PODPOVRCHOVÉ PEVNINSKÉ VODSTVO

Podpovrchovou vodu tvoří všechna voda nacházející se ve volných prostorech pod zemským povrchem.

Zdrojem podpovrchové vody je buď vsáknutá,infiltrovaná, povrchová voda, která se označuje jako voda vadózní anebo voda juvenilní , která je ve skupenství plynném,vodní páry, a pochází z nitra Země.Výstupem k zemskému povrchu se vodní pára ochladí a změní v kapalné skupenství.

Podle místa výskytu, druhů hornin v geologickém podloží,typu půdy, tvaru reliéfu atd. se podpovrchová voda dělí na:

Půdní voda (půdní vláha)

- je tvořena dešťovou vodou smíchanou se vzduchem, půdou.Nevytváří souvislou hladinu vody.Nachází se v nejsvrchnějších částech půd a hornin.

Podzemní voda

- vytváří souvislou hladinu podzemní vody nad nepropustnou vrstvou.Podle volných míst, které voda vyplňuje pod zemským povrchem rozlišujeme:

- podzemní vodu průlinovou - vyplňující prostory mezi sypkými horninami nebo volně uloženými částmi půdy

- podzemní vodu puklinovou - vyplňující trhliny,praskliny, pukliny pevných hornin

Artéská voda

- je podzemní voda s napjatou hladinou

Podmínkou vzniku artéské vody je střídání propustných a nepropustných vrstev hornin a hlouběji uložené zvodněné vrstvy. Nejčastěji se s tímto typem podzemní vody setkáváme v oblastech pánví.

Nadložní, nepropustná vrstva hornin a spodní nepropustná vrstva stlačí a uzavře vodou nasycenou vrstvu. Vznikne přetlak a napjatá hladina podzemní vody.Jestliže dojde k navrtání horní nepropustné vrstvy voda pod tlakem vyvěrá na zemský povrch, vzniká artéská studna.

Minerální voda

- vzniká rozpuštěním minerálních látek obsažených v půdě a horninách.Voda bez minerálních látek se označuje jako voda prostá. Jestliže je podzemní voda nasycena oxidem uhličitým označuje se jako kyselka. Fyzikální vlastnosti minerálních vod jsou využívány v lázeňství.

- Mariánské lázně a minerální vody

Pramen

- výstup podzemní vody na zemský povrch

Prameny mají různou vydatnost - množství vody, které vyvěrá pramenem za časovou jednotku ( l/s nebo v m/s).

Existují prameny, které mají dostatek vody v průběhu celého roku, nazývají se trvalé prameny. A prameny, které vyvěrají nepravidelně, a množství jejich vody kolísá se označují jako prameny občasné.

V tektonicky aktivních oblastech Země se setkáváme s termálními prameny, které se podle teploty dělí na chladné prameny, teplice (do 50 °C) a vřídla (nad 50 °C)

Periodicky se opakující výrony termálních podpovrchových vod doprovázející sopečnou a tektonickou činnost se označují jako gejzíry.