MĚSÍC - PŘIROZENÁ DRUŽICE ZEMĚ
Měsíc, dosud jediné vesmírné těleso, na kterém stanul člověk , americký kosmonaut Neil Armstrong 20.07.1969, a pronesl památnou větu: „Je to malý krůček pro člověka , ale velký skok pro lidstvo .“ Na Měsíc je vynesla kosmická loď Apollo 11.
- obrázek znázorňuje posádku Apolla 11 - N. Armstronga, M. Collinse, E. Aldrina
Poloměr Měsíce je zhruba 4x menší než Země.Obíhá po eliptické dráze jejíž střední vzdálenost od Země je 384 405 km.
Jsou různá osvětlení části Měsíce, které jsou způsobena různým vzájemným postavením Slunce,Země a Měsíce.
nov (novoluní) - Měsíc je v konjukci se Sluncem - Měsíc je mezi Zemí a Sluncem, ozářená polokoule Měsíce je odvrácená od Země, Měsíc ze Země není vidět
1. čtvrt - Měsíc je v kvadratuře, dorůstá má tvar písmene D a je vidět polovina přivrácené strany
úplněk - v opozici je Měsíc opačné straně než je Slunce a můžeme vidět celou přivrácenou stranu Měsíce
3.čtvrt - Měsíc je v kvadratuře, couvá má tvar písmene C a vidíme polovinu přivracené strany
- obrázky znázorňují fáze Měsíce
Pohyby Měsíce v prostoru
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, největší vzdálenosti dosahuje v odzemí - apogeu 406 740 km a nejmenší vzdálenosti dosáhne v přízemí - perigeu 356 410, střední vzdálenost Země - Měsíc je 384 405 km.
Měsíc rotuje kolem své osy za stejnou dobu jako je doba jeho oběhu kolem Země, vzniká tzv. vázaná rotace, proto se přivrací k Zemi stále stejnou stranou. Vlivem této skutečnosti bychom ze Země měli pozorovat 50% jeho povrchu. Ale díky libracím - periodickým, kývavým pohybům Měsíce však vidíme 59% měsíčního povrchu.
Podle vztažných bodů rozeznáváme u Měsíce různé periody jeho oběhu kolem Země
Měsíc siderický - doba oběhu Měsíce vzhledem ke hvězdě 27 d 7 h 43 min.
Měsíc synodický - doba oběhu Měsíce vzhledem ke Slunci - od úplňku do úplňku 29 d 12 h 44 min.
Měsíc tropický - interval mezi dvěma průchody Měsíce jarním bodem 27 d 7 h 43 min.
Doba mezi dvěma následujícími úplňky činí asi 29,5 dne.
ZATMĚNÍ A ZÁKRYTY
Jsou jevy při kterých jedno vesmírné těleso vstupuje do stínu jiného vesmírného tělesa.
Nejčastěji pozorujeme zatmění Měsíce a Slunce. Přesně stejná zatmění Měsíce a Slunce se opakují v periodě 18 roků a 10 dní, tato perioda se nazývá saros a nastává v ní 41 slunečních a 29 měsíčních zatmění
Nastane, když je Měsíc v novu - konjukci se Sluncem. Zatmění Slunce jsou kratší než zatmění Měsíce, v nejpříznivější případě trvá úplné zatmění max. 7 min. Rozlišujeme:
úplné zatmění Slunce - je zakryto celé Slunce. Zatmění je viditelné jen na malé části Země, v místech kam dopadá úplný stín Měsíce
částečné zatmění Slunce - vidí pozorovatelé, kteří se nacházejí v polostínu Měsíce
prstencové (kruhové) zatmění Slunce - vidí pozorovatel na povrchu Země nacházející se v ose stínu Měsíce v případě, kdy měsíční stín je kratší než je okamžitá vzdálenost Země - Měsíc.
Nastane, je-li Měsíc ve stínu Země, Měsíc je v úplňku - v opozici se Sluncem. Zatmění Měsíce mohou trvat až 1 hod.45 minut a jsou pozorovatelné na celé neosvětlené části zemské polokoule. Rozlišujeme:
úplné zatmění Měsíce - celý Měsíc je ve stínu Země
částečné zatmění Měsíce - Měsíc zasahuje do úplného stínu Země jen částečně
polostínovém zatmění Měsíce - Měsíc se dostane pouze do polostínu Země
- obrázky znázorňují zatmění Měsíce a zatmění Slunce
SLAPOVÉ JEVY
- jsou periodické deformace tvaru zemského tělesa. Vyvolávají je gravitační síly Měsíce a Slunce a odstředivá síla, která vzniká při pohybu Země kolem barycentra.
Barycentrum je společné těžiště gravitačně spjaté soustavy Země - Měsíc.
Nejsnáze slapové síly deformují vodní obal Země, především moře a oceány, na kterých pak nastává zdvih vodních hmot - příliv a pokles vodních hmot - odliv. Dále rozlišujeme slapy zemské kůry a slapy atmosféry.
MOŘSKÉ DMUTÍ – PŘÍLIV A ODLIV
- příliv,zdvih vodní hladiny, vzniká jednak na straně Země přivrácené k Měsíci ale i na straně Země odvrácené od Měsíce.
Příliv a odliv pravidelně se opakující po 12 hodinách a 25 minutách je označován jako půldenní příliv nebo přístavní čas. Za jeden den se vystřídají dva přílivy a dva odlivy.
Je-li Měsíc v úplňku a novu, gravitační síly Měsíce a Slunce se sčítají a vzniká největší - tzv. skočný - syzygijní příliv. Je-li Měsíc v první nebo poslední čtvrti je postavení Slunce a Měsíce v kvadratuře a působení gravitačních sil je protichůdné. Příliv je malý a označuje se jako hluchý - kvadraturní.
