Biologie

E-learning jako vzdělávací nástroj školy 3. tisíciletí

  • Full Screen
  • Wide Screen
  • Narrow Screen
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Vzdušnicovci

Email Tisk PDF

Podkmen: VZDUŠNICOVCI (Tracheata)

- nejpočetnější skupina živočichů

- na hlavě mají:  

- 1 pár tykadel

- úsní ústrojí - vzniklo přeměnou hlavových končetin, základním typem je kousací ústní ústrojí, které se skládá z jednoho páru kusadel (mandibuly), 1 páru čelistí (maxily)  a horního a spodního pysku.

- podle povahy přijímané potravy se základní typ dále modifikoval na ústní ustrojí sací, bodacílízací a jejich kombinace

- vzdušnicovci dýchají trachejemi - vzdušnicemi - jedná se o trubicovité vchlípeniny pokožky dovnitř těla, kde se bohatě větví a zásobují orgány kyslíkem - k rozvodu kyslíku tedy vzdušnicovci nepotřebují tělní tekutiny

- s vnějším prostředím jsou tracheje spojeny stigmaty, jsou ektodermálního původu

Zrak: vzdušnicovci mají nejčastěji složené oči + někteří ještě jednoduchá očka na temeni nebo po stranách hlavy


Třída: MNOHONOŽKY (Diplopoda)

- mají oválné až ploché tělo rozdělené na :

a) hlavu bez končetin

b) hruď s 1 párem končetin na všech třech článcích

c) zadeček, jehož každý článek nese 2 páry končetin, neboť vznikl splynutím 2 původních                                                                               článků

- jsou to býložravci

Zástupci:

chlupule podkorní (Polyxenusu lagurus) - po stranách těla je ochlupená, žije pod kůrou

svinule lesní (Glomeris pustulata) - je černá, na těle má žlutooranžové skvrny, žije pod kameny, v listí nebo v mechu 

plochule křehká (Polydesmus complanatus) - nejhojnější druh, je světle hnědá, žije pod listím

stíněnka skleníková (Oxidus gracilis) - vyskytuje se ve sklenících

mnohonožka čpavá (Unciger foetidus) - žije v humózní půdě (půda s velkým podílem humusu), je šedavě hnědá, při podráždění se spirálovitě stáčí a vystřikuje čpavou tekutinu

mnohonožka slepá (Blaniulus guttulatus)- žije na obdělávané půdě, je žlutavě bílá

svinule_vroubena

Obrázek č. 1 Svinule vroubená (Glomeris marginata). Zdroj: http://en.wikipedia.org.


Třída: STONOŽKY (Chilopoda)

- mají zploštělé tělo, tělní články mají jeden pár končetin (narozdíl od mnohonožek, které mají na článku 2 páry končetin)

- počet článků je různý (15 - 177), na hlavě jsou jednoduché oči

- stonožky jsou draví masožravci

Zástupci:

stonožka škvorová (Lithobius forficatus) - je 3 cm dlouhá, má 15 párů noh, žije pod kameny, kůrou pařezů, ve spadaném listí, je dravá, aktivní v noci

strašník dalmatský (Scutigera coleoprata) - obývá teplé biotopy, nohy se snadno odlamují

zemivka žlutavá (Clinopodes flavidus) - asi 6 cm dlouhá, má 61 - 75 párů noh, žije v humusu, tlejících pařezech

stonozka_skvorova

Obrázek č. 2 Stonožka škvorová (Lithobius forficatus). Zdroj: http://en.wikipedia.org.

strasnik_dalmatsky

Obrázčk č. 3 Strašník dalmatský (Scutigera coleoprata).


Třída: CHVOSTOSKOCI (Collembola)

- drobní živočichové velcí jen několik milimetrů (0,25 - 10mm)

- žijí v půdě, jsou pestře zbarvení, zadečkové končetiny jsou přeměněné takto:

1. zadečkový článek v příchytný aparát (vylučují lepkavý sekret umožňující pohyb na hladké ploše)

2. a 3. článek - skákací aparát

4. nebo 5. článek - skákací vidlice, slouží k instinktivní únikové reakci

Zástupci:

Makovka vodní

Poskok


Třída: HMYZ (Insecta)

- druhově nejbohatší třída živočichů - 1 000 000 druhů rozmanitého tvaru a velikosti (0,2mm - 30cm), až 3/4 všech živočichů

- tělo kryté kutikulou tvoří pevnou pokožku, která hmyz chrání před vyschnutím

- tělo je složeno ze 3 částí:

1. Hlava (caput) - skládá se z 6 článků, nese pár složených očí, někdy až 4 jednoduchá očka, tykadla různého tvaru a smyslové orgány, ústní ústrojí, původně kousací, se dále modifikovalo v sací, lízací, bodací, nebo bodavě sací

2. Hruď (thorax) - na 2. a 3. článku je jeden pár křídel, která jsou vychlípeninami pokožky (a jsou tedy ektodermálního původu), křídla jsou zpevněna žilkami (taxonomický znak)

- u některých skupin hmyzu jsou křídla redukována v kyvadélka (mouchy), či krytky (kobylky), přeměněna v krovky (zpevněné chitinem u brouků) nebo v polokrovky (ploštice), křídla nemají blechy a vši (!)

- každý článek nese jeden pár končetin, obvykle kráčivých (střevlíci, švábi), mohou však být opět různě modifikovány (plovací - potápníci, hrabavé - chrobáci, skákací - kobylky, sarančata, uchopovací - vši)

- končetina má tyto části: kyčel, přikyčlí, stehno, holeň, chodidlo

3. Zadeček (abdomen) - původních 12 článků není v dospělosti zachováno (dospělci mají 6-11 článků), končetiny nejsou kráčivé, jsou přeměněny v kopulační orgány nebo v přívěsky - samičky mají na zadečku kladélko (kobylky), či žahadlo s jedovou žlázou (vosy)

Cévní soustava hmyzu je otevřená, hřbetní céva plní funkci srdce, má 13 párů ostií. Dýchání je zprostředkováno vzdušnicemi, které se u létajícího hmyzu rozšiřují do vzdušných vaků. Nervová soustava je žebříčková, gangliová. Hmyz je odděleného pohlaví (gonochorismus), rozmnožuje se vnitřním oplozením, vyskytuje se i partenogeneze (pro rozmnožování není potřeba jedinec druhého pohlaví) například u pakobylek nebo mšic.

a) Proměna nedokonalá - probíhá od vajíčka přes larvu (istary) po dospělce (imago)

b) Proměna dokonalá - probíhá od vajíčka přes larvu, kuklu po dospělce (imago)

Smyslové orgány tvoří složené fasetové oči, jednoduché oči tympanální orgány pro vnímání zvuku (zpravidla na končetinách, hrudi nebo zadeču).

Hmyz se vyskytuje ve všech biotopech, původně byl suchozemský, druhotně proinkl do vody. Vyznačuje se velmi složitým chováním, žije ve společenstvech, některé druhy jsou pro člověka užitečné.

ŘÁDY HMYZU:

A) HMYZ S PROMĚNOU NEDOKONALOU

 

Řád: JEPICE (Ephemeroptera)

- známé již z prvohor, velikost 1 - 6cm

- zadní pár křídel je vždy menší (výjimečně zakrnělý), ústní ústrojí je kousací

- larvy - nymfy žijí ve vodě, jdsou dravé, jejich vývoj trvá několik let, mohou bý potravou ryb

Zástupci: jepice obecná (Ephemera vulgata) - vyskytuje se ve vlhkých biotopech, nymfy žijí v pomalu tekoucích vodách

jepice

Obrázek č. 4 Jepice obecná (Ephemera vulgata). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

 

Řád: VÁŽKY (Odonata)

- pestře zbarvené, 2 - 13cm velké, mají kousací ústní úsrojí, vývoj larvy ve vodě trvá 1 - 5 let, při 10 - 15 svlékáních

- larvy (nymfy) jsou velmi dravé, dospělci žijí ve vlhkém prostředí v blízkosti rybníků a tůní

Zástupci: šídla, šidélka, vážky - vážka ploská (Libellula depressa)

nymfa_vazky

Obrázek č. 5 Nymfa vážky. Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

vazka_ploska_samec

Obrázek č. 6 Vážka ploská (Libellula depressa) - samec; samice má zadeček zbarvený tmavě žlutě. Na konci křídel jsou dobře viditelné plamky (pterostigma).

Zdroj: http://en.wikipedia.org.

 

Řád: ŠVÁBI (Blattodea)

- zástupci tohoto řádu jsou známí už z karbonu (prvohory), 2mm - 11cm velcí

- jsou aktivní především v noci, u nás většinou obývají pekárny, domácnosti, mlýny apod.

- mají zploštělé tělo, 2 páry křídel - přední jsou kožovitá, zadní blanitá

- z vajíček se líhnou nymfy, které se mohou až 13x svlékat, již po prvním svlékání se nymfa podobá imagu - paurometabolie

Zástupci:

šváb obecný (blatta orientalis) - je černě zbarvený, samička má na rozdíl od samečka redukovaná křídla, škodí ve skladech, domácnostech, pekárnách, je všežravec

šváb americký (periplaneta americana) - je červenohnědý, do Evropy byl přivezen z Ameriky, chová se pro laboratorní účely, křídla mají samička i sameček

rus obecný (blatella germanica) - je 10 - 15mm dlouhý, žije v listí, na keřích, v lesích, sameček i samička jsou okřídlení

svab_obecny

Obrazek č. 7 Švábi obecní (blatta orientalis). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

rus_domaci

Obrázek č. 8 Rus domácí (blatella germanica). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

 

Řád: KUDLANKY (Mantodea)

- teplomilní živočichové, jsou draví, hmyz loví předníma nohama, vyskytují se na sušších místech, např. na jižní Moravě nebo jižním Slovensku

- jsou gonochoristé, samička při páření vždy sežere samečka

Zástupci: kudlanka nábožná (Mantis religiosa) - žije na suchých travnatých stráních, u nás byla pozorována na Pálavě

kudlanka_nabozna

Obrázek č. 9 Kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

 

Řád: VŠEKAZI (Isoptera)

- termiti 2-20mm velcí, žijí ve společenství rozděleném na kasty (tzv. společenský hmyz), všechny druhy jsou slepé (!)

- kasty jsou rozděleny na:

a) reproduktivní (fertilní) - okřídlená imága dávají vznik novým koloniím - patří sem matky a samečkové, po oplození samičkám opadávají křídla a zvětší se jim zadeček

b) sterilní - bezkřídlí dělníci a vojáci

- kvalita potravy ovlivňuje vznik jedince určité kasty a typu

- larvy se svlékají 4-10x

- termiti si staví velká hnízda (termitiště), vyskytují se v teplých oblastech, v evropě zasahují do Francie, Itálie a na Balkán

termitiste

Obrázek č. 10 Nadzemní termitiště. Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

termiti_kralovna

Obrázek č. 11 Termití královna. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

termit_delnik

Obrázek č. 12 Termit - dělník. Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

 

Řád: ŠKVOŘI (Dermaptera)

- nejstarší fosilní nálezy škvorů jsou z Jury (druhohory)

- mají protáhlé, zploštělé, tmavě zbarvené tělo, zkrácená přední křídla jsou přeměněna v krytky, na zadečku klešťovité cerky - štěty

- gonochoristé, larva prochází 4 fázemi, než se z ní vylíhne dospělec (imago)

Zástupci: škvor obecný (Forticula auricularia) - u nás nejhojněji se vyskytující škvor, noční živočich, žije na vlhkých místech, je všežravec

skvor_obecny

Obrázek č. 13 Škvor obecný (Forticula auricularia). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

 

Řád: STRAŠILKY (Phasmatodea)

- tropický hmyz bizarního zjevu - podobají se větvičce, listu, či kůře, takže dokonalé splývají s prostředím

- jsou výlučně býložraví, žijí v subtropech a tropech

- mají zkrácená či zakrnělá křídla - většinou nelétají

- rozmnožují se nepohlavně (partenogeneze), existují i bisexuální druhy

- pro svou nenáročnost jsou často chovány jako hobby

Zástupci:

Pakobylka indická (Carausius morosus) - nejznámější druh, mají zelenou barvu, imitují větvičky

Strašilka australská (Extatosoma tiaratum) - pochází z tropických ostrovů okolo Australie, je aktivní v noci, samička mnohem větší než sameček, patří mezi oblíbené druhy pro domácí chov

pakobylka_indicka

Obrázek č. 14 Pakobylka indická (Carausius morosus). Zdroj: http://en.wikipedia.org.

strasilka_australska

Obrázek č. 15 Strašilka australská (Extatosoma tiaratum). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.


Řád: ROVNOKŘÍDLÍ (Orthoptera)

- jsou velmí 2mm - 25cm

- první pár křídel mají zpevněn chitinem - zadní křídla jsou větší, blanit, ale existují i bezkřídlé formy

- 3. pár nohou je uzpůsoben ke skákání - zesílaná stehna a prdloužené hloeně, na nichž mají cvrčci a kobylky tympanální orgány, sarančata mají podobný typ smyslových orgánů na zadečku

- zvuk kobylky vydávají třením krytek (křídel), sarančata třením 3. páru nohou

- samičky mají kladélko, larvy se 5 - 10x svlékají, imága jsou typická pro letní měsíce

Zástupci:

kobylka zelená (Tettigonia viridissima) - vyskytuje se v nižších polohách na polích, ve křovinách a stromech

kobylka hnědá (Decticus verrucivorus) - je větší, travnaté porosty vyšších poloh

cvrček polní (Gryllus campestris) - je leskle černý, zavalitější, žije na suchých loukách, stráních, mezích, kde si vyhrabává chodby podzemí

krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) - žije ve vlhké půdě, hrabavýma nohama si dělá dlouhé chodby

saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescenc) - "luční koník" - výskyt na suchých slunných loukách

saranče vrzavá (Psophus stridulus) - má červená zadní křídla

saranče stěhovavá (Locusta migratoria) - až 6 cm velká, tvoří obrovská stěhovavá hejna, škůdce zemědělských plodin

kobylka_zelena

Obrázek č. 16 Kobylka zelená (Tettigonia viridissima). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

cvrcek_polni

Obrázek č. 17 Cvrček polní (Gryllus campestris). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

sarance_stehovava

Obrázek č. 18 Saranče stěhovavá (Locusta migratoria). Zdroj: http://en.wikipedia.org.

Řád: VŠI (Anoplura)

- ektoparazité savců, 1 - 6 mm dlouzí, s bodavě sacím ústním ústrojím

- jsou bezkřídlí, mají přichycovací nohy

- oči jim chybí nebo jsou redukované (systematický znak - vši nevidí)

- vývoj z vajíček (hnídy) prochází obdobím 3 instarů (larev)

- vši mohou přenášet infekční onemocnění - skvrnitý tyfus

Zástupci:

veš dětská (Pediculus capitis) - ve vlasech

veš šatní (Pediculus humanus) - žije v záhybech šatstva a prádla

veš muňka (Phithirus pubis, obecně filcka) - žije v ochlupení v oblasti genitálií

ves_satni

Obrázek č. 19 Veš šatní (Pediculus humanus).


Řád: TŘÁSNOKŘÍDLÍ (Thysanoptera)

- velcí jen několik milimetrů, na okrajích křídel mají dlouhé třásně

- mají složitý vývoj

- tvoří nepravé kukly

Zástupci: třásněnka modrokřídlá - škůdce na modřínech


Řád: STEJNOKŘÍDLÍ (Homoptera)

- vyskytují se v suchých teplých oblastech

- přední křídla mají větší a tužší

- ústní ústrojí je sací, živí se rostlinnými šťávami

Zástupci:

cikáda viničná (Tibicina haematodes) - vydává cvrčivé zvuky, vyskytuje se i na teplejších místech Moravy a Slovenska, vývoj cikád je dlouhý, u amerických druhů trvá až 17 let

cikáda chlumní (Cicadetta montana) - žije na pasekách a v křovinách, vyskytuje se i v Čechách

pěnodějka obecná (Philaenus spumarius) - žije vna travnatých místech, její larvy se vyvíjejí v ochranném pěnovém obalu

molice skleníková - (Trialeurodes vaporarium) 1 - 3mm velká, škodí na zelenině a okrasných rostlinách

mšice (Aphididea) - mají složité vývojové cykly, blanitá křídla mají redukovanou žilnatinu, na zadečku mají voskové žlázy

- mšice vylučují medovku (medovici) - sladké výkaly (symbióza s mravenci - mravenci mšice chrání a získávají medovku))

- jejich vývoj je složitý - na jaře se líhnou partenogenetické živorodé samice, které rodí opět samice stejného typu, cyklus se několikrát opakuje, v poslední generaci se z partenogenetických larev vyvíjejí jedinci obou pohlaví, po spáření kladou samičky oplozená vajíčka, která přezimují

mšice maková (Aphis fabae) - černá, škodí na cukrovce, máku a vikvovitých rostlinách

mšice zelná (Brevicoryne brassicae) - škodí na zelenině

vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) - způsobuje zduřeniny na jabloních, je hustě pokrytá voskem

mšice broskvoňová (Myzus persciae) - napadá kulturní rostliny (chmel, řepa, zelenina) a ovocné stromy

puklice švestková (Parthenolecanium corni) - škůdce ovocných stromů, chrání se štítkem

mšička révokaz (Viteus vitifoliae) - škodí na vinné révě

červci (Coccoidea) - jsou užitkoví, poskytují lak, vosk, barviva

cikada_jasanova

Obrázek č. 20 Cikáda jasanová (Cicada orni). Zdroj: http://de.wikipedia.org.

msice

Obrázek č. 21 Mšice (Aphididea). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

msicka_revokaz

Obrázek č. 22 Mšička révokaz (Viteus vitifoliae).


Řád: PLOŠTICE (Heteroptera)

- až 10cm dlouhé, mají ploché tělo, žijí na souši i ve vodě

- první pár křídel je modifikován v polokrovky - delší část je kožovitá, kratší je blanitá

- na zadohrudi mají pachové žlázy

Zástupci:

splešťule blátivá (Nepa cinerea) - žije na dně stojatých mělkých vod

znakoplavka obecná (Notonecta glauca) - obývá stojaté vody

bruslařka obecná (Gerris lacustris) - zdržuje se na hladinách stojatých vod, má tělo i nohy pokryté chloupky

bodule obecná (Ilycoris cimicoides) - zarostlé stojaté vody, na hřbetní části těla má bodec - rostrum, kterým může bodnout i člověka

ruměnice pospolná (Pyrhocoris apterus) - černá s červenými skvrnami, nacházíme ji v okolí lip ve velmi hojném počtu

štěnice domácí (Cimex lextularius) - lidský parazit, bezkřídlá

kněžnice obilná (Eurygaster maura) - na travinách, popř. škůdce obilí

kněžnice zelná (Eurydema oleracea) - škůdce brukvovitých rostlin a obilí

znakoplavka_obecna

Obrázek č. 23 Znakoplavka obecná (Notonecta glauca). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

bruslarka_obecna

Obrázek č. 24 Bruslařka obecná (Gerris lacustris). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

rumenice_pospolna

Obrázek č. 25 Ruměnice pospolná (Pyrhocoris apterus). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

stenice_domaci

Obrázek č. 26 Štěnice domácí (Cimex lextularius).


B) HMYZ S PROMĚNOU DOKONALOU


Řád: SÍŤOKŘÍDLÍ (Neuroptera)

- teploimilný hmyz, mají 2 páry blanitých křídel s hustou žilnatinou

- živí se potravou, kterou natráví mimo tělo

- jejich larvy jsou dravé

Zástupci: mravkolvi - hloubí si jamky v písku, do nichž poté loví mravence

mravkolev_skvrnity

Obrázek č. 27 Mravkolev skvrnitý (Euroleon nostras). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

mravkolev_past

Obrázek č. 28 Mrakvolev čeká na dně své pasti. Zdroj: http://cs.wikipedia.org.


Řád: CHROSTÍCI (Trichoptera)

- zadní pár křídel je větší než přední, křídla jsou pokryta chloupky, vyvíjejí se ve vodě

- larvy si staví schránky, jsou potravou ryb


Řád: MOTÝLI (Lepidoptera)

- je známo 110 000 druhů

- rozpětí křídel mají 3mm - 30cm

- živí se rostlinnými šťávami

- z vajíček se líhnou housenky, které se po určité době zakuklí

Zástupci:

mol šatní (Tineola bisselliella) - škodí na vlněných tkaninách a kožešinách

bekyně mníška (Lymantria monacha) - škůdce dřevin, především smrků

martináč hrušňový (Saturnia pyri)- největší evropský motýl, u nás na jižní Moravě

bourec morušový (Bombyx mon) - poskytuje přírodní hedvábí

jasoň červenooký (Parnassius apollo)- vyskytuje se v horských oblastech

obaleči - škodí na stromech (housenky se živí pupeny, plody nebo listy) - jablečný, dubový, hrachový, jedlový, modřínový

zavíječi (Pyralinae) - škodí na potravinácha v domácnosti - moučný, kukuřičný

píďalky (Larentiinae) - angreštová, zelenopláštník

lišajové - smrtihlav (Acherontia atropos), dlouhozobka svízelová - za letu saje květní šťávy

babočky - mají pestře zbarvená křídla - admirál (Vanessa atalanta), paví oko (Inchais io), osiková (Nymphalis antiopa)

otakárci - ovocny (Iphiclides podaliridus), fenyklový (Papilio machaon) - je na seznamu červené knihy (velmi ohrožený druh)

bělásci - zelný (Pieris brassicae) je škůdce zeleniny, řepkový (Pieris napi), ovocný (Aporia crategi)

vřetenušky (Zygaeninae)

můry - stužkonoska modrá (Catocala fraxini), můra gama (Autographa gamma), můra sosnkokaz (Panolis flammea) - noční motýli

mol_satni

Obrázek č. 29 Mol šatní (Tineola bissellinella). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

martinac_hrusnovy

Obrázek č. 30 Martináč hrušňový (Saturnia pyri).

housenka_martinace_hrusnoveho

Obrázek č. 31 Housenka martináče hrušňového (Saturnia pyri). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

bourec_morusovy_housenky

Obrázek č. 32 Housenky bource morušového (Bombyx mon), jejich kokony jsou ze surového hedvábí.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

jason_cervenooky

Obrázek č. 33 Jasoň červenooký (Parnassius apollo). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

lisaj_smrtihlav

Obrázek č. 34 Lišaj smrtihlav (Acherontia atropos). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

babocka_pavi_oko

Obrázek č. 35 Babočka paví oko (Inachis io). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

otakarek_fenyklovy

Obrázek č. 36 Otakárek fenyklový (Papilio machaon). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

otakarek_fenyklovy_housenka

Obrázek č. 37 Housenka otakárka fenyklového (Papilio machaon). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

belasek_zelny

Obrázek č. 38 Bělásek zelný (Pieris brassicae). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.


Řád: DVOUKŘÍDLÍ (Diptera)

- druhý pár křídel mají zakrnělý v tzv. kyvadélka (haltery)

- některé druhy jsou živorodé, u jiných se larvy líhnou při kladení vajíček

Zástupci:

tiplice zelná (Tipula oleracea) - škodlivá v zemědělství

bejlomorky (Mikiola fagi) - škodí v lese - buková - hálky na listech buků, borová - opad jehličí

komáři - písklavý (Culex pipiens), anopheles - komáři rodu anopheles (asi 30 druhů) přenášejí malárii - zejména pak anopheles čtyřskvrnný (Anopheles maculipennis)

- rozeznávací znak - komár písklavý přisedá na tělo kořisti s osou těla větší než 180°, anopheles s osou těla 180°

pakomáři

ovádi - napadají dobytek, mají bodavě sací ústní ústrojí - ovád hovězí (Tabanus bovinus)

pestřenky (Syrphus) - jejich larvy jsou dravé, mají schopnost při letu stát ve vzduchu jako helikoptéra

střečci - koňkský, hovězí, ovčí, endoparazité zvířat i lidí, napadají dutiny hlavy, trávicí ústrojí, podkožní oblast

octomilky (Drosophila) - v současné době jsou vypěstovány různé formy používané pro genetický výzkum

mouchy - velmi hojné, moucha domácí (Musca domestica), bodalka stájová (Stomoxys calcitrans) venkov, bodalka tse-tse (Glossina) - přenáší spavou nemoc - prvok trypanosoma gambiense

masařky (Sarcophaga) - parazitují nebo se živí na rozkládajících se živočišných zbytcích (maso)

komar_pisklavy

Obrázek č. 39 Komár písklavý (Culex pipiens). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

drosophila_melanogaster

Obrázek č. 40 Octomilka obecná (Drosophila melanogaster). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

bodalka_tse-tse

Obrázek č. 41 Bodalka (Moucha) tse-tse (Glossina). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.


Řád: BLECHY (Siphonaptera, Aphaniptera)

- 1 - 7mm velké, nemají vyvinutá křídla

- pohybují se pomocí skoků

- mají bodavě sací ústní ústrojí, živí se krví ptáků a savců - ektoparazité

- třetí pár nohou je uzpůsoben ke skákání

- jsou přenašeči infekcí (mor, skvrnitý tyfus)

Zástupci: blecha obecná (Pulex irritans), blecha morová (Xenopsylla cheopsis), blecha krtčí (Hystrichopsylla talpae) - parazituje na drobných savcích 

blecha psí (Ctenocephalides canis)- ojediněle může přejít na člověka, nich nepřenáší

blecha písečná (Tunga penetrans) - původem z Jižní Ameriky, žije v písku pouští a polopouští - napadá člověka v oblasti od kotníku dolů

blecha_pod_mikroskopem

Obrázek č. 42 Blecha pod mikroskopem


Řád: BLANOKŘÍDLÍ (Hymenoptera)

- asi 280 000 druhů, velkiost těla se pohybuje od 0,2mm do několika centimetrů

- ústní ústrojí je kousací nebo lízací

- mohou mít různě modifikované nohy

- na hrudi mají dva páry blanitých křídel

- některé druhy mohou škodit, naopak jiné jsou užitečné

- často voří společenství - tzv. individua vyššího řádu

Zástupci:

pilořitka velká (Urocerus gigas) - škodí na dřevě

lumčík žlutonohý (Cotesia glomerata) - cizopasí na housenkách běláska zelného

mravenci - žijí v hierarchicky uspořádaném společenstvu (matka - dělnice - voják), mravenci "faraoni" (Monomorium pharaonis) - vyskytují se v domácnostech, mravenec lesní (Formica luca) - důležitý pro lesní ekosystém

vosy (Vespula) - staví si jednoletá hízda otevřená dolů, potravou larev je hmyz, kutilka - samotářská vosa, žije většinou v podzemí

sršeň obecná (Vespa crabro) - největší evropský zástupce jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu, má hnízda v dutinách stronů, skalách či lidských obydlích, hnízda jsou otevřená nahou a sršni v nich mohou pobývat až 5 let, jsou velmi útoční

čmelák zemní (Bombus terestris) - tvoří jednoleté kolonie v počtu 50 - 400 členů, má bílý zadeček - rozlišovací znak od čmeláka skalního (Bombus lapidarius) - ten má zadeček černý

včela medonosná (Apis mellifera) - chována člověkem v úlech, tvoří plástve z vosku, do kterých ukládá med, na kvalitě potravy závisí typ jedince - dělnice jsou živeny společně s trubci, kteří se líhnou z neoplozoených vajíček, a to medem a pylem; budoucí královny jsou krmeny tzv. "mateří kašičkou", včely mohou být společenské i samotářské

Včelí kasty:

a) Královna - je pouze 1, má žihadlo

b) dělnice - taktéž mají žihadlo

c) Trubci - samečci, jsou partenogenetičtí, vznikají nepohlavně (jsou nedokonalí) ze samiček, nemají žihadlo

Královna a plodní samečci musejí vznikat pohlavním oplozením

mravenec_lesni

Obrázek č. 43 Mravenec lesní (Formica luca). Zdroj: http://cs.wikipedia.org

srsen_obecna

Obrázek č. 44 Sršeň obecná (Vespa crabro).

cmelak_zemni

Obrázek č. 45 Čmelák zemní (Bombus terestris). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

vcela_medonosna

Obrázek č. 46 Včely medonosné krmí vyvíjející se larvy (Apis mellifera). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.


Řád: BROUCI (Coleoptera)

- je známo 300 000 druhů, velikost je různá

- obývají rozmanité biotopy

- první pár křídel je přeměněn v krovky

- larva brouků se nazývá PONRAVA

Zástupci:

a) Masožraví - mají velká kusadla

svižník polní (Cicindela campestris), střevlík měděný (Carabus cancellatus), střevlík fialový (Carabus violaceus)

krajník pižmový (Calosoma sycophanta) - ničí housenky motýlů

potápník vroubený (Dytiscus marginalis) - jeden z největších vodních brouků na světě, je dravý, škodí i na rybích plůdcích

vírník obecný (Gyrinus natator)

sviznik_polni

Obrázek č. 47 Svižník polní (Cicindela campestris). Zdroj: http://cs.wikipedia.org

strevlik_fialovy

Obrázek č. 48 Střevlík fialový (Carabus violaceus) a jeho larva.

potapnik_vroubeny

Obrázek č. 49 Potápník vroubený (Dytiscus marginalis). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.


b) Všežraví

vodomil černý (Hydrophilus piceus) - živí se rostlinnou potravou

potemník moučný (Tenebrio molitor) - vyskytuje se v domácnostech, larvy jsou tzv. mouční červi

májka obecná (Meloe proscarabaeus), chrobák velký (Geotrupes stercorarius)

roháč obecný (Lucaneus cervus) - je chráněný, náš největší brouk

tesařík obecný (Corymbria rubra) - má dlouhá tykadla

tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) - jeho larvy žijí ve dřevě

zlatohlávek hladký (Protaetia cuprea) - krovky mají kovový lesk

chroust obecný (Melolontha melolontha) - vývoj tohoto brouka trvá 3 - 4 roky, škodí na kořenech rostlin

světluška menší (Phausis splendidula) - na zadečku má speciální světelkující orgány

potemnik_moucny

Obrázek č. 50 Potemník moučný (Tenebrio molitor). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

moucni_cervi

Obrázek č. 51 Mouční červi. Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

rohac_obecny

Obrázek č. 52 Roháč obecný (Lucaneus cervus). Zdroj: http://cs.wikipedia.org.

tesarik_obrovsky

Obrázek č. 53 Tesařík obrovský - vlevo samec, vpravo samička (Cerambyx cerdo). Zdroj: http://en.wikipedia.org.

chroust_obecny

Obrázek č. 54 Chroust obecný (Melolontha melolonta). Zdroj: http://en.wikipedia.org.


c) Škůdci

kožojed obecný (Dermestes lardarius) - v domácnostech, potravinářských provozech, v obchodech

červotoč proužkovaný (Anobium punctatum) - ve zpracovaném dřevě

lýkožrout smrkový (Ips typographus), jedlový (Pityokteines curvidens) - pod kůrou nemocných i zdravých stromů, může se rozšířit a ohrozit velké zalesněné oblasti, aktuálně působí velké potíže na území Šumavy (viz níže).

mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) - na bramborové nati, původem z Ameriky

lykozrout_smrkovy

Obrázek č. 55 Lýkožrout smrkový (Ips typographus). Zdroj: http://en.wikipedia.org.

sumava_lykozrout

Obrázek č. 56 Hranice mezi Českem a Německem na Šumavě - Česká republika se prostřednictvím lesníků snaží s lýkožroutem bojovat, Německo volí bezzásahový přístup a nechává přírodu, aby se s lýkožroutem vypořádala sama. Německo je se svým postupem viditelně úspěšnější. Zdroj: http://en.wikipedia.org.

mandelinka_bramborova

Obrázek č. 57 Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata).

Autor: Tomáš Durčák