Území ČR náleží ke dvěma geologickým jednotkám. Čechy, větší část Moravy a Slezska patří k Českému masivu, východní část Moravy a Slezska k části Západních Karpat.

 

PRAHORY A STAROHORY

Český masív se vyvíjel už od prahor, ukládáním mocných souvrství hornin. Období klidu střídalo období horotvorných pohybů. Předkadomské vrásnění formovalo také část severní a východní Evropy.

PRVOHORY

Hlavním hercynským vrásněním se v prvohorách (devonu – karbonu před 380 až 300 miliony let) vytvořilo rozsáhlé evropské pohoří jehož zbytkem byl Český masiv. Vrásnění doprovázela metamorfóza hornin. Žhavé magma, které utuhlo pod povrchem stmelilo Český masiv mohutnými plutony v jeden celek. Vznikly např: žulové masivy Českomoravské vrchoviny, Středočeské pahorkatiny, Šumavy, Jizerských hor, Krkonoš a části Jeseníků.

Území dnešní střední Evropy se nacházelo v této době v tropech. Sníženiny zarůstaly vegetací a hromaděním rostlinných zbytků a jejich postupným překrytím vrstvami sedimentů vznikly ložiska černého uhlí.

DRUHOHORY

V období druhohor byl Český masív rozrušován a zarovnáván. Počátkem období k nám proniklo ze severu a východu okrajovou částí moře.

S největší mořskou transgresí našeho území se však setkáváme v období křídy. Moře zaplavilo celou severní část Českého masivu, křídové sedimenty se uložily i v pánvích na jihu Čech. Transgrese trvala deset milionů let a zaplaven byl prostor o rozloze 300 km x 100 km. Dnes je oblast pánve místem výskytu skalních pískovcových měst a zdrojovou oblastí podzemních vod.

Koncem druhohor zasáhla naše území alpinská orogeneze. Dochází k tlakům na Český masív, který je rozláman. Tato aktivita oživuje hlubinné zlomy, objevuje se sopečná činnost. Prostor Jihočeských pánví je vyplněn sladkovodním jezerem.

TŘETIHORY

Území Českého masívu je rozlámáno do bloků,ker. Zlomy vytvářejí systém tří základních směrů:

- Sudetský směr (SZ-JV) – např: Sázavský zlom, Jáchymovský zlom …
- Krušnohorský směr (JZ-SV) – např: zlom Boskovické brázdy, Litoměřický zlom …
- Jizerský směr (S-J) – např: Blanická brázda, Jizerský zlom …

V období starších třetihor bylo území ČR v subtropickém pásu a Český masív z větší části tvořila souše. Na jihu a východě pokračovalo svými horotvornými procesy alpínské vrásnění.

Tektonická aktivita Českého masívu se projevila nejvíce v podkrušnohoří, kde vznikl prolom tzv. oherský rift. Vytvořily se sedimentární sladkovodní pánve, které jsou v současnosti zdrojem hnědého uhlí. Tektonická aktivita měnila i rozložení říční sítě.

Sopečná činnost vytvořila stratovulkán Doupovských hor, České středohoří, nebo sopky v Nízkém Jeseníku. Podél zlomů byly vyzdviženy Krkonoše, Šumava, Jeseníky.

Poklesy podél zlomů se projevily sedimentací v jihočeských jezerních pánvích. Koncem miocénu ustoupila poslední část moře z oblasti Hornomoravského úvalu. V období mladších třetihor dochází ke změně klimatu, ochlazuje se.

ČTVRTOHORY

V období čtvrtohor se na našem území projevovalo kolísání klimatu a střídaly se doby ledové, glaciály, a teplejší, doby meziledové, interglaciály.

Oblasti Čech a Moravy se při kontinentálním zalednění nacházely v zóně kryosféry s mocnou vrstvou permafrostu (trvale zmrzlá půda).

Severní okraj našeho území modeloval pevninský ledovec a horské oblasti Šumavy, Krkonoš a Hrubého Jeseníku ledovce horské.

V Polabí a okolí Brna se projevovala eolická činnost vznikem sprašových pokryvů.