Řeky na území ČR náleží do úmoří tří moří - Baltského, Severního a Černého. Naší republikou prochází hlavní evropské rozvodí. V Kralickém Sněžníku pod vrcholem Klepý se nachází trojný bod – styčný bod všech tří úmoří tzv. střecha Evropy. Necelé dvě třetiny plochy ČR náleží k povodí Labe - 63 %, více než čtvrtina - 28 % k povodí Dunaje a 9 % k povodí Odry.

Nejdelší českou řekou je Vltava, historicky je však za hlavní tok považována Labe. K nejvýznamnějším tokům Moravy a Slezska patří řeky Morava a Odra.

vodní tok	délka vodního toku v km	plocha povodí v km2	průtok v m3/s
Vltava	433	28 090	150
Labe	379	51 393	308
Dyje	301	13 418	44
Ohře	299	5 613	38
Morava	258	24 109	120
Berounka	239	8 861	36
Sázava	219	4 350	25

 

Současná podoba říční sítě odráží jak přirozený vývoj tak i regulační zásahy člověka několika posledních století. Asi do 12. století měly řeky na našem území autoregulační schopnost - přirozený režim. Dnes má pouze 10 % z celkové délky vodních toků přirozený, člověkěm neregulovaný režim.

Hydrologické poměry území závisí na klimatických poměrech, proto jsou roční maxima vodních toků, závislé na srážkové činnosti v době letních dešťů a tání sněhové pokrývky v jarních měsících.

Na území ČR převládají horní a střední úseky vodních toků. Důležité oblasti přirozené akumulace vod jsou situovány především v Polabí a státem jsou chráněny. V současnosti se na území ČR vyskytuje osmnáct chráněných území.

Hospodářské využití vodních toků se nejdříve projevovalo napřimováním toků pro účely splavování dřeva, výstavbou rybníků a s nástupem průmyslové revoluce budováním přehrad pro průmysl. Vnitrozemská lodní doprava neměla na našem území velký význam. Historicky nejdůležitější řekou byla Vltava, po které se splavovalo dřevo, sůl, kámen do Prahy. Vybudováním tzv. Vltavské kaskády (soustava přehrad) však tato dopravní cesta zanikla. V současnosti je délka splavných toků ČR 303 km a zahrnuje toky Labe, Vltavu a 1 km dlouhý úsek Berounky. Labe se využívalo především pro dopravu hnědého uhlí z Podkrušnohoří do elektrárny Opatovice.

Klikací mapa - řeky ČR

 

SYSTÉM LABE

Labe - pramen v Krkonoších na Labské louce 1384 m n.m. v roce 1968 pramen sveden do skruží
- celková délka na území ČR - 379 km, průměrný průtok u Hřenska 308 m3/s
- značně nevyrovnaný spád horního toku - narušen vodopády, které padají do ledovcového údolí (trogu) nazvaného "důl" např: Labský vodopád do Labského dolu - nejvyšším vodopádem je Pančavský vodopád s výškou 148 m na čtyřech stupních - typy vodopádů podle geneze - tektonické,glaciální v místech visutých údolí a podmíněné různou odolnotí hornin
- přehrady - Labská, Les Království (Dvůr Králové n/L), Střekov (Ústí n/L)
- pravostranné přítoky - Jizera (v Brandýse n/L), Cidlina (Nymburk), Ploučnice (Děčín)
- levostranné přítoky - Orlice (Hradec Králové), Vltava (Mělník), Ohře (Litoměřice), Bílina (Ústí n/L)

Opatovický kanál – vybudován u Opatovic n/L a ústící zpět do Labe mezi Přeloučí a Chvaleticemi. V období 1489 – 1514 za vlády Pernštejnů. Sloužil k napájení asi 250 rybníků a celková délka kanálu byla 35 km. Dnes ztratil význam, rybníky zanikly.

Vltava - délka 433 km - nejdelší tok na území ČR - hlavní zdrojnicí je Teplá Vltava pramenící pod Černou horou na Šumavě, druhou zdrojnicí je Studená Vltava, jejich soutokem vzniká Vltava.

- pravostranné přítoky - Malše, Lužnice, Sázava - levostranné přítoky - Otava, Berounka - přehrady - systém vodních nádrží tzv. Vltavská kaskáda: Lipno I (plochou největší přehrada v ČR), Lipno II, Hněvkovice (zdroj vody pro JE Temelín), Kořensko, Orlík (objemem vody největší v ČR), Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané - splavná v délce 92 km

Schwarzenberský plavební kanál – propojuje Vltavu s Dunajem, původně postaven pro splavování dřeva ze Šumavy do Vídně. Byl napájen vodou z 30 potoků a 3 nádrží. Otevřen v roce 1791, kompletní zprovoznění kanálu v roce 1824. Celková délka kanálu byla 44 km s odbočkami tzv. smyky 89 km. Provoz kanálu byl ukončen v roce 1966 ale i dnes je řada úseků funkčních.

 

SYSTÉM ODRY

Odra - pramen v Oderských vrších na JV svahu Fidlova kopce 633 m n.m. - vojenský prostor Libavá
- celková délka na území ČR 120 km, průměrný průtok na hranicích s Polskem 43 m3/s
- na území ČR rozdělujeme povodí Odry do několika oblasti: - SV Morava - Jesenický výběžek (Osoblaha, Bělá) - Broumovská vrchovina (Stěnava) - Frýdlantsko a Šluknovsko (Lužická Nisa, Smědá) - CHKO Poodří - mokřady evropského významu, říční niva, meandry, tůně, rybníky, aluviální louky největší komplex v ČR o celkové délce 22 km - Vodohospodářská soustava Odry – sytém přehrad budováných na přítocích Odry od 60. let 20.st. za účelem zásobování vodou rozvíjejícího se průmyslového Ostravska např. přehrady Kružberk (na Moravici) Žermanice (na Lučině) Těrlicko (na Stonávce) Šance (na Ostravici) - levostranné přítoky - Opava - pravostranné přítoky - Ostravice, Olše

 

SYSTÉM MORAVY

Morava - pramen v Kralickém Sněžníku 1380 m n.m. u Tvarožných děr (krasové útvary)
- celková délka na území ČR 258 km, průměrný průtok při soutoku s Dunajem 120 m3/s
- horní tok má přítoky rázu horských bystřin např: Krupá, Braná, Desná
Střední tok začíná v Hornomoravském úvalu, Napajedelskou bránou pak vtéká do Dolnomoravského úvalu - Morava vytváří od Litovle tzv. vnitřní deltu - síť říčních ramen - CHKO Litovelské Pomoraví - meandrující úseky - Morava nemá žádné přehrady - mezi Otrokovicemi a Rohatcem zbudován Baťův plavební kanál s délkou 56 km, slouží k dopravě lignitu z Ratíškovic na Hodonínsku do otrokovické elektrárny - pravostranné přítoky - Moravská Sázava, Haná, Dyje - levostranné přítoky - Oskava, Bečva, Dřevnice, Olšava.