GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ
Zemědělství představuje prvotní, nejstarší projev hospodářské činnosti člověka. Jeho počátky sahají do období neolitu, kdy nastal přechod od sběru plodů a lovu zvěře k primitivnímu obdělávání půdy a chovu dobytka. Tento mezník ve vývoji lidské společnosti je označován jako neolitická revoluce. Zemědělství je i dnes v mnoha zemích světa stále nejdůležitějším odvětvím ekonomiky.
V současné době se z celkové rozlohy souše pro zemědělské účely využívá asi 35 % pevniny, z toho orná půda tvoří pouze desetinu a zbytek připadá na pastviny a louky. Půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje. Rychlý početní růst obyvatelstva způsobuje úbytek zemědělské i orné půdy.
Zemědělství zahrnuje rostlinnou a živočišnou výrobu, lov, sběratelství, rybolov, lesní a vodní hospodářství. Úkolem zemědělství je nejen produkce potravin, krmiv a chov hospodářských zvířat pro přímou spotřebu, ale i surovin pro potravinářský průmysl a řadu odvětví průmyslu lehkého.
LOKALIZAČNÍ FAKTORY ZEMĚDĚLSTVÍ
a) přírodní
- klimatické podmínky např: sluneční záření, množství a rozložení srážek, jsou limitujícím činitelem zemědělské výroby. Rozšíření pěstovaných plodin podléhá zákonitostem horizontální pásmovitosti a vertikální stupňovitosti odpovídající klimatickým pásům Země a jejím výškovým stupňům.
- kvalita půd, hlavního výrobního prostředku zemědělství, je dána půdními typy a půdními druhy
- reliéf např: expozice svahu, srážkový stín, svažitost terénu …
b) sociálně-ekonomické
faktory v zemědělství ovlivňuje dosažený stupeň společnosti
- vlastnictví a způsoby hospodaření
- trh, spotřeba, odbytiště produktů rostlinné i živočišné výroby, příměstské zemědělství
- doprava v místním i mezinárodním měřítku spojila produkční a spotřebitelské oblasti a umožnila geografický i ekonomický růst zemědělské výroby
- pracovní síly, jejich kvalifikace, způsob organizace práce, modernizace zemědělské výroby …
ROSTLINNÁ VÝROBA
Rostlinná výroba zaujímá 2/3 produkce zemědělství a je jejím základním odvětvím. V rozvojových zemích slouží rostlinná produkce k zabezpečení obyvatelstva - výrobě potravin. Vyspělé země část produktů rostlinné výroby využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Nejdůležitější zemědělské plodiny a jejich největší producenti
OBILOVINY (zrniny)
- pšenice - Čína, USA, Indie, Rusko, Francie, Kanada, Turecko, Ukrajina
- rýže - Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš, Vietnam, Thajsko
- kukuřice - USA, Čína, Brazílie, Mexiko, Francie, Argentina
- ječmen - Rusko, Ukrajina, Kanada, USA, Francie
- žito - Rusko, Polsko, Německo, Čína
- oves - Rusko, Ukrajina, Pobaltí, Bělorusko
- proso - USA, Indie, Čína, Afrika
HLIZNATÉ PLODINY
- brambory - Čína, Rusko, Polsko, USA, Ukrajina, Indie
- bataty, manioky, jamy - „sladké brambory“ pěstování tropický pás
CUKERNATÉ PLODINY
- cukrová řepa - Ukrajina, Francie, Německo, Rusko, USA
- cukrová třtina - Brazílie, Indie, Čína, Kuba, Mexiko
OLEJNINY
- sójové boby - USA, Brazílie, Čína, Argentina
- slunečnice - Rusku, j. Evropě, Ukrajině,
- bavlník - Čína, Indie, USA, Pákistán, Uzbekistán
- podzemnice olejná - Brazílie,
- řepka olejná - Čína, Indie, Kanada,
- olivovník - Středozemního moře
- kokosová palma - Filipíny, Indonésie
- palma olejná - Malajsie, Indonésie, Afrika
OVOCE
ovoce mírného podnebného pásu - jablka, švestky, meruňky, broskve, třešně
ovoce subtropického podnebného pásu - citrusy,vinná réva
ovoce tropického podnebného pásu - banány,ananas
ZELENINA
- největší světoví producenti jsou v Číně, USA, Rusku podle podnebných pásů se pěstují jednotlivé druhy zeleniny nejvíce salát, rajčata, papriky, mrkev, cibule …
POCHUTINY
- čajovník - Indii, Srí Lanka, Gruzie
- kávovník - Brazílie, Kolumbie,
- kakaovník - Brazílie, Venezuela
TEXTILNÍ PLODINY
- bavlník - USA, Mexiko, Egyptě
- len - Rusko, Belgie, Pobaltí
- jutovník - tropický pás Čína, Thajsko
TECHNICKÉ PLODINY
- kaučukovník - Brazílie
- sisál - vlákna agáve - tropický podnebný pás
- kopra - vlákna kokosovníku - tropický podnebný pás, Oceánie
NARKOTIKA
- tabák - Čína, USA, Kuba, Indie, Brazílie
- konopí - Čína, Rumunsko, Indie
- mák - výroba opia - Afghánistán, Čína, pol. Zadní Indie
- koka - Peru, Brazílie, Kolumbie, Jáva, Indie, Indonésie
KOŘENÍ
- pepř - Indie, Cejlon
- paprika - Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, státy balkánského poloostrova
- hořčice - Nizozemí, Francie
- vanilka - tropické oblasti střední Ameriky, Afrika, Madagaskar
- skořice - monzunové oblasti Asie
ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA
Zaujímá 1/3 produkce zemědělské výroby a navazuje na rostlinnou produkci. Zajišťuje nejen výživu obyvatelstva bílkovinami živočišného původu ale také dodává suroviny pro odvětví zpracovatelského průmyslu.Typy živočišné výroby:
EXTENZIVNÍ CHOV
- kočovný chov - nejvíce je zastoupen v aridních oblastech Země, lidé se stěhují - kočují spolu se zvířaty za lepšími životními podmínkami
- polokočovnýchov - se liší od kočovného tím, že lidé budují přístřešky pro dobytek a zásobují se krmivy pro zimní období, tento chov je rozšířen v západní Číně, střední Asii
- transhumance - jsou pravidelné sezónní přesuny dobytka mezi horskými oblastmi a nížinnými pastvinami. Oblast středomoří, Jižní Amerika.
- moderní extenzivní chov - se rozvinul v prérijních oblastech USA, savanách Austrálie, pampách Jižní Ameriky, je charakteristický dobré počasí na pastvinách, na zimu se vykrmí a pak zabijí
INTENZIVNÍ CHOV
- chov alpského typu - se rozvinul v alpských zemích, dobytek je v létě na alpských pastvinách a v zimě se ustájí v podhorských oblastech
- modernístájový chov - je rozšířen ve vyspělých zemích světa, jedná se o nejintenzivnější živočišnou produkci, zvířata jsou celý rok ustájena v chovech
- stájový chov nadřazený rostlinné výrobě - jako hlavní zdroj příjmů v rámci zemědělské produkce rozvinutý ve vyspělých evropských zemích a v USA
Chov skotu
- je rozšířen na celém světě. Podle klimatických pásů jsou zastoupena různá plemena a druhy. Chová se především pro mléko a maso. Největší stáda skotu ale bez hospodářského využití (Hinduismus) jsou v Indii. Velká produkce skotu je v USA, Brazílii, Rusku, Číně.
Chov prasat
- se podílí 1/3 na světové produkci masa. Chová se v oblastech s dostatkem krmných směsí. Největší stáda jsou v Číně, USA, Brazílii, v Evropě.
Chov drůbeže
- nejrozšířenější zástupce živočišné výroby. Intenzivní produkce ve velkovýrobnách. Chov typický pro hustě zalidněné oblasti. Největší producenti Čína, USA, Brazílie, Rusko, Indonésie.
Chov ovcí
- ovce se podle druhu plemen chovají pro vlnu, maso, mléko. Největší stáda ovcí jsou v Austrálii, Číně, Argentině, na Novém Zélandu.
Chov koz
- rozšířen především v chudších zemích Asie a Afriky. Chovají se pro mléko a kůži. Nebo jako doplněk k chovu ovcí.
Tažná zvířata
- kůň, osel, mula (kříženec osla a kobyly), mezek (kříženec koně a oslice), sob, jak, velbloud, slon
Rybolov
- největší světová loviště ryb se nacházejí v šelfových mořích mírného pásu, v místech kde dochází ke styku teplých a studených mořských proudů. Sladkovodní rybolov tvoří asi 10% celkové produkce ryb. Největší roční produkci rybolovu mají obyvatelé Číny, Peru, Japonska, Chile a USA. Nejčastěji se loví tresky, sledi, makrely, tuňáci, sardinky. Vlivem nadměrné hospodářské činnosti člověka (doprava, těžba nerostných surovin, ekologické katastrofy) dochází v některých oblastech světového oceánu k úbytku ryb.
Lesnictví
- lesy pokrývají 1/3 souše naší planety. Nejvíce lesů je v severních oblastech země - pás severských jehličnatých lesů - tajga a v rovníkových oblastech - pás tropických listnatých lesů - deštný prales. Největšími vývozci dřeva jsou: Kanada, Rusko, skandinávské země, USA. Nekontrolovatelné odlesňování tropických oblastí planety může způsobit globální problémy.
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA PODLE VYSPĚLOSTI STÁTU
ZEMĚDĚLSTVÍ MÁLO VYSPĚLÝCH ZEMÍ
Nejnižším stupněm je tzv. samozásobitelství. Zemědělská výroba je v důsledku nízké produktivity práce, nedostatku vody, absence jakékoliv mechanizace na velmi nízké úrovni a málo výkonná. Zaměstnává většinu práceschopného obyvatelstva.
V rozvojových zemích, především Afriky, je všechna zemědělská produkce určena k přímé spotřebě obyvatelstva ale díky vysokému přirozenému přírůstku přesto nestačí pokrýt ani základní nároky na výživu. Dalším faktorem ovlivňujícím zemědělství rozvojových zemí je jejich koloniální minulost, která učinila tyto země závislé na pěstování a vývozu i jediné plodiny tzv. monokulturní zemědělství. Základní potraviny pak země musí dovážet.
Plantážnické zemědělství je rozšířeno zejména v tropech Ameriky a Afriky a exportují se především pochutiny a tropické ovoce. Výnosy z plantážního zemědělství směřují do vyspělých zemí jejichž společnosti plantáže vlastní. Tento typ zemědělské výroby proto neřeší problémy výživy rozvojových zemích.
Pokročilejším typem je závlahové zemědělství monzunových oblastí Asie, které umožňuje pravidelné sklizně rýže. Ve spolupráci s vyspělými zeměmi světa se v 60. a 70. letech 20.století v některých zemích např: v Asii Indie, Pákistán, Indonésie uskutečnily tzv. Zelené revoluce, které použitím moderních metod - vyšlechtěním nových, výnosnějších odrůd plodin, chemizací rostlinné výroby, umělým zavlažováním - zvýšily zemědělskou produkci a zajistily daným zemím potravinovou soběstačnost.
ZEMĚDĚLSTVÍ NEJVYSPĚLEJŠÍCH ZEMÍ
Je charakteristické vysokou produktivitou práce vysokým stupněm mechanizace, automatizace, specializací a využíváním produktů chemické výroby.
V hustě zalidněných oblastech se setkáváme s příměstským zemědělstvím. Je typické hospodařením na malém prostoru a produkcí potravin rychle podléhajících zkáze - zeleniny, ovoce nebo intenzivní živočišnou výrobou ve velkochovech průmyslového typu.
Moderní velkokapacitní výrobny s sebou přinášejí ekonomicky výhodnou produkci ale díky biologicky a chemicky upravovaným krmným směsím i zdravotní rizika pro konzumenty. Někteří spotřebitelé se proto orientují na alternativní, ekologické zemědělské produkty.
I když je zemědělská produkce ve vyspělých zemích řízena tržními mechanismy, setkáváme se z dotacemi do zemědělské výroby a nadprodukci potravin.
Světové zemědělství vyprodukuje asi o 10% více potravin než je potřeba k nasycení celé planety. Přesto chudá část světa i přes značnou potravinovou pomoc vyspělých zemí trpí podvýživou a hladem.