Vyšší geomorfologické jednotky

- systém
- subsystém
- provincie
- soustava (subprovincie)
- podsoustava (oblast)
- celek

Nižší geomorfologické jednotky

- podcelek
- okrsek

 

Tabulka znázorňuje vyšší geomorfologické jednotky České republiky

systém	subsystém	provincie	soustava (subprovincie)
Hercynský	Hercynská pohoří	Česká vysočina	Šumavská
			Českomoravská
			Krušnohorská
			Poberounská
			Krkonošsko-jesenická
			Česká tabule
	Epihercynské nížiny	Středoevropská nížina	Středopolské nížiny
Alpsko-himálajský	Karpaty	Západní Karpaty	Vněkarpatské sníženiny
			Vnější Západní Karpaty
	Panonská pánev	Západopanonská pánev	Vídeňská pánev

ČESKÁ VYSOČINA

1. Šumavská soustava (subprovincie)

a) Šumavská hornatina

- Šumava - Plechý 1378 m n.m. v ČR, (Gross Arber 1456 Německo) vrásnozlomové pohoří, jádro plutony, délka cca 140 km od Všerubské vrchoviny po Dolní Dvořiště, šumavské pláně - náhorní plošiny, časté rašeliniště, mokřady, slatiniště - Jezerní slať, Chalupská slať, pramenná oblast Teplé Vltavy (pod Černou horou), glaciální a periglaciální modelace např: jezera ledovcového původu, Černé - největší jezero v ČR, Čertovo, Plešné ..., Švarcenberský plavební kanál (spojuje Vltavu s Dunajem), NPR Boubínský prales (1858), největší NP v ČR , biosférická rezervace UNESCO, CHKO Šumava

- obrázek meandrů Teplé Vltavy a Černého jezera

- Novohradské hory - Kamenec 1072 mn.m., NPR Žofínský prales a Hojná voda (1838) nejstarší chráněné území v Evropě, plochá hornatina omezena výraznými zlomovými svahy, místo vývěru podpovrchové vody

b) Českoleská oblast

- Český les - Čerchov 1042 m n. m., členitá hornatina kerného až klenbového typu, zlomový svah na východ do ČR

- obrázek zlatonosných Kašperských hor a Žofínského pralesa

2. Česko-moravská soustava (subprovincie)

a) Středočeská pahorkatina

- nejvyšších výšek dosahuje Drkolná 729 m n.m. - Blatenské pahorkatině, středočeský pluton, silně rozčleněný reliéf (např: viklany v okolí Sedlčan), tektonická Blanická brázda

b) Jihočeské pánve

- Českobudějovická a Třeboňská pánev, vytvořené tektonicky, oddělené Lišovským prahem, křídové sedimenty, rybniční soustavy, CHKO Třeboňsko, Biosférická rezervace UNESCO

- obrázek Třeboňské pánve

c) Českomoravská vrchovina

- střední část vrchovinná, okraje pahorkatinný reliéf, pluton, převládají ruly, žuly, hlavní evropské rozvodí, Železné hory dříve - těžba Fe rud, nejvyšších výšek dosahuje Javořická vrchovina - Javořice 837 mn.m. výrazný žulový kuželovitý vrchol, CHKO Žďárské vrchy - Devět skal 836 m n. m., CHKO Železné hory

d) Brněnská vrchovina

- vrchovina v okolí Brna, základ pluton obklopený vápenci, pískovci, břidlicemi prvohorního stáří, součástí je výrazná - Boskovická brázda, reliéf hrástí a prolomů, výrazný vliv člověka na georeliéf
- Drahanská vrchovina - Skalky 735 m n.m., CHKO Moravský kras

- obrázek CHKO Moravská kras - Punkevní jeskyně a Sloupsko-šošůvské jeskyně

3. Krušnohorská soustava (subprovincie)

a) Krušnohorská hornatina

- Krušné hory - Klínovec 1244 m n. m. - kerné pohoří - klínová kra, s příkrým zlomovým svahem do Čech, třetihorní sopečné tvary - čedičový vrch Božídarský špičák, hornatina rozčleněna hluboce zaříznutými údolími vodních toků, ploché vrcholové partie - rašeliniště
- Děčínská vrchovina - Děčínský Sněžník 723 m n. m., rozdělena tokem Labe na Děčínské a Jetřichovické stěny - Pravčická brána - největší skalní brána ve střední Evropě, selektivního zvětrávání kvádrových pískovců, soutěska říčky Kamenice, CHKO Labské pískovce, NP České Švýcarsko

- obrázek Pravčické brány a soutěsky říčky Kamenice

b) Podkrušnohorská oblast

- České středohoří - Milešovka 837 m n. m. - rozřezáno tokem Labe - průlomové údolí Labe „Porta Bohemica“, třetihorní podpovrchový magmatismus - lakolity, batolity, čedič a znělec, sloupcovitá odlučnost čediče Panská skála (čedičový suk), CHKO České středohoří, těžba kamene
- Doupovské hory - Hradiště 834 m n. m. - stratovulkán, nucený meandr řeky Ohře
- Chebská pánev - příkopová propadlina, antropogenní tvary, sopky Komorní hůrka a Železná hůrka, bahenní sopky - NPR SOOS, - Sokolovská pánev, Mostecká pánev - tektonická sníženina, četné antropogenní tvary těžba hnědého uhlí, kaolínu, spraše

- obrázek Panské skály a bahenní sopky NPR SOOS

c) Karlovarská vrchovina

- Slavkovský les - Lesný 983 m n. m., vrchovina složená z metamorfovaných hornin (ruly, svory) a vyvřelin (žuly), sopečné tvary, JZ omezena zlomovými svahy, vývěry minerálních pramenů, rašeliniště, vrchoviště, antropogenní tvary ( těžba rud), CHKO Slavkovský les

4. Krkonošsko-jesenická soustava (subprovincie)

a) Krkonošská oblast

- Krkonoše - Sněžka 1602 m n. m. - krkonošsko-jizerský pluton, vrásnozlomová hornatina, dva hřbety, odděluje údolí Bílého Labe - severní, žulový, Slezský - Vysoké kolo, Mužské, Dívčí kameny a jižní ruly a křemence - Studniční, Luční hora, Medvědín, od Novosvětského sedla po Královecké sedlo cca 36, příkrý zlomový svah do Polska, ČR výběžky - rozsochy, časté oblé hřbety, ledovcová modelace povrchu - Labský, Obří důl - trogy, ledovcová jezera, periglaciální tvary - torry – Dívčí kameny, Luční hora, Studniční hora, pramenná oblast Labe - Labská louka 1384 m n.m., botanické lokality - Čertova rokle, Pančavské rašeliniště, vodopády - Labský, Mumlavský, Pančavský (nejvyšší 148 m), biosférická rezervace UNESCO, NP Krkonoše, krkonošské podhůří Bozkovské dolomitové jeskyně

- obrázek Obřího dolu v Krkonoších a Sněžky

- Lužické hory - Luž 793 m n. m. - hornatina tvořená pískovcem s průniky neovulkanitů čedičů, znělců - pseudokrasová ledová jeskyně, CHKO Lužické hory
- Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd 1012 m n. m. - hrásť na okraji České tabule, Kozákov naleziště polodrahokamů, tektonickou sníženinu tvoří Žitavská pánev

- obrázek Jěštědu a Jizerských hor

- Jizerské hory - Smrk 1124 m n. m. - jádro krkonošsko-jizerský pluton, Bukovec – nejvyšší sopka ve střední Evropě, rašeliniště, CHKO Jizerské hory

b) Orlická oblast

- Broumovská vrchovina - Královecký Špičák 881 m n. m. - pískovcová skalní města – Adršpašsko-teplické skály - největší ve střední Evropě, Broumovské stěny např: Kovářova rokle, stolové hory - Ostaš, Hejda, okolí Žacléře ložiska černého uhlí
- Orlické hory - Velká Deštná 1115 m n. m. - součást orlicko-kladské klenby, kerná stavba, zlomové svahy na SV-V, rozsochy na JZ-Z, CHKO Orlické hory

- obrázek NPR Adršpašsko-teplické skály

c) Jesenická oblast

- Zábřežská vrchovina - Javoříčské a Mladečské jeskyně v devonských vápencích
- Mohelnická brázda - tektonická sníženina protékaná Moravou, šířka 3 – 5 km, čtvrtohorní usazeniny, údolní niva Moravy má mocnost až 28 m, akumulační říční terasy, spraše
- Králický Sněžník - 1423 m n. m. - hornatina s největší střední výškou v ČR - 930 m střecha Evropy - trojrozvodí Klepý 1 143 m n. m.- místo styku tří úmoří, pramenná oblast Moravy, těžba grafitu

- obrázek Trojného bodu a vrcholu Kralického Sněžníku

- Rychlebské hory - Smrk 1 125 m n. m., žulový pluton, antropogenní tvary- těžba rud - Zlatohorská vrchovina - Supíkovice vápencové jeskyně Na Pomezí, glaciální reliéf, antropogenní tvary

- Hrubý Jeseník - Praděd 1491 m n. m. - nejvyšší vrchol Moravy a Slezska, kerná hornatina složité stavby, glaciální tvary - Velký kotel, mrazové zvětrávání – Petrovy kameny, periglaciální tvary – torry (Vozka), zlomy - minerální prameny - Karlova Studánka, rašeliniště - Mechová jezírka u Rejvízu, Zlaté hory, CHKO Jeseníky

- obrázek Pradědu a Venušiny sopky

- Nízký Jeseník - Slunečná 800 m n. m. - kerná stavba, kra ukloněná k V, mladé vulkanity - sopky Uhlířský vrch, Roudný, Venušina sopka - stáří cca 2 mil. let, , pramenná oblast Odry (Oderské vrchy), těžba kamene

5. Poberounská soustava (subprovincie)

a) Brdská oblast

- Brdská vrchovina - Tok 865 m n. m. největší vrchol Poberounské soustavy tvoří nejstarší přeměněné usazeniny (prvohorního stáří) břidlice, pískovce, křemence, v Hořovické pahorkatině se ve vápencích vytvořily Koněpruské jeskyně Českého krasu, zaříznuté údolí Berounky vytváří v Křivoklátské vrchovině řadu zaklesnutých meandrů
v Pražské plošině se vytvořily říční terasy Vltavy, spraše, Křivoklátsko - biosférická rezervace UNESCO a CHKO, CHKO Český kras

- obrázek Berounky v CHKO Křivoklátsko

b) Plzeňská pahorkatina

- metamorfované horniny, Kladensko - rakovnická a Plzeňská pánev těžba černého uhlí, kaolínu a cihlářských hlín

6. Česká tabule (subprovincie)

a) Severočeská tabule

Ralská pahorkatina - Ralsko 696 m n. m., slepence, vápnité pískovce prostoupené drobnými bazaltovými tělesy - Trosky, Mužský, skalní města, CHKO Český ráj – Hruboskalské skalní město, Prachovské skály, Příhrazské stěny, CHKO Kokořínsko - kokořínské pokličky, těžba sklářských písků, uranu (utlumena)

- obrázek Řípu a zvětrávání pískovců kokoříské pokličky

b) Středočeská tabule

- neovulkanity, osamělé znělcové a čedičové kupy – Říp 461 m n. m., křídové pískovce a slínovce, zásobárna podzemní vody

c) Východočeská tabule

- slabě rozrušený erozně denudační reliéf říčních teras a údolních niv, se sprašovými pokryvy, zásobárna podzemní vody

KLIKACÍ MAPA - POHOŘÍ ČR

 

Mapa znázorňuje provincie a soustavy (subprovincie) České republiky

 

ZÁPADNÍ KARPATY

1. Vněkarpatské sníženiny (subprovincie)

a) Západní Vněkarpatské sníženiny

- Dyjskosvartecký úval - sníženina s plochým reliéfem, sedimenty čtvrtohorního stáří, písečné přesypy
- Vyškovská brána - tektonická sníženina spojující Dyjsko-svratecký a Hornomoravský úval
- Hornomoravský úval - osu tvoří niva řeky Moravy, náplavové kužely, lužní lesy, CHKO Litovelské Pomoraví
- Moravská brána - příkopová propadlina, sprašové pokryvy, periglaciální a glaciální reliéf, Skandinávský ledovec - bludné balvany

b) Severní Vněkarpatské sníženiny

- Ostravská pánev - souvrství třetihorních mořských sedimentů a čtvrtohorních ledovcových, říčních a eolických sedimentů, třetihorní tektonika, říční terasy, zbytky morén, sprašovvé pokryvy, černé uhlí, četné antropogenní tvary - haldy, poklesy

2. Vnější Západní Karpaty (subprovincie)

a) Jihomoravské Karpaty

- Mikulovská vrchovina - Děvín 550 m n. m., flyšové pásmo - pískovce a jílovce, vápence jurského stáří - Pavlovské vrchy - CHKO Pálava, biosférická rezervace UNESCO

- obrázek CHKO Pálava

b) Středomoravské Karpaty

- Chřiby - Brdo 587 m n. m., členitá vrchovina tvořena jílovci, pískovci a slepenci, neotektonické zdvihy, významná turistická oblast

c) Slovensko-moravské Karpaty

- Bílé Karpaty - Velká Javořina 970 m n. m., plochá hornatina z pískovců a jílovců, neovlukanity, četné sesuvy, CHKO Bílé Karpaty
- Javorníky - Javorník 1019 m n. m., hornatina tvořená flyšem, rozlámaná na kry, hluboká údolí, četné sesuvy, skalní město Pulčínské skály, pseukokras - puklinové jeskyně

- obrázek Velké Javořiny a Pulčínských skal

d) Západobeskydské podhůří

- Podbeskydská pahorkatina - Skalka 964 m n.m., členitá pahorkatina, významná turistická oblast - Hranický kras - Zbrašovské aragonitové jeskyně a nejhlubší propast ČR Hranická propast, Štramberk jeskyně Šipka

- obrázek Hranické propasti a jeskyně Šipka

e) Západní Beskydy

- Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká 1024 m n. m., rozčleněna údolím Vsetínské Bečvy, sesuvy, formy zvětrávání a odnosu pískovců - puklinové jeskyně, voštiny, mrazové sruby
- Moravskoslezské Beskydy - Lysá hora 1323 m n. m. - , členitá hornatina, vymezena Rožnovskou brázdou na jihu a Jablunkovskou brázdou na sveru, flyšové stavby - jílovce, pískovce a slepence slezského příkrovu, reliéf se stopami tří stupňů mladotřetihorního zarovnání, mrazové sruby, balvanové proudy, strukturní terasy, pseudokrasové tvary (Kněhyňská jeskyně), sesuvy, CHKO Beskydy (rozlohou největší v ČR )
- Slezské Beskydy - Velká Čantoryje 995 m n. m., hornatina tvořící hranici s Polskem

- obrázek Lysé hory a Elíka, v pozadí vodní nádrž Šance

ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV

1. Vídeňská pánev (subprovincie)

- Jihomoravská pánev - Dolnomoravský úval - niva řeky Moravy spolu s nivou řeky Dyje, říční terasy, písečné přesypy, lužní lesy

STŘEDOEVROPSKÁ NÍŽINA

1. Středopolské nížiny (subprovincie)

a) Slezská nížina

- kontinentální zalednění, sprašové hlíny