Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Říše: Houby

Email Tisk PDF
Houby představují samostatnou říši v doméně Eukarya. Jsou to jednobuněčné nebo mnohobuněčné stélkaté, eukaryotní, heterotrofní organismy. Mají znaky živočichů i rostlin. Mohou žít v různém prostředí – ve vodě, (většinou sladká), v půdě, tělech jiných organismů nebo také v rozmanitém organickém materiálu (dřevo, kůže, papír, textilie ad.).
Nauka studující houby se jmenuje mykologie.

K typickým znakům buňky hub patří:

  • buněčná stěna obsahuje chitin a β – glukan, celulóza typická pro buněčné stěny rostlinných buněk je u nich velmi vzácná (oomycety (plísně vaječné) mají v buněčných stěnách celulózu, proto jsou podle nového systému zařazeny v říši Chromista);
  • jádro – může být jedno i více;
  • plastidy – zcela chybí, proto jsou houby většinou bezbarvé, u vyšších hub, hlavně v plodnicích, jsou různá barviva, ale nikdy chlorofyl, houby tedy nejsou schopny využívat energii slunečního záření pro tvorbu organických molekul, živiny v jejich formě musí tedy přijímat z vnějšího prostředí - osmotrofie;
  • hlavní zásobní látkou v buňkách hub je glykogen a olej, nikdy škrob (cukry jsou transportovány ve stélce ve formě alkoholů – manitol a arabitol); 
  • mitochondrie mají přepážky ploché jako u živočichů, u chromist a prvoků jsou tyto přepážky trubicovité.
Buňka hub má tedy některé znaky typické pro buňku rostlinnou, některé pak typické pro buňku živočišnou; viz. sekce: "Základy obecné biologie - eukaryotická buňka", 1. ročník.

Tělo hub

Tělo hub je označováno pojmem stélka (thallus). Může být jednobuněčná (kvasinky) i mnohobuněčná – skládá se ze vzájemně propletených vláken – tzv. hyfy. Soubor hyfových vláken tvoří podhoubí - mycelium, na němž vyrůstají za určitých podmínek plodnice, tzv. sporokarpy. Podhoubí může vytvářet nepravá pletiva – plektenchym (hřib) a pseudoparenchym (holubinka). Důležitým znakem hub, kterým se tyto organismy liší od ostatních organismů, je syntéza aminokyseliny lyzinu. Živočichové tuto aminokyselinu syntetizovat nedovedou – patří tedy k esenciálním (nenahraditelným).

Hib_smrkov

Obrázek č. 1 Hřib smrkový (Boletus edulis) - patrná je celá plodnice (sporokarpa), její užší dolní část se nazývá třen, též triv. "noha", horní rozšířená část je klobouk. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org).

Význam hub

  1. Rozkládají organickou hmotu, která se vytváří činností rostlin. Patří ke skupině organismuů, které se nazývají rozkladači, syn. reducenti. Tím se významně podílejí na koloběhu látek v přírodě, zejména uhlíku a dusíku.
  2. Podílejí se na tvorbě humusu.
  3. Podmiňují mineralizaci - rozklad organických látek a jejich přeměnu na látky anorganické, tím se opět získávají živiny pro rostliny.
  4. Rozmanité využití kvasinek (patří do vřeckovýtrusých hub) při tvorbě kynutého těsta, výrobě vína a piva.
  5. Význam pro člověka - sběr jedlých plodnic hub.
  6. Negativně působí některé parazitické houby na rostlinách - přispívají ke snížení úrody v zemědělství. Plísně mohou zničit část potravin a krmiv.
  7. Patogenní houby mohou vyvolat závažná onemocnění živočichů a člověka.
  8. Biotechnologické využití - výroba antibiotik - ATB (penicilin ad.), výroba léků z námele, produkce enzymů, vitamínů a růstových látek.
  9. Využití hub v oblasti ochrany životního prostředí - výroba biologických preparátů, které mají nahradit toxické či zdraví škodlivé chemické pesticidy.
  10. Význam symbioticky žijcíích hub ve formě mykorhiz a lišejníků - viz. sekce: "Houby - výživa hub", 1. ročník.

Opakovací otázky:

  1. Které znaky má buňka hub společné s rostlinnými buňkami?
  2. Popište stavbu stélky hub.
  3. Která pletiva se mohou podílet na stavbě podhoubí?
  4. Které houby lze využít v biotechnologii?
  5. Jak houby podporují mineralizaci látek v přírodě?
  6. Vysvětlete význam hub jako reducentů na Zemi.


Navigace: 1. ročník Říše: Houby