GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY
Všeobecnou cirkulací atmosféry rozumíme horizontální i vertikální pohyb vzdušných hmot mezi zemským povrchem a spodní hranicí mezosféry.
- obrázek schématicky znázorňuje cirkulaci atmosféry
Faktory ovlivňující globální cirkulaci atmosféry
- v případě nerotujícího zemského tělesa se zarovnaným povrchem, by docházelo k vytvoření cirkulace a výměně vzduchu pouze mezi póly a rovníkem.
Tvar Země, rotace Země kolem osy a sklon zemské osy vůči rovině ekliptiky způsobuje nerovnoměrné zahřívání zemského povrchu slunečním zářením.
Nerovnoměrným rozdělením pevnin a oceánů, rozmanitostí zemského reliéfu, různorodým pokryvem, působením coriollisovy síly … dochází k složité cirkulaci vzduchových hmot mezi oblastmi takových níží a tlakových výší rozmístěných od rovníků směrem k pólům.
TROPICKÁ OBLAST
V rovníkovém pásu bývá bezvětří, proto se tato oblast označuje jako pásmo rovníkových tišin. Nachází se zde tzv.tropická zóna konvergence s výskytem pásma nízkého tlaku vzduchu.
Protože zde dochází k nejintenzivnějšímu zahřívání vzduchu, mohutné výstupové proudy ženou vzduch nad rovník, kde vzduch odtéká směrem k pólům. Ve výškách kolem 8 - 12km klesá a vlivem rotace se stáčí na severní polokouli vpravo a jižní vlevo.Tyto vzdušné proudy se nazývají antipasáty.
Kolem 30°-35° zeměpisné šířky se mění na severní polokouli na jihozápadní až západní vítr a jižní polokouli na severovýchodní až východní vítr. Vanou tedy v opačném směru než pasáty.
SUBROPICKÉ OBLASTI
Ty tvoří část vzduchu, která sestupuje do subtropické oblasti vysokého tlaku vzduchu. Ze subtropického pásma proudí směrem k rovníku pasáty. V důsledku zemské rotace se stáčí na severní polokouli vpravo a jižní vlevo a vzniká severovýchodní a jihovýchodní proudění.
OBLASTI MÍRNÝCH ŠÍŘEK
Směrem k pólům, k tlakovým nížím rozkládajících se podél polárních kruhů proudí jihozápadní větry a severozápadní větry. Západní proudění mírných šířek je narušováno postupem cyklon a anticyklon.
POLÁRNÍ OBLASTI
V okolí pólů, kde je těžký a studený vzduch se vytváří oblasti vysokého tlaku vzduchu a převažuje zde východní proudění. Tyto východní větry někdy pronikají až do mírných šířek.
Ve vyšších vrstvách atmosféry se v rámci globální cirkulace atmosféry setkáváme s tzv. jet streamy, tryskovými prouděními, pro které jsou charakteristické výměny vzduchu o rychlostech dosahujících 350 - 450 km/h. Podle zeměpisných šířek rozeznáváme tropický, subtropický a polární jet stream.
Globální cirkulace v praxi
VZDUŠNÉ PROUDĚNÍ A VĚTRY
Tropické cyklony
Cyklony a anticyklony nesmíme zaměňovat s tropickými cyklonami.
Ty vznikají nad oceány s teplotou vody okolo 27°C v oblastech tropických front, na rozhraní rovníkového a tropického vzduchu. Podle místa vzniku mají své místní názvy - v Atlantském oceánu se označují jako hurikány a v západním Pacifiku a v Indickém oceánu jako tajfuny.
Jejich rozměry se pohybují v řádech 200- 500 km. Atmosférický tlak v centru tropických cyklón klesá i pod 900 hPa rychlosti proudění vzduchu dosahují 150-270 km/h.
Jsou to velmi nebezpečné a destruktivní větry působící obrovské materiální škody i ztráty lidských životů. V pobřežních oblastech jsou doprovázeny bouřlivým přílivem s výskytem povodní.
Tornáda
Obdoba tropických cyklon, jsou to menší větrné víry. Nejčastěji je výskyt tornád spojen s bouřkovým oblakem,cumulonimbem, a studenou frontou. Tornáda se dokážou pohybovat v rychlostech přesahujících 250 Km/h a v případě, že se dostanou na zemský povrch nasávají veškeré předměty jako vodní víry a způsobují obrovské materiální škody.
- je způsobeno nerovnoměrným zahříváním zemského povrchu slunečním zářením a nerovnoměrným rozdělením pevnin a oceánů
Nejintenzivněji se projevuje v oblastech JV a V Asie. Rozlehlá asijská pevnina se v létě přehřívá a v zimě ochlazuje.
Zimní monzun přivádí suchý a chladnější vzduch z polárních oblastí kontinentu, který je pod vlivem sibiřské anticyklony, směrem nad oceán.
V létě nad pevninou vzniká tlaková níže a letní monzun přináší teplý a vlhký vzduch - srážky z Indického oceánu nad asijský kontinent.
- obrázek znázorňuje proudění vzduchových hmot při letním a zimním monzunu
MÍSTNÍ VĚTRY
Místní větry vznikají na plošně menších územích vlivem specifických tvarů reliéfů a rozdílných teplotních a tlakových hodnot.
- pobřežní vánek,vzniká vlivem rozdílných teplot mezi povrchem vody a pevniny. V průběhu dne vane z oceánu na pevninu, v noci z pevniny na oceán. Je podobný monzunovému proudění ale v malém měřítku.
- obrázky znázorňují Brízu, pobřežní vánek v průběhu dne
Bóra,Mistrál
- vítr, který vzniká hlavně v zimě v oblastech, kde se v blízkosti mořského pobřeží nachází pohoří. Pohoří plní funkci určité hráze, studený vzduch který vystoupí nad úroveň sedla,průsmyků přetéká a vane při zemi k pobřeží. např: v Chorvatsku
Horský a údolní vítr
- vytváří místní cirkulační systémy, při kterých dochází k výměně chladnějšího vzduchu v údolích a teplejšího vzduchu na svazích pohoří. V průběhu dne vane teplý vítr z údolí nahoru – údolní vítr a v noci vane chladný z pohoří dolů – horský vítr.
Fén,Chinook
- je teplý vítr, který vane na závětrných stranách pohoří, přináší rychlé oteplení a tání sněhové pokrývky. např: Alpy,Kordillery