Biosféra - Výšková stupňovitost

BIOSFÉRA

Biosféra - je „oživenou“ částí krajinných sfér – atmosféry, troposféry, pedosféry a hydrosféry, ve které se vyskytují živé organismy.

Biogeografie - je věda zabývající se studiem rostlinstva (flóry) a živočišstva (fauny) jejím vývojem,geografickým rozšířením a vzájemnými vztahy a zákonitostmi.

- biogeografie se dále člení se na zoogeografii a fytogeografii

VÝŠKOVÁ STUPŇOVITOST

- jsou změny v zastoupení vegetace se vzrůstající nadmořskou výškou

- s rostoucí nadmořskou výškou dochází ke změně klimatu - poklesu teploty, růstu srážek...

Výškové vegetační stupně ve střední a západní Evropě:

Nížinný stupeň

- do 200 m . n. m., rostly v něm původně listnaté, převážně dubové lesy

Stupeň pahorkatin

- od 200 m .n.m. do 500 m n.m, bývaly zde dubové a dubohabrové lesy

- tyto lesy lidé dávno vykáceli a na jejich místě je dnes kulturní, zemědělsky využívaná krajina

- zbývající lesní porosty byly změněny na smrkové či borové monokultury

Podhorský stupeň vrchovin

- od 500 m .n.m. do 900, popř. 1000 m n.m, rostly zde bukové a bukojedlové lesy

- tyto lesy byly také vykáceny nebo změněny ve smrkové monokultury

- původnímu složení se nejvíce přibližují lesy v Karpatech

Horský stupeň

- od 900 do 1200 m n.m. – v Karpatech do 1500m a v Alpách do 1800 m n.m.

- přirozený vegetační kryt tvoří lesy, v nižších polohách bukojedlové, ve vyšších polohách smrkové, které dosahují až k horní hranici lesa, směrem k jihu a východu leží v 1200 až na 1800 m n.m.

Subalpínský stupeň

- do 1900 až 2000 m n.m., stupeň kosodřevin, s křovitými borovými, smrkovými a jalovcovými porosty, s ojedinělými borovicemi limbami, modříny a keřovitými jeřáby, břízami a vrbami

- často velké prostory vypáleny a na jejich místě vznikly horské pastviny

Alpínský stupeň

- do 2200 m n.m., zcela bez stromů a větších keřů, výskyt plazivých vysokohorských druhů vrb, krátkostébelných trav s polštářovitými bylinnými porosty

- ve skalních oblastech rostou mechorosty a lišejníky

Subnivální (podsněžný) stupeň

- od 2200 do 2500 m n.m, mrazová poušť, pokrytá úlomky hornin a hlínou, skoro bez vegetace, mechy

- ve větších oblastech je zastoupena v Alpách, v Karpatech v Tatrách

Nivální (sněžný) stupeň

- nad 2500 m n.m., stupeň věčného ledu a sněhu ležící nad hranicí sněžné čáry

- oblasti horských ledovců a ostrých skalních štítů

- ve střední Evropě se s tímto stupněm setkáváme jen v Alpách