PŮDNÍ VLASTNOSTI - CHARAKTERISTIKY PŮDY
zrnitost (textura) půdy
- je vyjádřena poměrným zastoupení skeletu nebo jemnozemě v pevné složce půdy. Na základě zrnitosti půdu dělíme na půdní druhy.
struktura půdy
- je schopnost půdy shlukovat se, seskupovat v hrudky(agregáty) různých tvarů a velikostí.Tmelícími složkami jsou jílovité částice a humus.
pórovitost půdy
- závisí na struktuře a zrnitosti půdy, pórovitost je objem pórů v půdě, je důležitá pro přístup vody a vzduchu do půdy
sorpce půdy
- je schopnost půdy poutat různé sloučeniny, koloidní složky - mikro částice poutající na svém povrchu živiny
reakce půdy,chemické složení
- ovlivňují chemické vlastnosti hornin, půdní reakce je podmíněna množstvím obsaženého uhličitanu vápenatého, uhličitanu sodného, kyseliny uhličité a kyselého humusu v půdě.Vyjadřuje se pomocí pH.
pH = 7 půda je neutrální - vyskytuje se v sušších oblastech
pH < 7 půda je kyselá - typická pro vlhčí oblasti a území znečištěná exhalacemi
pH > 7 půda je zásaditá
úrodnost půdy
- je schopnost půdy poskytovat rostlinám během jejich vegetačního období co nejpříhodnější životní podmínky - rozlišujeme úrodnost přirozenou, a úrodnost kulturní
PŮDNÍ DRUHY
Rozlišujeme na základě zrnitostni - poměru skeletu a jemnozemě.
Lehké půdy - písčité
- nejvíce obsahují částice o velikostech 0,1-2 mm,obsahují velké množství vody a vzduchu, ale snadno vysychají,málo poutají živiny, které jsou vyplavovány vodou. Výskyt např: v povodí řek
Středně těžké půdy - hlinité
- obsahují částice 0,01- 0,1 mm, jsou dobře propustné pro vodu i vzduch jsou nejlépe obdělávatelné,nejúrodnější, nejvhodnější pro zemědělství
Těžké půdy - jílovité
- převládají zde částice menší než 0,01 mm, jsou špatně propustné pro vodu i vzduch, jsou to málo provzdušněné, neúrodné, zemědělsky nevyužívané půdy
Kamenité a štěrkovité půdy
- obsahují více než 20% skeletu,jsou zemědělsky málo využívané, patří sem lesní půdy horských oblastí
Dělíme je podle zastoupení a uspořádání půdních horizontů a matečné horniny. Půdní typy jsou skupiny půd, které se vyvíjely působením přibližně stejných půdotvorných činitelů. např: ve stepích se vyskytuje půdní typ černozem
- obrázky znázorňují půdní profily půdních typů - nivní půda,hnědozem,černozem
Arktické půdy a půdy tunder
- jsou půdy s dlouhodobě zmrzlým podložím - permafrostní půdy, které rozmrzají v období krátkého léta jen do hloubek maximálně několika decimetrů.Vyskytují se v severní Americe a Eurasii. Využívají se jako příležitostné pastviny, pro zemědělství jsou nevhodné.Jsou porostlé mechy, lišejníky,zakrslými keři
Podzoly
- se vyskytují ve vlhčím a chladnějším podnebí v nížinatých oblastech např: Ruska v tajze, Kanady, Skandinávie.Vznikají na kyselých horninách podzolizací, protože obsahují nekvalitní humus pro zemědělství jsou nevýhodné,vyžadují stále hnojení.
- se nacházejí v oblastech mírného klimatu původně pod listnatými lesy.Hlavním půdotvorných procesem je Ilimerizace. Jsou to půdy slabě kyselé až neutrální.Vyskytují se např: ve střední Evropě a pro dostatek humusu se řadí ke středně úrodným půdám. V zemědělství se využívají např: pro pěstování obilnin.
- jsou půdy travnatých stepních oblastí mírného a subtropického pásu.Vyskytují se např: v oblastech prérií a pamp na americkém kontinentu, v Evropě na Ukrajině, Maďarsku.Obsahují nejmocnější vrstvu humusu,jsou vhodné pro pěstování obilnin, jsou to velmi úrodné půdy.
Kaštanové půdy
- vznikají degradací černozemí. Nachází se v kontinentálních,sušších oblastech stepí.Obsahují méně humusu než černozemě ale pravidelným zavlažováním lze kaštanové půdy obdělávat a využívat v zemědělství.
Pouštní a polopouštní půdy
- se tvoří v aridních oblastech tropického, subtropického i mírného pásu.Jsou to půdy písčité, hlinité, štěrkovité nebo kamenité s minimálním množstvím humusu.Často dochází k jejich zasolování např: oblasti v okolí Aralského jezera.Využívají se jako chudé pastviny.
Žlutozemě a červenozemě
- vznikají na velkých rozlohách v subtropech a tropech půdotvornými procesy lateritizací a ferritizací.Jsou to kyselejší půdy,které se využívají pro intenzivní plantážnické zemědělství,rychle se však vyčerpávají. Slouží např: k pěstování bavlníku, tabáku, podzemnice olejné, tropického ovoce.
Nivní půdy
- se nachází podél říčních toků,opakovaně jsou při povodních zaplavovány vodou. Bývají písčité až štěrkovité.Slouží jako louky a pastviny, místy se lze na těchto půdách setkat s výskytem původních lužních lesů.
Rendziny
- jsou půdy, které se nacházejí na karbonátových horninách v horských oblastech např: Alp a Karpat.Mají nízký humusový horizont, slouží především jako pastviny