4. ročník

Tisk

 

 

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

MAPOVÁNÍ ZNALOSTÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL O PROBLEMATICE HIV/AIDS V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Lucie Fialová

 


Ostrava 2010

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Samotné šetření bylo zahájeno na počátku školního roku 2010 a skončeno v polovině prosince téhož roku. K šetření byl využit dotazník, vypracovaný ve spolupráci s paní MUDr. Kolčákovou a Mgr. Verlíkem.



Dotazováni byli žáci náhodně vybraných základních a středních škol v Moravskoslezském kraji.

Záměrně byli dotazováni žáci, navštěvující 8. a 9. ročníky základních škol, tedy věková skupina v rozmezí 13 – 15 let, a žáci navštěvující 1. a 2. ročníky středních škol, tedy věková skupina v rozmezí 16 – 18 let.

 Dotazník byl anonymní, žáci pracovali samostatně bez pomoci vyučujících za mé osobní přítomnosti.

Bohužel ne vždy studenti přistupovali k úkolu příliš zodpovědně, proto musíme brát v potaz menší odchylky.



Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 828 žáků, z toho 375 žáků ZŠ a 453 žáků SŠ.

 Dotazník představuje hlavní pilíř celé práce. Od něj se odvíjí veškeré mé šetření, které je primárně zaměřeno na rozsah vědomostí žáků základních a středních škol v Moravskoslezském kraji.

Tabulka č. 1: Počet dotazovaných žáků vzdělávacích zařízení v Moravskoslezském kraji

Základní školy
Celkový počet dotazovaných
ZŠ Jugoslávská, Ostrava - Zábřeh
57
ZŠ Košaře, Ostrava - Jih
89
ZŠ Paskovská, Ostrava - Hrabová
64
ZŠ Porubská 831,               Ostrava - Poruba
85
7. ZŠ, Frýdek - Místek
80
ZŠ celkem
375
Střední školy
Celkový počet dotazovaných
Gymnázium EDUCAnet,    Ostrava - Jih
44
SOŠ, Telekomunikační škola,     Ostrava - Poruba
150
Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek – Místek
83
Obchodní akademie,           Frýdek – Místek
39
SPŠ, Zengrova 1, Ostrava - Vítkovice
137
SŠ celkem
453
Celkem ZŠ + SŠ
828

Tabulka č. 2: Počet dotazovaných žáků podle ročníků 

 

 

Ročník

Počet dotazovaných

8. ročník ZŠ

184

9. ročník ZŠ

191

1. ročník SŠ

274

2. ročník SŠ

179

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ 

 


Otázka č. 1: Co je to AIDS?

Tabulka č. 3: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 1

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) onemocnění nervové soustavy

0,5 %

5,1%

4,8%

b) získané selhání imunity

29,3%

59,4%

45,8%

c) onemocnění pohlavních orgánů

61,9%

37,7%

48,7%

d) nevím

8,53 %

3,9%

6%

Správná odpověď na otázku č. 1: b

Z grafu je zřejmé, že si střední školy v otázce č. 1 počínaly výrazně lépe nežli školy základní. Zatímco nejčetnější odpovědí žáků středních škol je možnost za b (AIDS je získané selhání imunity), jak odpovědělo 59,4% respondentů, žáci škol základních považují za správnou odpověď možnost c (AIDS je onemocnění pohlavních orgánů), kde procentuální hodnota činí 61,9%. Avšak konečný výsledek vypovídá o alarmující situaci - žáci základních a středních škol považují AIDS za onemocnění pohlavních orgánů.

 Správnou odpověď za b zvolilo 45,8% (ZŠ+SŠ) dotazovaných, což není ani polovina zúčastněných respondentů.
 Žáci jsou o problematice HIV/AIDS informování v rámci učiva o pohlavních onemocněních, což je možná příčinou jejich nesprávného výběru odpovědí.

 


(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. V druhé řadě nesmíme opomenout fakt, že někteří z dotazovaných v otázce č. 1 zaškrtávali dvě možnosti i přesto, že je pouze jediná možná správná odpověď.  Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).












Otázka číslo 2: Jakým způsobem se přenáší virus HIV?

Tabulka č. 4: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 2

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) líbáním

7,2%

10,6%

10,3%

b) podáním ruky

0,8%

0,9%

0,8%

c) pohlavním stykem

84,3%

93,2%

89,1%

d) bodnutím hmyzu

3,2%

3,9%

0,36%

e) krví

46,7%

73,9%

61,6%

f) přenosem z infikované matky na plod

23,2%

48,3%

36,9%


Správné odpovědi na otázku č. 2: c, e, f


Nejčetnější odpovědí na otázku č. 3 byla možnost za c (Virus HIV se přenáší pohlavním stykem)89,1% (ZŠ+SŠ). Druhou příčku zaujímá odpověď za e s hodnotou 61,6% (Virus HIV se přenáší krví) a třetí příčku s poměrně nízkým procentuálním zastoupením jak na základních (23,2%), tak i na středních školách (48,3%), obsadila odpověď za f (Virus HIV je možno přenést z matky na plod).


Pokud se podíváme pozorněji, zjistíme, že i poněkud absurdní možnosti si získaly nemalé množství dotazovaných. Největšího procentuálního zastoupení 10,3% (myšlena je celková hodnota ZŠ+SŠ) v této kategorii získala odpověď za a (Virus HIV se přenáší líbáním).


(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. Dále musíme brát v potaz fakt, že na otázku č. 2 byly tři správné odpovědi, což je další příčinou způsobených odchylek. Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).














Otázka č. 3: Která skupina obyvatel je nejvíce ohrožena onemocněním AIDS?

Tabulka č. 5: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 3

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) promiskuitní osoby a narkomani

89,9%

96,7%

93,6%

b) hasiči a policisté

1,3%

1,3%

1,3%

c) lékárníci

8%

4,2%

5,9%

d) nevím

2,9%

0,9%

1,8%


Správná odpověď na otázku č. 3: a


Otázka č. 3 má bezkonkurenčního vítěze a to možnost za a (Onemocněním AIDS jsou nejvíce ohroženy promiskuitní osoby a narkomani) 93,6%.


Největší problém s otázkou č. 3 měli žáci základních škol, kteří vybírali možnost za c (Onemocněním AIDS jsou nejvíce ohrožení lékárníci). Tato odpověď se umístila s 8% na druhém místě, u odpovědí základních škol.


Žáci základních škol buďto zaměňují lékaře s lékárníky anebo vůbec netuší, co práce lékárníka obnáší.


(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. V tomto případě jsou odchylky minimální).






Otázka č. 4: Doba od nákazy virem HIV do propuknutí nemoci AIDS činí nejčastěji:

Tabulka č. 6: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 4

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) několik dní

16,5%

11,2%

13,6%

b) několik měsíců

41,3%

49%

45,5%

c) několik let

29,9%

28,5%

29,1%

d) nevím

24,3%

13,9%

18,6%


Správná odpověď na otázku č. 4: c


Správná odpověď na otázku č. 4 za c (Doba od nákazy virem HIV do propuknutí nemoci AIDS činí nejčastěji několik let) obsadila v dotazníkovém šetření s 29,1% (ZŠ+SŠ) druhé místo, což nelze považovat za uspokojivý výsledek.



První místo obsadila možnost za b (Doba od nákazy virem HIV do propuknutí nemoci AIDS činí nejčastěji několik měsíců) 45,5% (ZŠ+SŠ).

(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. V druhé řadě nesmíme opomenout fakt, že někteří z dotazovaných v otázce č. 4 zaškrtávali dvě možnosti i přesto, že je pouze jediná možná správná odpověď. Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).


















Otázka č. 5: Nejvíce informací o HIV nákaze jsem doposud získal/a:

Tabulka č. 7: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 5

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) od spolužáků

8%

4,9%

6,3%

b) od učitelů

35,5%

43%

39,6%

c) od rodičů

13,1%

8,2%

10,4%

d) nikdy jsem s nikým o této

problematice nemluvil/a

5,1%

2,4%

3,6%

e) z médií (internet, televize,

rádio…)

58,7%

70,4%

65,1%

f) z jiného zdroje

11,7%

18,8

15,6%


V přemodernizovaném světě elektronických vymožeností, ve světě, kde internet představuje hybnou sílu lidstva, nás nemůže překvapit skutečnost, že většina dotazovaných získala nejvíce informací o HIV z médií. První příčka tedy bezesporu patří odpovědi za e s celkovým procentuálním zastoupením 65,1%.



Avšak nezapomínejme na jedno, na internetu nacházíme mnohdy informace lživé, zavádějící, které dokáží dotyčného zmanipulovat a vnutit mu chybnou pravdu.



Za stoprocentně věrohodné zdroje lze považovat pouze vyučující a samozřejmě také odborníky, kteří by měli žákům co nejatraktivnějším způsobem vštěpovat informace o HIV/AIDS.

Ať už vyučující, tak i odborník jsou s žáky schopni vést diskuzi, případně zodpovědět otázky a nejasnosti spojené s tímto tématem.



Informace nacházející se ve virtuálním světě nejsou někdy objektivní a ani zde nemůžeme hovořit o efektivní formě vzdělávání se.



Žák potřebuje kontakt s druhou osobou. Nestojí jen o teoretické, suché poučky. Potřebuje slyšet skutečné příběhy lidí, kteří se s HIV/AIDS během svého života dostali do přímého kontaktu a dokáží o této problematice hovořit jasně a především zajímavě.



Druhé místo se značnou ztrátou získala možnost za b (Nejvíce informací o HIV nákaze jsem doposud získal/a od učitelů)39,6% (ZŠ+SŠ).



Chtěla bych se také zmínit o možnosti za f (Nejvíce informací o HIV nákaze jsem doposud získal/a z jiného zdroje), která sice nestojí na předních příčkách šetření, ale je dobrým příkladem toho, jakým způsobem jsou informace o HIV/AIDS propagovány a do jaké míry se zakotví v paměti mladého člověka.



Respondenti jako „jiný zdroj“ nejčastěji uváděli odborné knihy anebo společnost Renarkon, která se jak známo zabývá prevencí a léčbou drogově závislých.



Ale i přesto, že studenti absolvují přednášky, získávají informace na internetu, z knih či od svých vyučujících, výsledky tomu bohužel neodpovídají.



(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. Dále nesmíme opomenout fakt, že na otázku č. 5 je více možných odpovědí, což je další příčinou způsobených odchylek. Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).































Otázka č. 6: Kolik obyvatel v ČR je HIV pozitivních k 31. 12. 2009?

Tabulka č. 8: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 6

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) méně než 100

9,6%

1,9%

5,4%

b) 100 – 1000

26,1%

30,5%

28,5%

c) 1000 – 2000

17,9%

36,9%

28,3%

d) nevím

46,1%

32%

38,4%


Správná odpověď na otázku č. 6: c


Žáci základních a středních škol odpovídali na otázku č. 6 odlišně. Zatímco na základních školách převažuje odpověď za d (nevím) o procentuální hodnotě 46,1%, na středních školách je to možnost za c (1000 – 2000)36,9%. Co se týče celkového výsledku (ZŠ+SŠ), je nejčastější odpovědí s 38,4% za d (nevím).

Jak můžeme z grafu vyčíst, správná odpověď za c (1000 – 2000) získala v celkovém výsledku pouhých 28,3%.



Tato otázka je nad rámec učiva základních i středních škol, ale jde o velice důležitou informaci, která by neměla být přehlížena vzhledem k tomu, že křivka počtu nakažených virem HIV stoupá velice rychle.



(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. V druhé řadě nesmíme opomenout fakt, že někteří z dotazovaných v otázce č. 6 zaškrtávali dvě možnosti i přesto, že je pouze jediná možná správná odpověď.  Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).












Otázka č. 7: Během posledních deseti let dochází v naší populaci k:

Tabulka č. 9: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 7

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) vzrůstu počtu HIV nakažených

53,1%

67,3%

60,9%

b) poklesu počtu HIV nakažených

7,47%

4,9%

6%

c) počet nakažených se příliš nemění

19,5%

14,3%

16,7%

d) nevím

20,3%

14,1%

16,9%


Správná odpověď na otázku č. 7: a


Správnou odpovědí na otázku č. 7 je odpověď za a (Během posledních deseti let dochází v naší populaci k vzrůstu počtu HIV nakažených), na kterou si vybralo 60,9% (ZŠ+SŠ) zúčastněných, což je víc než polovina dotazovaných respondentů.



Jak jsem se zmínila již v předchozí otázce, počet nakažených virem HIV neustále stoupá. Leč mnozí si toho bohužel nejsou vědomi a o této skutečnosti ví velice málo, nebo si ji nepřipouští vůbec.



(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. Odchylky, ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).

Otázka č. 8: Na který den připadá „Světový den boje proti AIDS“?

Tabulka č. 10: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 8

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) druhá květnová neděle

14,9%

13,9%

14,4%

b) 1. prosinec

7,2%

15,9%

11,9%

c) 4. říjen

13,1%

18,9%

16,3%

d) nevím

63,7%

51,4%

57%


Správná odpověď na otázku č. 8: b


Správná odpověď za b (Světový den boje proti AIDS připadá na 1. prosinec) na otázku č. 8 zaujímá v tabulce poslední příčku. Tuto možnost si vybralo pouhých 11,9% dotazovaných v rámci celkového výsledku ZŠ+SŠ.



Z této skutečnosti vyplývá, že Světový den boje proti AIDS je společnosti neznámý a o jeho existenci ví jen velmi slabá menšina.



Neuspokojivý výsledek této otázky byl předpokládán vzhledem k tomu, že Světový den boje proti AIDS probíhá každoročně v tichosti bez jakékoli sebemenší propagace či medializace.


(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. Také musíme brát v úvahu fakt, že menšina žáků v otázce č. 8 zaškrtávala dvě možnosti i přesto, že je pouze jediná možná správná odpověď.  Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).











Otázka č. 9: Spolehlivou ochranou proti přenosu viru HIV je:

Tabulka č. 11: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 9

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) správná osobní hygiena

13,9%

2,8%

13,8%

b) správné používání kondomu

73,6%

88%

81,5%

c) užívání antikoncepce u dívek a žen

16%

6,4%

10,7%

d) naprostá věrnost sexuálnímu

partnerovi

19,7%

36,8%

29,1%

e) neužívání nitrožilně aplikovaných

drog

37,1%

58,9%

49%


Správné odpovědi na otázku č. 9: b, d, e


Nejčastější odpovědí na otázku č. 9 byla možnost za b (Spolehlivou ochranou proti přenosu viru HIV je správné používání kondomu), kterou si vybralo 81,5% (myšleno ZŠ+SŠ) dotazovaných. Hned za ní se umístila možnost za e (Spolehlivou ochranou proti přenosu viru HIV je neužívání nitrožilně aplikovaných drog) s 49% a za d (Spolehlivou ochranou proti přenosu viru HIV je naprostá věrnost sexuálnímu partnerovi)29,1%, která byla dotazovanými respondenty odsunuta mezi nižší příčky.



Věrnost sexuálnímu partnerovi je dnešní společností považována za jakýsi přežitek, který je nemoderní a nudný. Zodpovědné sexuální chování je nejspolehlivější ochranou před případnou nákazou virem HIV, a nejen před ním.


(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. Dále nesmíme opomenout fakt, že na otázku č. 9 jsou tři správné odpovědi, což je další příčinou způsobených odchylek. Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).










27





Otázka č. 10: Může se virus HIV vyskytovat v populaci zvířat?

Tabulka č. 12: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 10

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) u všech

12,3%

6,2%

8,9%

b) pouze u opic

15,5%

25,2%

20,8%

c) u žádných

18,7%

20,3%

19,6%

d) nevím

53,6%

49,7%

51,4%

Správná odpověď na otázku č. 10: c


Nejčastější odpovědí na otázku č. 10 byla varianta za d (nevím), která si v konečném výsledku získala 51,4% dotazovaných žáků. Ovšem správnou odpověď za c (Virus HIV se nevyskytuje v žádné populaci zvířat) vybralo pouhých 19,6% zúčastněných respondentů.



V žebříčku základních škol se možnost za c umístila na druhém místě s 18,7%, což na rozdíl od možnosti za d představuje značný procentuální pokles.



V žebříčku středních škol se možnost za c umístila na místě třetím s 20,3%, tedy hodnotou, která se od procentuální hodnoty žáků základních škol liší minimálně.



V tomto případě je nutno říci, že otázka č. 10 je poněkud náročnějšího charakteru a vyžaduje o něco hlubší znalosti nežli otázky předchozí. Proto nazvat výsledek neuspokojivým by bylo vůči žákům nespravedlivé.


(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).




29










Otázka č. 11: Které tvrzení o původu viru HIV je správné?

Tabulka č. 13: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 11

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) který byl uměle vyroben v americké vojenské laboratoři

5,3%

4,4%

4,8%

b) u něhož se předpokládá, že se

přenesl na člověka ze šimpanze

16,3%

24,5%

20,8%

c) původ viru doposud není znám

38,1%

39,9%

39,1%

d) nevím

40,5%

34,2%

37,1%


Správná odpověď na otázku č. 11: b


Jak můžeme vyčíst z grafu, otázka č. 11 nemá jednoznačného vítěze, který by nás přesvědčil o tom, že si jsou žáci svým výběrem jistí.



V konečném výsledku první příčku získala možnost za c (Původ viru HIV doposud není znám), kterou si vybralo 39,1% dotazovaných. Ovšem je nutno zmínit fakt, že žáci základních a středních škol odpovídali rozdílně. Zatímco na základních školách je nejčetnější odpovědí možnost d (nevím)40,5%, na školách středních je nejčetnější odpovědí možnost c (Původ viru HIV doposud není znám) 39,9%. Je nutno doplnit, že existuje předpoklad o vývoji HIV z virové formy SIV (přenos viru z opice na člověka a přizpůsobení se viru k životu v buňkách člověka).



Správná odpověď za b (Předpokládá se, že se virus HIV přenesl na člověka ze šimpanze) s 20,8% se v konečném výsledku umístila až na třetím místě.


(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. V druhé řadě nesmíme opomenout fakt, že někteří z dotazovaných v otázce č. 11 zaškrtávali dvě možnosti i přesto, že je pouze jediná možná správná odpověď.  Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).






31









Otázka č. 12: Zdrojem HIV nákazy může být:

Tabulka č. 14: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 12

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) člověk nakažený virem HIV několik dní po nákaze

27,7%

32,5%

30,3%

b) zvíře

4%

4,9%

4,5%

c) člověk nemocný AIDS i člověk

nakažený HIV

50,4%

77%

64,9%

d) nevím

19,2%

8,8%

13,5%

Správná odpověď na otázku č. 12: a, c


Suverénním vítězem v odpovědích na otázku č. 12 se stala možnost za c – tedy jedna ze správných odpovědí (Zdrojem HIV nákazy může být člověk nemocný AIDS i člověk nakažený HIV), kterou si vybralo 64,9% dotazovaných.



Druhá správná odpověď za a (Zdrojem HIV nákazy může být člověk nakažený virem HIV několik dní po nákaze) zůstala za variantou c, co se týče číselných i procentuálních hodnot o něco pozadu, ale v konečném výsledku se umístila s 30,3% na druhém místě.



V tomto případě můžeme s klidným svědomím říci, že bylo dosaženo uspokojivého výsledku.


(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. Dále nesmíme opomenout fakt, že na otázku č. 12 jsou dvě správné odpovědi, což je další příčinou způsobených odchylek. Odchylky ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškodily celkový výsledek práce).













Otázka č. 13: Za jak dlouho lze v krvi člověka prokázat přítomnost protilátek viru HIV?

Tabulka č. 15: Procentuální poměr odpovědí na otázku č. 13

Základní školy

Střední školy

Celkem

a) kdykoli po nákaze

33,6%

26,9%

29,9%

b) virus nelze prokázat nikdy

2,4%

1,1%

1,7%

c) po třech měsících po nákaze

36,5%

58,3%

48,4%

d) nevím

26,4%

14,8%

20%

Správná odpověď na otázku č. 13: c


U otázky č. 13, která tvoří poslední článek dotazníkového šetření, zvítězila varianta za c (Přítomnost protilátek proti viru HIV lze v krvi člověka prokázat po třech měsících po nákaze), tedy jediná správná odpověď.



K možnosti c se přiklonilo 48,4% zúčastněných respondentů. I přesto, že nelze mluvit o většině, výsledek je možno klasifikovat jako dostačující.


(Poznámka autorky: Odchylky ve výpočtech byly způsobeny zaokrouhlováním. V tomto případě jsou odchylky minimální).

DISKUZE


Výsledek šetření potvrdil mé předpoklady. Úroveň vědomostí žáků základních a středních škol se příliš neliší. Žáci si nejsou odpověďmi jistí, ve většině případů tipují, obvykle nesprávně.  Jejich nejistota je příčinou častého škrtání a přepisování v dotazníku. U některých žáků je patrný laxní přístup k dané problematice.



Samozřejmě je nutno brát v potaz fakt, že 8. třídy základních škol na rozdíl od tříd 9. nemají problematiku HIV/AIDS zařazenou ve školních osnovách. Což je bez pochyby strmou překážkou, ne však nezdolatelnou.

Nesmíme ani opomenout některé typy středních škol, kde je HIV/AIDS jen pouhým termínem, jemuž není přikládán větší význam.



Pokud si výsledné grafy a tabulky prohlédneme pečlivěji, zjistíme zajímavou skutečnost. Žáci základních a středních škol odpovídali na jednotlivé otázky dotazníkového šetření ve většině případů stejně. Pouze ve třech otázkách ze třinácti se názory dotazovaných respondentů základních a středních škol rozcházejí. Konkrétně jde o otázky číslo 1 (Co je to AIDS?), 6 (Kolik obyvatel v ČR je HIV pozitivních k 31. 12. 2009?) a 11 (Které tvrzení o původu viru HIV je správné?).


Příčina rozdílných odpovědí žáků základních a středních škol tkví v obtížnosti zmíněných otázek. Otázky 6 a 11 jsou nad rámec běžného základního i středoškolského vzdělávacího programu. Mnohdy ani sami vyučující nedokázali na některé z otázek dotazníkového šetření správně odpovědět.



Kupříkladu otázka č. 1, je otázkou primárního významu a zjišťuje nejzákladnější vědomosti o problematice HIV/AIDS. Je tedy velice zarážející, že na ni žáci neznají správnou odpověď.



Zajímavé by bylo srovnání mnou získaných výsledků s jinými případnými studiemi, kterých je bohužel v ČR velmi málo.



Problematika HIV/AIDS patří ke všeobecnému vzdělání a tudíž by měla být součástí školních osnov bez ohledu na věk žáků. (V době, kdy již existují na školách rámcové vzdělávací programy lze problematiku HIV/AIDS zařadit jako průřezové téma do výuky).



Pokud se na problematiku HIV/AIDS podíváme z lidského hlediska, zjistíme, že lidé trpící onemocněním AIDS jsou ze společnosti vyloučeni. Nemohou se zařadit do běžného společenského ani pracovního koloběhu. Jsou odkázáni sami na sebe, mnohdy bez pomoci druhých.



Naše společnost neustále trpí předsudky a lidem s onemocněním AIDS je často připomínána jejich bezmocnost a podřazenost.



42





V. ZÁVĚR


Na základě výsledků můžeme říci, že jsou žáci středních škol o problematice HIV/AIDS informováni o něco podrobněji než žáci škol základních, jejichž znalosti jsou oproti středoškolákům pouze povrchního charakteru. Ovšem rozdíl mezi znalostmi žáků základních a středních škol je v této oblasti minimální.



Během svých návštěv jsem na základních a středních školách pokládala týž dotaz, zda se žáci v průběhu svého studia setkali s pojmem HIV/AIDS.  Pedagogové odpovídali vesměs kladně, ale výsledky žáků tomu neodpovídají.



Besedy, které žáci v průběhu roku absolvují, vypovídají o nedostatečnosti informací, anebo nepozornosti žáků, která může být spojena s nezajímavým podáním tohoto tématu. Nabízí se nám tedy otázka „Jak žáky, ale i starší generaci, přimět k většímu zájmu o HIV/AIDS?“.



V České republice existuje jen velice malá skupina lidí, která se o popularizaci a medializaci HIV/AIDS usilovně snaží například mládež OSČČK (Oblastní spolky Českého červeného kříže). Avšak takovýchto „bojovníků“ je tristně málo.



Musíme si uvědomit, že nynější adolescenti a pubescenti za několik let dospějí. Převezmou na sebe tíhu zodpovědnosti a začlení se do světa dospělých. Měli bychom také předpokládat, že většina z nich se ujme role matky či otce. Rodičů, kteří budou chtít dítě ochránit před nebezpečím, které má podobu HIV/AIDS.



Ale je současná internetová generace vzdělaná o HIV viru natolik, aby byla schopna čelit problémům budoucím? Aby byla schopna svým potomkům předat cenné rady o HIV/AIDS a tak uchránit nejen je, ale i zabránit dalšímu šíření viru HIV?



Dle výsledků dotazníkového šetření mohu říci, že dotazovaní pubescenti a adolescenti nedisponují takovým množstvím vědomostí týkajících se HIV/AIDS, aby mohli své děti varovat, poradit jim a zabránit tak jejich případnému nakažení.



Jestliže se dítě zeptá rodiče, zdali by mu zodpověděl otázky ohledně HIV/AIDS, většina rodičů zvolí obligátní odpověď: „Najdi si to na internetu“. Nemůžeme se tedy divit tomu, že současná mladá populace má v oblasti dané problematiky neucelené informace.



Pokud bude společnost i nadále pokračovat v trendu, který je spojen s mlčenlivostí a tabuizací tématu HIV/AIDS, nemůžeme očekávat obrat k lepšímu.



Když neporadí rodiče ani vyučující, kteří tvrdí, že se téma HIV/AIDS bere pouze okrajově, tak kdo tedy?



HIV/AIDS je opomíjeno ve všech směrech a přitom bychom se měli o tuto problematiku zajímat co nejvíce nejen vzhledem k odstrašujícímu strmému vzrůstu nakažených virem HIV, ale i vzhledem ke svému zdraví. Pokud budeme dostatečně informovaní, můžeme se preventivně chránit a dodržovat dané zásady, které mohou zabránit eventuálnímu přenosu.