OBYVATELSTVO

- je hlavní složkou socioekonomické sféry, je tvůrcem i spotřebitelem všech jejích hodnot.

Studiem obyvatelstva se zabývá mnoho vědních oborů. V rámci geografie jsou nejdůležitější Geografie obyvatelstva - studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v různých přírodních, historických a sociálních podmínkách a Demografie - která studuje proces reprodukce lidských populací.

POČET OBYVATEL A JEHO ROZMÍSTĚNÍ NA ZEMI

Počet obyvatel

- přesný počet obyvatelstva na Zemi není znám - v roce 1998 překročil hranici 6 mld.a v listopadu 2011 dosáhl hranice 7 mld. Každý rok přibývá asi 90 mil. lidí.

Vývoj počtu obyvatel na Zemi byl do počátku 19.století pomalý - 1 mld. obyvatel byla dosažena kolem roku 1830 a 2 mld. až téměř po 100 letech.

Rychlejší zvyšování počtu obyvatel především v Evropě a Severní Americe souviselo s rychlejším společenským a ekonomickým růstem.Vysoká porodnost byla spojena s vysokou úmrtností v důsledku válek,epidemií,podvýživou…

Výraznou změnu v počtu obyvatel přináší 20. st., protože v Africe, Asii a Jižní Americe nastala v přirozené měně obyvatel obdobná situace jako v Evropě před 150 - 100 lety.

V současnosti je rychlý růst počtu obyvatel především v méně rozvinutých zemích považován ze jeden z globálních problémů lidstva.

Podle demografických prognóz - odhadů jak se bude v budoucnu vyvíjet růst světové populace, se v očekává ustálení lidské populace asi na 12 mld. obyvatel.

světadíl/rok/mil	0	1000	1500	1800	1900	1995	2050
Evropa	44	44	76	193	412	727	678
Asie	193	182	263	633	913	3458	5840
Afrika	17	42	79	102	138	728	2141
Severní Amerika	1 l	1	2	5	90	293	389
Jižní Amerika	9	25	40	19	75	482	839
Austrálie a Oceánie	1 l	1	2	3	6	29	46

- tabulka znázorňuje růst počtu obyvatel Země v milionech v jednotlivých obdobích

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

- je výsledkem dlouhého historického vývoje a je značně nerovnoměrné

Podílejí se na něm

- faktory fyzicko-geografické: klimatické poměry,zdroje vody,kvalita půdy …

- faktory socioekonomické: politická stabilita, ložiska nerostných surovin ….

Nejvíce obyvatel žije na územích s nadmořskou výškou do 200 m n. m. (kolem 60%světové populace) a ve vzdálenosti do 200 km od moře (kolem 55% světové populace). Více jak polovina obyvatel naší planety je soustředěna pouze na 5% pevniny.

HUSTOTA ZALIDNĚNÍ

- je poměr počtu obyvatel k rozloze obývaného území

Průměrná hustota zalidnění souše je 40 obyvatel/km, ale existují místa na Zemi,s husotou zalidnění 2-3 obyvatele/Km a oblasti s hustotou zalidnění dosahujících i více než 1 000 obyvatel/km.

Ekumena - území trvale osídlené člověkem

Subekumena - přechodně osídlené území

Anekumena - trvale neosídlené území

Mezi oblasti Země s největší hustotou osídlení (200 a více obyvatel/km) řadíme: Východní Asii, Indonésii - ostrov Jáva, poloostrov Přední Indii, Evropu, deltu Nilu, pobřeží Guinejského zálivu a východní pobřeží USA

- mapa znázorňující hustotu zalidnění (počet obyvatel/km2) na Zemi

PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELSTVA

- je základním reprodukčním procesem lidstva, který se skládá z porodnosti - natality a úmrtnosti - mortality

Výsledkem je přirozený přírůstek nebo přirozený úbytek obyvatelstva.Migrační přírůstek a přirozený přírůstek dohromady tvoří - měnu obyvatelstva.

MECHANICKÝ POHYB OBYVATELSTVA - MIGRACE OBYVATELSTVA

Migrace obyvatelstva - je územní pohyb, nebo-li stěhování obyvatel.

Migrace ovlivňuje rozmístění obyvatel na Zemi. Lidé se stěhují především z ekonomických důvodů, proto se neustále zvyšuje podíl městského obyvatelstva - urbanizace.

Migrace vnější - emigrace

- vystěhovalectví za hranice státu, bývá z různých důvodů např:  politických, náboženských, vojenských.

V extrémních případech se setkáváme s tzv. etnickou čistkou - násilným vystěhováním. Opakem emigrace je imigrace - přistěhovalectví - většinou chudších obyvatel do vyspělých zemí.

Vnitřní (vnitrostátní) migrace

- stěhování obyvatelstva za prací a studiem, dojížďku do škol a zaměstnání

Cestování a rekreace

- je krátkodobá a střednědobá migrace,vnější i vnitřní, za účelem regenerace a odpočinku.

Podle časových hledisek rozlišujeme migraci trvalou - dočasnou - sezónní a denní.