé řasy (Phaeophyceae)

Označují se také jako chaluhy. Typické mořské, chladnomilné druhy, obvykle přisedlé při pobřeží nebo pelagické (volně plovoucí). Mají heterotrichální (vláknité) nebo pletivné stélky, dosahující velikost až několik metrů.

K největším chaluhám patří čepelatka (Laminaria), její stélky dosahují velikosti 1,5 až 2 m nebo bobulák  (Macrocystis pyrifera) (stélky mají až 60 m). Tyto řasy mají stélky rozlišené v rhizoidy, kaluoid a fyloidy (nepravé orgány: kořen, stonek a list).
Chaluhy patří do skupiny fotoautotrofních organismů se značným nárokem na světlo. Vedle zásobních látek laminaran, chrysolaminaran a manitol produkují jejich buňky fukozan, fenolická látka mající bakteriostatické účinky, odpuzující býložravce. Oxidací hnědne a způsobuje tmavě hnědé zabarvení suchých stélek.

Hnědé řasy mají rovněž značný hospodářský význam, využívají se v suchém stavu jako palivo, dále při výrobě kompostů, z jejich popela se získává jod a potaš (uhličitan draselný). Stélky konzumují některá zvářata, např. ovce.

V rozmnožování se střídá se pohlavní - gametofyt a nepohlavní generace - sporofyt. Po vzniku zygoty (vzniklé splynutím samčích a samičích pohlavních buněk) z ní vyrůstá diploidní sporofyt, dosahující velkých rozměrů. Gametofyt je značně potlačený (redukovaný).

Nejvýznamnější zástupci hnědých řas

  • čepelatka (Laminaria) – hojně se vyskytuje v litorálu a sublitorálu Severního moře (pobřeží).
  • bobulák (Macrocystis pyrifera), obr. 4b – největší chaluha, rozšířená na jižní polokouli v chladnějších mořích, přestože je zpravidla bentická, dosahuje až k hladině.
  • hroznovice (Sargassum), obr. 4a – typická v Karibské oblasti.
hroznovice  bobulk
Obrázek č. 4a Hroznovice (Sargassum) - vlevo a obrázek č. 4b Bobulák (Macrocystis sp.) - vpravo. (Zdroj: http://en.wikipedia.org).

Třída: Různobrvky (Xanthophyceae)

Jou jednobuněčné, převážně kokální, vláknité nebo trubicovité řasy. Z pigmentů chybí fukoxantin. Jejich buňky obsahují žlutozelené chloroplasty (dominují chlorofyly a xantofyly). Rozmnožují se pouze nepohlavně. Výskytují se ve vodním planktonu nebo v povrchových vrstvách půdy.

Nejvýznamnější zástupci různobrvek

  • Žabnice (Tribonema) – sladkovodní druh, má stejnou stavbu buněčné stěny jako zelená řasa Microspora - tzv. vývojový paralelizmus.
  • Vakovka (Botrydium) – vyskytuje se ve vlhkých půdách.
  • Posypanka (Vaucheria) – tvoří typické sladkovodní zelené drobné trsy.

Opakovací otázky: 

  1.  Jaké zásobní látky jsou typické pro zástupce Chromophyt?
  2. Jaká barviva jsou typická pro zástupce Chromophyt?
  3. Jak se vyživují zlativky?
  4. Jmenujte zástupce zlativek.
  5. Popište stavbu buněčné stěny rozsivek.
  6. Vysvětlete význam rozsivek pro koloběh uhlíku na Zemi.
  7. Uveďte příklady hospodářského významu hnědých řas.
  8. Která je největší chaluha?
  9. Charakterizujte různobrvky. Který pigment chybí těmo řasám?
  10. Přiřaďte uvedené zástupce do správné třídy Chromophyt:
  • vakovka
  • bobulák
  • člunovka
  • chrysomonády.