HYDROSFÉRA
Hydrosféra je tvořena veškerým vodstvem na Zemi i pod zemí, v jakékoliv podobě a v jakémkoliv skupenství.
Z celkové plochy povrchu Země 510 mil. km zaujímá vodstvo 361 mil. km což je 70,8% zemského povrchu. 97% světových zásob vody připadá na oceány a moře, tedy na slanou vodu.
Pouze 3% světových vodních zásob tvoří sladká voda a ta je z 2% obsažena v pevném skupenství ve formě sněhu a ledu.
Voda je na zemském povrchu i souši rozdělena značně nerovnoměrně. Na severní polokouli připadá 61% zemského povrchu na vodstvo v oceánech a 39% povrchu na souš na jižní polokouli tvoří vodstvo až 81% povrchu Země a souše jen 19%.
OBĚH VODY NA ZEMI
- výměna vody mezi světovým oceánem a pevninou
Tato výměna vody se označuje také jako hydrologický cyklus.
Malý oběh vody - se uskutečňuje pouze nad pevninou nebo pouze nad oceánem. Většina vypařené vody z pevniny padá ve formě srážek na pevninu a většina vypařené vody z oceánu spadne zpět do oceánu.
Velký oběh vody - vzniká spojením malých oběhů a je to výměna vody mezi světadíly a oceány.
- obrázek znázorňuje oběh vody na Zemi - hydrologický cyklus
Hybnou silou oběhu vody na Zemi je sluneční záření, které vyvolává různě intenzivní vypařování vody.V ovzduší dochází ke kondenzování vodních par a ty ve formě srážek vypadávají zpět na zemský povrch.V odtokových oblastech je voda vodními toky přiváděna zpět do oceánů. V bezodtokých oblastech voda zůstává, protože tyto území nejsou spojena se světovým oceánem.
VODNÍ TOKY
Voda, která se nevypaří ani nevsákne do půdy vytváří povrchový odtok,splach.Soustředěným povrchovým odtokem,ronem, vznikají potoky a bystřiny s nepravidelným průtokem.Spojením zpravidla více menších pramenných toků, zdrojnic, vznikne řeka,vodní tok.
Místo, kde řeka vznikne se nazývá pramen a místo, místo kde se vlévá do jezera, vodní nádrže,moře nebo oceánu ústí. Mezi nejčastější typy ústí patří delta a estuárim. Spojením řek vzniká soutok. Jestliže jeden vodní tok přebere a odvádí vodu jiné řece mluvíe o říčním pirátství. V oblastech plochých rozvodí může řeka odevzdávat vodu do různých říčních systémů.Dochází k rozdojení vodního toku bifurkaci.
- obrázky znázorňují různé druhy pramenů - v oblastech zlomovýcch struktur, v oblastech krasů a v oblastech s vodorovně uloženými horninami
V ústích světových veletoků ležících na rovinatém území se setkáváme s přílivovou vlnou, která způsobí, že řeka v době přílivu teče proti proudu.Tato přílivová vlna se např: na Amazonce nazývá pororoka.
Všechny vodní toky na určitém území vytvářejí říční síť, která kopíruje geologické a fyzickogeografické poměry daného území.Např: sopečný reliéf vytváří radiální říční síť,na vrásových pohořích vznikají mřížkovité říční sítě, v oblastech zlomů se setkáváme s pravoúhlými říčními sítěmi. Každá říční síť má vždy hlavní tok a jeho přítoky.
- obrázky znázorňují mřížkovitou říční síť, pravoúhlou říční síť a radiální říční síť
Podle důležitosti vodního toku vzniká posloupnost, řádovost vodního toku. Vodní tok 1. řádu ústí do oceánu nebo moře, vodní tok 2. řádu, ústí do řeky 1. řádu, vodní tok 3. řádu do řeky 2. řádu atd. Území, které je odvodňováno hlavní řekou a jejími přítoky se nazývá povodí a hranice, myšlená čára, oddělující povodí se jmenuje rozvodí.
Úmoří je část souše, pevniny, z které je veškeré vodstvo odváděno do jednoho oceánu nebo moře. Hranicí oddělující jednotlivá úmoří tvoří pomyslná linie, rozvodí.
Hydrografie řek
- je charakteristika vodního,hydrologického režimu řeky. Ten se projevuje změnou např: vodního stavu a fyzikálních vlastností řeky v průběhu různých časových období
Mezi nejdůležitější charakteristiky vodních toků řadíme:
průtok (Q) - je množství vody, které proteče profilem říčního koryta (průtočným profilem) za časovou jednotku.Průtok se udává v m3/s.
odtok, objem odtoku (O) - je celkové množství vody, které odteče korytem řeky za časové období např: den,měsíc,rok.Vyjadřuje se v m3/s nebo v km3/s.
specifický odtok (q) - udává množství vody, které odteče za časovou jednotku z určité plochy povodí.Nejčastěji se udává l/s z plochy 1 km.
spád vodního toku - je výškový rozdíl mezi dvěma místy vodního toku.Udává se v promilích ‰.
délka vodního toku - je vzdálenost pramen-ústí počítá se v km.
hustota říční sítě - je poměr délek všech vodních toků k ploše daného povodí.
Režim vodních toků
- udává množství vody v řece v průběhu roku
- závisí na podnebných oblastech, ročních obdobích, množství srážek, vegetačním pokryvu, geologických a půdních poměrech georeliéfu ...
rovníkový režim - charakterizuje vyrovnaný denní i roční příděl srážek a vyrovnaný vodní stav v průběhu roku
monzunový režim - má srážkové maxima v létě v období monzunových dešťů (letní monzun)a minima v zimě v období sucha (zimní monzun)
režim polosuchých a suchých oblastí - má sporadický přísun srážek v období dešťů jinak jsou území suchá a řeky vysychají. Setkáváme se zde s občasnými vodními toky - vádí v Africe a creek v Austrálii
režim subtropů má srážková maxima v zimě v období srážek a minima v létě
režim mírných oblastí podle převládajícího zdroje vody rozlišuje několik podtypů
- dešťovo-oceánský - srážky jsou vyrovnané v průběhu celého roku, maxima dosahuje v zimě
- vysokohorský, sněhovo-dešťový - dosahuje maximálních vodních stavů v období jara a léta, kdy roztávají horské ledovce
- kontinentální,sněhovo-dešťový - zdrojem vody je tající sníh a současně i déšť, proto maxima dosahuje v jarních měsících v období 3-4 měsíců a zbytek roku bývá na srážky chudý
subpolární režim - je typický krátkými maximy v pozdním létě, řeky jsou zásobovány vodou z tajícího sněhu a minimy v průběhu zbytku roku kdy oblasti zamrzají
polární režim - mívá krátké maximum v období léta, kdy jsou řeky vyživovány z tajících ledovců, zbytek roku je území promrzlé, bez jakéhokoliv odtoku
Seznam významných světových veletoků
JEZERA
- jsou přirozené sníženiny zemského povrchu vytvořené působením vnitřních nebo vnějších činitelů a vyplněné vodou.
Jezera vznikají v místech, kde je větší přítok vody než výpar nebo odtok vody. Jezera lze dělit podle různých kritérií.Podle fyzikálních vlastností jezerní vody,podle režimu odtoku, podle biologických kritérií ...
Jezera vznikají ve všech podnebných oblastech Země, můžeme se setkat i s jezery, která jsou vyplněna slanou vodou.
Slaniska - slaná jezera, vznikají v aridních oblastech,kde je vysoký výpar a malý nebo žádný přítok vody. Výparem se z jezer uvolňuje voda, ale sůl zůstává a mělké pánve zanáší.Voda se v jezerech vyskytuje jen příležitostně.
Dělení jezer podle původu vzniku
Tektonická jezera - jsou hluboká jezera,která vznikají poklesem ker zemské kůry podél zlomů např: Bajkal - nejhlubší jezero světa, Tanganika nebo oddělením části původního moře vyzdvižením mořského dna např: Kaspické moře
Sopečná jezera - vznikají, když kráter vyhaslé sopky,kalderu, zaplní voda. Proto se nazývají také kalderová jezera např: Crater lake v Oregonu v USA
- obrázky znázorňují sopečné jezero Crater lake v Oregonu v USA
Ledovcová jezera - tvoří nejpočetnější skupinu jezer.Vznikly po ústupu pevninského ledovce při posledním zalednění např: Finská jezerní plošina nebo činností horských ledovců např: Ženevské jezero. Podrobnější klasifikaci ledovcových jezer vznikají Karová jezera, Trogová jezera, Morénová jezera
- obrázky znázorňují ledovcová - morénová jezera v Kanadě
Krasová jezera - vznikají fyzikální a chemickou erozí v karbonátových horninách např: propadnutím stropů nejčastěji v oblastech krasů - např:Plitvická jezera v Chorvatsku
- obrázky znázorňují krasová jezera v NP Plitvická jezera v Chorvatsku
Pobřežní, limanová jezera - jsou mořského původu, vznikají z mořských zálivů postupným narůstáním písečných náplavů, např: Maracaibo. Bývají mělká, postupným zanášením a zarůstáním vegetací se mohou měnit na bažiny,marše až na zemědělsky využívané poldery.
Říční jezera - vznikají ve slepých ramenech vodních toků jako výsledek erozní činnosti řeky nebo růstem břehových valů v deltách velkých řek jako výsledek akumulační činnosti vodního toku.
- obrázek znázorňuje říční jezero slepého meandru Labe
Reliktní jezera jsou pozůstatkem dřívějších moří
Hrazená jezera - tvoří kategorii jezer, kterou uvádí jen někteří autoři, protože jezera z této skupiny lze zařadit k předchozích kategoriím. Jezera hrazená vznikají za jakoukoliv přírodní překážkou - přehrazením např: lávovým proudem, morénovým valem, zahrazením údolí po svahových sesuvech
Hospodářské využití jezer
Jezera mají vliv na regulaci vody v krajině a klimatické podmínky.Jsou zásobárnou a zdrojem pitné vody, mají rekreační funkci i hospodářský význam jako dopravní komunikace jsou místem rybolovu.
MOKŘADY
- jsou území celoročně zatopená vodou.Vznikají v oblastech, kde srážky nebo přítok vody převládá nad jeho výparem.
Na nepropustném podkladu dochází při velkém zásobování mokřadů vodou k jejich přeměně na močály a jezírka. Podle místa výskytu se mokřady dělí na bažiny, rašeliniště a slatiniště.
Bažiny - vznikají na územích bez pravidelného odtoku vody, jsou rozšířeny ve všech zeměpisných šířkách.Vznikají jak ve vlhkých oblastech zvýšením hladiny podzemní vody, podmáčením a zaplavováním půd říční vodou, rozmrznutím povrchové vrstvy permafrostu..., tak i v aridních,suchých oblastech zarůstáním jezerních pánví.
Rašeliniště - se vyskytují v horských oblastech při vývěrech podzemních vod nebo v jezerních pánvích.
Rašeliník má schopnost vázat vodu a neustálým odumíráním starých a přirůstáním nových rašelinových a mechových rostlin vznikají útvary vypouklého tvaru několik metrů mocné, které se podle tvaru někdy označují také vrchoviště. Vrcholové partie starších rašelinišť pokrývají malá jezírka a rašeliník prorůstají další byliny např:suchopýr, rosnatka i keře borůvka, břízy, vrby...
Slatiniště, slatiny - vznikají v nižších nadmořských výškách na kyselých a chudých půdách,nejčastěji v místech slepých říčních ramen.Dostatek minerálních látek obsažených ve vodě podporuje zarůstání slatin travnatými porosty.
UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE
- jsou zaplavené plochy uměle vytvořené, nebo přizpůsobené člověkem.Rozlišujeme:
Rybníky - mělké, plošně většinou menší vodní nádrže, které vznikají za uměle sypanými zemními hrázemi, např: český rybník Rožmberk
Využívají se pro zadržování vody a k chovu ryb. V dřívějších dobách byly rybníky zdrojem vody pro pohon vodních mlýnů, pil, hamrů. Podle způsobu napájení rybníku vodou vznikají rybníky průtočné - jsou zásobovány protékajícími vodními toky.Pramenité rybníky - jsou zásobovány vodou z pramenů a nebeské rybníky,které zásobují atmosférické srážky.
Přehrady - jsou plošně velké vodní nádrže, které slouží k vodohospodářským účelům, např: v ČR Lipno a Orlík Mezi světové "giganty" řadíme přehradu Tři soutěsky v Číně. Mezi další světové stavby řadíme např: přehradu Itaipú na hranicích Brazílie a Paraguaye, Asuánskou přehradu v Egyptě nebo např: Voltu (Akosombo) v Ghaně a Karibu v Zambii a Zimbabwe v Africe. Přehrady světa.
Hospodářské využití vodních nádrží
- slouží jako zásobárny pitné vody, využívají se jako ochrana v době záplav, k rekreačním účelům, energetickým účelům, dopravním účelům, zemědělským účelům ...
- obrázek znázorňuje vodní nádrž Glen canyon dam v USA