OBSAH MAPOVÉHO LISTU
Jednoduše řečeno vše, co je na mapě.Obsahuje prvky:
- matematické - nadmořská výška, zeměpisné souřadnice …
- fyzickogeografické - lesy, hory, vodstvo ...
- socioekonomické - města, vesnice …
- speciálně tématické - hospodářsko-tématické - značky zaměření např: těžba uhlí
- pomocné - legenda mapy
- doplňkové - rámové údaje
- mimorámové -např: kdo mapu vyrobil, měřítko mapy, vydavatel
VYJADŘOVACÍ METODY TÉMATICKÉHO OBSAHU MAP
Metoda bodových značek
- geometrické značky - kolečko, sídla,nebo půdorys,záleží jak velké je měřítko mapy
- symbolické značky - letadlo,kotva
- obrázkové značky - živočich,poušť
- písmenkové značkyFe - železo
- číslicové značky - 270
- lokalizované digramy - diagramy vztažené k určitému bodu jako bodové značky
Metoda čárových značek
- půdorysné značky -znázorňují především liniové objekty a jevy např: vodní toky,komunikace
- pohybové čáry - tyto značky znázorňují pohybové změny jevu např: značky vyjadřující směr pohybu vojsk, oceánské proudy
Metoda areálová
- vyznačuje plochy s určitým jevem, plochy jsou označeny např: barvou - zemědělské lochy, hranice a vymezení států na politických mapách
Metoda izolinií
- je určena pro vyjadřování spojitých geograf.jevů, izolinie je čára,která spojuje místa tejné úrovně určitého jevu např. izohypsy -vrstevnice, izobary -čáry spojující místa o tejném atmosférickém tlaku
Metoda kartogramů
- druh statistické mapy,jednoduchý mapový podklad,obrysová kresba je vybarvena či vyšrafována dle intenzity či výskytu určitého jevu např: kartogram Moravskoslezského raje se znázorněním lidnatosti v jednotlivých okresech
Metoda kartodiagramů
- druh statistické mapy, spojuje jednoduchý mapový podklad s diagramovým znázorněním charakteristiky jevu - diagram v mapě např: kartodiagram znázorňující výsledky voleb v ednotlivých krajských městech
Metoda anamorfózy
- geometrické vyjádření velikosti mapy i jejího obsahu dle určitých pravidel tak, aby bylo osaženo výraznějšího vyjádření tématického obsahu mapy
NÁZVOSLOVÍ A POPIS MAPY
Je pojmenování jevů a objektů na mapě.Spolu s polohopisem a výškopisem tvoří hlavní složku mapy.
Za písmo popisu se nejčastěji používá latinka a to hlavně jako antikva (stínové písmo s patkami) a grotesk ( hůlkové písmo) ve formě normální nebo kurzívy ( sklon písma).Velká písmena se označují jako kapitálky.Písmo odlišují i další charakteristiky např: tloušťka čar písma, poměr výšky a šířky písma …
Při popisu mapy rozlišujeme místopisné názvy, které se dělí
podle druhu objektu na:
choronyma - názvy větších obydlených částí, státy, světadíly.
oikonyma - místní názvy - názvy sídel,ulic.
anoikonyma - pomístní názvy - názvy neživých přírodních objektů a jevů - pohoří, řek
podle původu jména na:
domácí jména - Ostrava, Labe
cizí jména - Roma,London
exonyma - vžitá jména, domácí podoby cizích jmen např: Vídeň
Přepis cizích zeměpisných názvů do českého jazyka
Přepis cizích názvů se řídí přesně stanovenými pravidly.Podle těchto zásad rozlišujeme
transpozici názvu - kdy se užívá původní grafika názvu včetně všech diakritických znamének i těch, které v české abecedě nejsou zastoupeny např: Munchen
transliterace názvu je přesný přepis písmen (v ČR do latinky) u jazyků které mají jinou písemnou soustavu např: transliterace z Azbuky do českého jazyka - Maladěc - písmeno za písmenem bez zřetele na výslovnost
transkripce názvu znamená fonetický přepis např: ideografického, symbolického písma, transkripce z Arabštiny, Čínštiny do českého jazyka
TOPOGRAFICKÁ MAPA A JEJÍ OBSAH
1.Název mapy
2.Měřítko mapy - na každé mapě najdeme číselné a grafické měřítko
- udává poměr zmenšení mezi délkou na mapě a odpovídající délkou na zemském povrchu. např. 1cm na mapě měřítka 1:25 000 odpovídá vzdálenosti 250 m zemského povrchu.
Čím menší je měřítko mapy, tím je mapa méně podrobná a obsahuje méně jevů nebo objektů, proto pro turistiku používat mapy alespoň v měřítku 1:25 000 a větším!
rozlišujeme měřítko mapy:
číselné - je poměr vzdáleností a vyjadřuje se číslicí např. 1:25 000
grafické - znázorňuje úsečku rozdělenou na stejně dlouhé díly a číselnou stupnici. Z takového měřítka ihned vyčteme kolik dílek na úsečce znamená ve skutečnosti
slovní - specifické vyjádření měřítka
3.Výškopis (hypsometrie) - zobrazuje vertikální členění povrchu, reliéf.
Na mapách je nejčastěji zobrazen pomocí vrstevnic,kót - bodů s označením nadmořské výšky a izobát - vrstevnic vodních ploch.
Vybarvením vrstev stanovenými barvami a odstíny vzniká barevná hypsometrie.Zelená barva se používá pro nížiny,hnědá pro pahorkatiny a modrou je znázorněno vodstvo.Se vzrůstající výškou,hloubkou se mění sytost barev, barvy jsou tmavší. Na historických mapách byl výškopis znázorňován kopečkovou metodou, kterou později nahradila metoda šrafování a stínování.
4.Polohopis - představuje horizontální (vodorovné) zobrazení povrchu.
Zahrnuje topografický obsah mapy mimo reliéf.Je zakreslen pomocí bodových,čárových nebo plošných značek. Seznam těchto značek je vysvětlen v legendě.
5.Vysvětlivky - legenda - vždy musí obsahovat všechny značky, které byly zakresleny v mapě.
