SÍDLA
- obrázky vesnice v Mali
Počátky zakládání prvních sídel spadají do období neolitické revoluce asi před 10 000 lety. V tomto vývojovém období člověk mění způsob života, lidé přecházejí od sběru plodů a lovu zvěře k primitivním formám obdělávání půdy a domestikaci rostlin a zvířat.
Sídlem se rozumí jakékoliv, územně oddělené, seskupení budov, které slouží k pobytu lidí. Existují sídla trvalá a sídla dočasná (přechodná), která jsou většinou spojena s pasteveckým chovem dobytka, nebo jsou to výzkumné a pozorovací stanice např: v polárních oblastech Země.
Sídla se člení podle velikosti, od nejmenších samot-osad-vesnic-měst až po největší velkoměsta. Podle převládající funkce sídla rozlišujeme sídla venkovského typu a sídla městského typu. V ČR rozlišujeme i přechodný termín tzv. městys (městečko).
- obrázek velkoměsta Johanesburg v JARu
Město - je sídelní útvar, který musí splňovat určité podmínky: např. určitý minimální počet obyvatel (ČR 3 - 5 tis.), podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách a průmyslu, ráz a hustota zástavby (výškové budovy), úroveň a pestrá nabídka služeb, městský způsob života …
Velkoměsto - je město s počtem obyvatel nad 100 000
Metropole - je město s počtem obyvatel 1 milion a více
Aglomerace - je seskupení většího počtu sídelních útvarů (měst a příměstských sídel), ve kterém má vedoucí postavení jedno větší město. Aglomerace vznikají neplánovaně, z původně samostatných měst postupným rozšiřováním v jeden celek.
Konurbace (souměstí) - je vysoce urbanizované, rozlehlé území tvořené řadou velkých měst nebo aglomerací. Konurbace tvoří velká, administrativně samostatná města, se společnou technickou sítí a další vybaveností, které vznikají nejčastěji v průmyslových oblastech - Porůří, Slezsko, Donbaz, Kuzbaz ...
Megalopolis - je rozsáhlé území, které vznikne srůstem většího počtu aglomerací či konurbací a vytvoří hospodářskou oblast světového významu.
- mapa Bos-Wash
Termín magalopolis poprvé použil v roce 1957 francouzský geograf Jean Gottmann pro označení severovýchodního pobřeží USA. Bos-Wash - území v šířce asi 100 km mezi New Yorkem a Philadelphií a v délce asi 250 km mezi Bostonem a Washingtonem, na kterém se rozkládalo dosud největší seskupení měst. V současnosti se mezi největší světové magalopole řadí i Tokajdo, San-San ...
Ekumenopolis - je poslední vývojový stupeň, označujeme tak velké koncentrace obyvatelstva na urbanizovanému prostoru zahrnujícím celou ekumenu - trvale osídlené území člověkem.
JÁDROVÉ OBLASTI A PERIFÉRIE
Jádrové oblasti - jsou populačními, kulturními a hospodářskými centry dané oblasti, země, kontinentu, světa.
Často vznikly vývojem s konurbací a megalopolis. V případě, že mluvíme o jádrových oblastech státu, většinou vznikají v okolí hlavních měst, v místech těžby nerostnýh surovin, koncentrace průmyslové výroby ...
Opakem jádrových oblastí jsou periferní oblasti - území s nepříznivými životními podmínkami a malou koncentrací obyvatelstva.
URBANIZACE
- je proces růstu měst, dochází k migraci obyvatelstva do měst. Koncentraci výroby, služeb a funkcí města. Přijímá se městský způsob života. Urbanizace souvisí s demografickou revolucí a hospodářským rozvojem území. Opačný trend, suburbanizace, je územní pohyb pouze některých sociálních skupin z města na venkov, do zázemí měst. Souvisí se vznikem tzv. "městských satelitů" , celých čtvrtí rodinných domů za "městem".
Pro urbanizaci v 21. století je charakteristická stagnace ve vyspělých zemích a obrovský populační růst měst v rozvojových zemích. Dochází k růstu chudinských slumů (ranchos, favel), pro které jsou typické velmi špatné životní podmínky, obrovská chudoba a vysoká kriminalita.
- obrázek jednoho z největších měst světa - New York v USA
ÚZEMNÍ STRUKTURA MĚST
- je uspořádání městských částí,členění města
S růstem obyvatel ve městech dochází k územnímu plánování a členění městských sídel na funkční zóny.
Městské jádro, často historické centrum tvoří obchodně-službové zóny. Je označováno jako "city"nebo „downtown“. Dále rozlišujeme obytné zóny, průmyslové zóny, dopravně-skladovou zóny, rekreační zóny.
FUNKCE MĚST
Město plní v současné době řadu funkcí, mluvíme proto o polyfunkčních městech.
Především je však místem, kde se ve vztahu k zázemí koncentrují služby. Rozsah nabízených služeb podmiňuje důležitost a velikost města. Zvláštní postavení zaujímají hlavní města států, které bývají zároveň i největšími centry země. Nadále existují města, která si v procesu svého vývoje zachovala své původní zaměření a částečně je můžeme považovat za monofunkční města. Města plní tyto funkce:
- jsou středisky správy států - Washington, Brasilia, Sucre
- jsou průmyslovými centry - Essen, Dortmund
- jsou sportovně-rekreačními, zábavnými, lázeňskými, výstavními centry - Zermatt, Davos, Las Vegas
- jsou univerzitními centry - Oxford, Uppsala
- jsou náboženskými centry, poutními místy - Mekka, Váránásí
- jsou obchodními centry - New York
- jsou dopravními centry - Singapur
- Vatikán, nejmenší městský stát, v Římě a Mekka v Saudské Arábii