GEOGRAFIE PRŮMYSLU
Lokalizační faktory průmyslu
a) přírodní - surovinová základna, klima, voda, reliéf, půda, biota, životní prostředí
b) ekonomicko- technické energie, trh, pracovní síla, doprava, výhody aglomerace, věda a výzkum, kapitál
c) sociálně-politické - sociální, politické, historické, strategicko-vojenské
Jednotlivé lokalizační předpoklady nelze chápat a posuzovat odděleně, izolovaně. Vždy se v konečném uspořádání průmyslové výroby projeví soubor několika faktorů.
Na počátku průmyslové revoluce byla snaha o koncentraci průmyslových středisek do center, s řadou na sebe navazujících oborů a odvětví. Koncentrace oborů těžkého průmyslu na malém prostoru způsobila velké ekologické zatížení krajiny.
Současnou světovou průmyslovou výrobu charakterizuje dekoncentrace průmyslu, vytváření nových industrializovaných oblastí, a především změny v odvětvové struktuře. Útlum energeticky náročných oborů těžkého průmyslu a přechod na obory náročnější na výzkum a kvalifikaci pracovních sil.
ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ PRŮMYSLOVÉ VÝROBY
1.TĚŽEBNÍ PRŮMYSL
Tradiční průmysl, který v důsledku vědecko-technického pokroku již nehraje ve vyspělých zemích tak důležitou roli jako v minulosti. Těžební průmysl zajišťuje pro lidstvo suroviny, které rozdělujeme na:
nevyčerpatelné suroviny: mezi které řadíme sluneční energii,vodu …
vyčerpatelné suroviny - obnovitelné: zde řadíme potraviny,lesy …
vyčerpatelné suroviny - neobnovitelné
a) paliva
- hnědé uhlí: Německo, Rusko,USA , Polsko, Čína
- černé uhlí: Čína, USA , Indie, Rusko,
- ropa: státy OPECu především oblast Perského zálivu, USA, Rusko, Čína
- zemní plyn: Rusko, USA, Nizozemí, Kanada, Indonésie
- uran: Kanada, JAR , Niger, USA, Rusko, Austrálie
b) rudné suroviny
rudy černých kovů
- železná ruda: Čína, Brazílie, Rusko, Austrálie, Ukrajina
- mangan: Čína, Ukrajina, JAR, Austrálie, Brazílie, Rusko
- chromová ruda: Kazachstán, JAR, Turecko, Zimbabwe, Indie
rudy barevných kovů
- měděná ruda: těžba tzv. měďné pásy americký - Kanada, USA, Brazílie, Chile africký - Zambie, Zimbabwe dále Čína, australský - Austrálie
- cínová ruda: Thajsko, Malajsie, Indonésie, Rusko, Čína, Austrálie
- zinková ruda: Austrálie, Kanada, Čína, Rusko USA,
- olovnatá ruda: Kanada, USA, Austrálie, Čína, Rusko
- bauxit: Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie, Indie
drahé kovy
- zlato: JAR, USA, Austrálie, Čína
- stříbro: Mexiko, USA, Peru
- platina: JAR, Rusko, Kanada
c) nerudné suroviny
- pro chemický průmysl - fosfáty,síra,rtuť …
- pro průmysl stavebních hmot - písek,vápenec,kámen …
- pro průmysl sklářský a keramický - sklářské písky,kaolín
- diamanty: Konžská lidově demokratická republika, Botswana, Rusko, Austrálie, Brazílie, JAR
2. PRŮMYSL PALIV A ENERGETIKY
Energetický průmysl - je klíčovým odvětvím národních ekonomik. Zahrnuje těžbu primárních energetických zdrojů (PEZ) - ropy, zemního plynu, uhlí, jaderných surovin i jejich následné zpracování na různé druhy energie - elektrickou energii, koks, svítiplyn...
Nejdůležitější energetickou surovinou je ropa.Těžba ropy pokrývá přes 40% všech energetických potřeb lidstva a zároveň je hlavní komoditou mezinárodního obchodu. Téměř 80% světové elektrické energie vyrobí USA, Japonsko, Kanada ,Velká Británie, Francii, Německo, Rusko.
Podíl jednotlivých druhů elektráren na světové výrobě elektrické energie
vyrábějí asi 2/3 veškeré světové el. energie. Spalují především uhlí, ekologická zátěž životního prostředí je obrovská. Státy s největším podílem el. energie vyrobeným v tepelných elektrárnách: Austrálie, JAR, Alžírsko
ekologicky „čistá“ energie, ale obrovské bezpečnostní riziko při nehodě (Three Mile Island - USA, Černobyl - Ukrajina, Fukušima - Japonsko) a problémy se skladováním radioaktivního odpadu. Na světové produkci elektřiny se podílí asi 18%. Státy s největším podílem el. energie vyrobeným v jaderných elektrárnách: Litva, Francie, Belgie, Jižní Korea.
světově málo významná produkce asi 5%. Opět „čistá“ energie ale výroba je závislá na vhodných přírodních podmínkách - georeliéf, klima. Státy s největším podílem el. energie vyrobeným ve vodních elektrárnách: Norsko, Brazílie, Paraguay, Kamerun, Rakousko
Alternativní zdroje
Podíl na výrobě světové energie zatím nepatrný. Výhody jsou v malé ekologické zátěži životního prostředí a nevyčerpatelnosti zdrojů, nevýhody opět závislost na přírodních podmínkách.
podmínka pravidelné a dostatečné větrné proudění, nevýhoda hlučnost
oblasti kolem obratníků, v místech s dostatkem slunečního záření
aktivní oblasti země - místa střetu litosférických desek, vulkanická činnost - gejzíry, vřídla
- přílivové
využívají kolísání mořské hladiny při dmutí - přílivu a odlivu
3. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
Nejdůležitějšími a nejrychleji se rozvíjejícími obory zpracovatelského průmyslu jsou ve vyspělých státech světa strojírenský a chemický průmysl. Impulsem pro nástup těchto oborů byl pokrok, který je spojen s průmyslovou a vědecko-technickou revolucí i fakt, že vyrábí zařízení a produkty potřebné pro další odvětví průmyslu.
V nejrozvinutějších zemích světa strojírenský a chemický průmysl pokrývá až 70% veškeré průmyslové výroby.
STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL - členění podle odvětví
- těžké strojírenství - výroba důlních zařízení, elektráren …
- všeobecné strojírenství - těžké dopravní prostředky, zemědělské a obráběcí stroje …
- dopravní strojírenství - výroba dopravních prostředků, aut, letadel …
- lehké strojírenství - spotřební elektronika - výroba bílé techniky - praček, ledniček, černé techniky - TV, počítače
- přesné strojírenství - jemná mechanika, optika, elektronika, výroba robotů, měřících přístrojů …
- investiční strojírenství - výroba zařízení průmyslových závodů
CHEMICKÝ PRŮMYSL
Je obor náročný na výzkum, kvalifikaci pracovních sil, vodu a energie. Podmiňuje hospodářskou vyspělost státu. Téměř 75% světové výroby chemického průmyslu je soustředěno v USA, Japonsku a státech EU.
- těžká chemie
anorganická chemie - výroba kyseliny sírové, výroba umělých hnojiv, výroba chemických vláken, výroba syntetického kaučuku, výbušnin
- lehká chemie
petrochemie - zpracování ropy, výroba plastů, výrobky pro průmysl stavebních hmot, spotřební průmysl, farmaceutický průmysl
HTNICKÝ PRŮMYSL - metalurgie
Plynule navazuje na těžbu rud, je surovinovou základnou strojírenského průmyslu a průmyslu stavebních hmot. Hutnictví - metalurgie se člení na:
Hutnictví černých kovů - černou metalurgii, která zahrnuje výrobu železa a oceli
Hutnictví barevných kovů - barevnou metalurgii, která zahrnuje výrobu neželezných kovů a jejich slitin, nejvýznamnější je produkce hliníku a mědi
DŘEVOZPRACUJÍCÍ PRŮMYSL
Podmíněn přírodními faktory, největší produkční oblasti jsou zároveň koncentrací největší výroby. Součástí dřevozpracujícího průmyslu jsou obory navazujících na těžbu dřeva. Např: výroba řeziva pro stavebnictví, výroba nábytku, papírenský průmysl. Kanada, USA, Rusko, Skandinávie
TEXTILNÍ PRŮMYSL
Změnami prochází i jeden z nejstarších odvětví průmyslu. Klesá orientace textilního průmyslu na přírodní vlákna a zvyšuje se podíl umělých vláken. Nejvýznamnější je oděvní a obuvnický průmysl, který zaniká v tradičních vyspělých zemích a přesouvá se za levnou pracovní silou do států východní Asie.
KOŽEDĚLNÝ PRŮMYSL
Zpracovává přírodní kůži a kožichy. S rozvojem chemického průmyslu dochází k nahrazování přírodních materiálů umělými vlákny a koncentrací výroby do zemí s levnou pracovní silou.
POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL
Nejstarší průmysl,navazuje na zemědělskou výrobu, zajišťuje výživu obyvatelstva. Rozděluje se podle závislosti na produkční oblasti - např: cukrovarnictví, výroba cukru se uskutečňuje v místech pěstování, rozvoz hotový produkt spotřební oblasti - např: pekárny, výroba pečiva ve městech blízko zákazníků
Potravinářský průmysl se člení na řadu dalších oborů lihovarnictví, masný průmysl, pivovarnictví, výroba konzerv…
SKLÁŘSKÝ A KERAMICKÝ PRŮMYSL
Je závislý na kvalitních surovinách a kvalifikaci pracovníků, tradiční sklářské oblasti jsou v Evropě a Číně.
PRŮMYSL STAVEBNÍCH HMOT
Nejdůležitějším produktem je výroba cementu. Rozmístění je rovnoměrné. Pří výrobě se vytváří oblastní komplexy, které mají dostatek surovin pro výrobu cementu, stavebních dílců …
ROZMÍSTĚNÍ PRŮMYSLOVÉ VÝROBY
Charakteristické je koncentrování průmyslové výroby do středisek, které se vyznačují řadou vztahů s jinými závody. Takto vznikají průmyslové komplexy nebo průmyslové oblasti. Světového významu dosahují tzv. jádrové oblasti - makroregiony, průmyslové konurbace s tradiční výrobou, výzkumem a kvalifikovanými pracovníky. Jádrové oblasti světové výroby:
USA – SV pobřeží s oblastí Velkých jezer - orientace na strojírenský průmysl, Jih USA převaha chemického průmyslu, Z pobřeží USA Hi-tech technologie, elektronika, elektrotechnika, výzkum.
Západní Evropa – pás táhnoucí se z Anglie, přes země Beneluxu do Francie, Německa, Švýcarsko do severní Itálie. Orientace na strojírenský průmysl, elektrotechnický, chemický průmysl. Snaha o zachycení vědeckého a technického pokroku a konkurence asijskému a americkému trhu.
Východní Asie - Japonsko a východní a jižní Čína - nově industrializované země tzv.asijští tygři (draci) a Rusko. Opět orientace na výrobu komodit s velkou mírou přidané hodnoty především v strojírenských a chemických odvětvích výroby.
Nejvyspělejší světové ekonomiky - nejvyspělejší státy světa - vytvořily organizaci G 7 jejími členy jsou: USA, Kanada, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie. Často se k seskupení G 7 přiřazuje Rusko a pak hovoříme o skupině G 8.