Území ČR náleží ke dvěma geologickým jednotkám. Čechy, větší část Moravy a Slezska patří k Českému masivu, východní část Moravy a Slezska k části Západních Karpat.

Karpaty jsou mladším celkem než Český masiv. Zformovaly se při alpínském vrásnění ve svrchní křídě až mladších třetihorách. Na území ČR zasahuje vnější okrajová část karpatského oblouku tvořená příkrovy druhohorních a třetihorních hornin.

 

PRVOHORY

Karpaty v období prvohor prodělaly podobný geologický vývoj jako Český masív. Při hercynském vrásnění vzklo horské pásmo, které bylo následně zarovnáváno. Na konci období bylo území zaplaveno mořem.

DRUHOHORY

Na konci druhohor zasahuje na území Karpat alpinsko-himálajské vrásnení a začíná se vytvářet alpsko-karpatská předhlubeň, kterou vyplňuje moře. Usazováním sedimentů vznikají mocné vrstvy flyše - střídající se souvrství pískovců, jílovců a slepenců.

TŘETIHORY

V období mladších třetihor bylo flyšové pásmo Karpat vyvrásněno alpinsko - himálajským vrásněním v systém příkrovů a nasunuto na východní okraj Českého masivu. Moře ustoupilo.

Tlakem na Český masív vznikla v předhlubni karpatského oblouku oblast Vněkarpatských sníženin, která byla vyplněná mořskými a sladkovodními sedimenty.

Asi před 15 miliony let se oblast Moravy začala zvedat a moře ze střední a jižní části ustoupilo. Poslední mořská sedimentace byla na Ostravsku a Opavsku v malém zálivu zasahujícím z Polska. Na konci třetihor moře ustoupilo a území se stalo souší.

ČTVRTOHORY

Sever Vněkarpatských sníženin modeloval pevninský ledovec zasahující na naše území z Polska. Vznikla současná říční síť.

V nezaledněných oblastech vítr z uložených říčních sedimentů vytvořil rozsáhlé pokryvy spraší a vátých písků.