Rozloha Jihomoravského kraje 7 196 km2 a počet obyvatel 1 130 240, kraj řadí mezi větší kraje ČR, třetí počtem obyvatel a čtvrtý rozlohou. Kraj leží na pomezí Českého masívu a Karpat a vyplňují jej úrodné moravské sníženiny - Jihomoravský a Dyjskosvratecký úval. Správním centrem kraje je největší moravské město - Brno.
- obrázek Brna, katedrála Sv. Petra a Pavla převzat z: http://www.navstevapapeze.cz/mista/brno
Povrch
Území kraje leží na rozhraní dvou geologických soustav: Českého masivu a Karpat. Úrodné sníženiny, Dyjskosvratecký a Dolnomoravský úval s Vyškovskou bránou, střídá v okrajových částech vrchovinný reliéf na západě tvořený Českomoravskou a Drahanskou vrchovinou s Moravským krasem a na východě zasahující vrchovinný až horský reliéf Bílých Karpat. Zde leží i nejvyšší vrchol kraje - Durda 842 m n. m.
- obrázek Moravského krasu převzat z: http://www.ubarona.cz/okoli.html
Podnebí a vodstvo
Území Jihomoravského kraje se řadí mezi klimaticky nejteplejší oblasti Česka, proto je intenzivně využíváno v rostlinné výrobě. Pro krajinu Českomoravské vrchoviny je typické chladnější klima.
Kraj náleží k úmoří Černého moře a povodí Moravy, nejvýznamnějšími toky jsou: Svratka, Oslava, Jihlava, Jevišovka a Dyje. Část údolí Dyje je pro svou mimořádnou přírodovědnou hodnotu chráněna jako Národní park Podyjí.Na soutoku Dyje a Moravy leží nejnižší bod kraje. K největším přehradním nádržím patří soustava tří nádrží Nové Mlýny (Pálavská, Mušovská a Věstonická), Vranovská přehrada na Dyji a Brněnská přehrada na Svratce a rybník Nesyt.
Obyvatelstvo a sídla
Počet obyvatel kraje - 1 130 240, kraj řadí na třetí příčku mezi kraji ČR. Průměrný věk obyvatel kraje je vyšší, kolem 40 let. O byvatelstvo Jihomoravského kraje vyniká vzdělanostní strukturou, žije zde nejvíce středoškolsky a vysokoškolsky vzděláných lidí v ČR. Výrazně do všech demografických statistik zasahuje obyvatelstvo největšímo města kraje, Brna, s jeho zázemím. Bydlí zde třetina obyvatel kraje. Zbývající města např: Znojmo (36 tis.), Hodonín (26 tis.), Břeclav (25 tis.), Vyškov (22 tis.), Blansko (20 tis.) jsou výrazně menší. Ve městech žije 63 % obyvatel a podíl městského obyvatelstva je jeden z nejnižších mezi kraji ČR. Výrazným fenoménem posledního desetiletí je proces suburbanizace v okolí Brna.
Těžba nerostných surovin a průmysl
Jihovýchod kraje náleží do Vídeňské pánve, která má bohatá ložisky kvalitní ropy a zemního plynu, bohužel na území ČR jsou zásoby malé. V dolním povodí Moravy se těží štěrkopísky a v okolí Moravského krasu vápenec.
Struktura hospodářství Jihomoravského kraje se v posledních letech výrazně změnila. Stále je největším centrem strojírenské výroby Brno - Zetor (výroba traktorů), Zbrojovka (výroba zbraní), města Blansko, Adamov, ale největším průmyslovým zaměstnavatelem v kraji se stala kuřimská elektrotechnická firma Tyco Electronics Czech. Zpracovatelský průmysl zastupují: gumárenská firma Gumotex v Břeclavi, nábytkářská firma Tusculum v Rousínově, nebo v Bučovicích. Důležitý je potravinářský průmysl (konzervárny,vinařství) Velké Pavlovice, Mikulov,Bzenec a textilní průmysl je zastoupen v Brně nebo Letovicích.
Zemědělství
Úvaly patří díky příznivým klimatickým podmínkám a kvalitním půdám mezi nejúrodnější oblasti ČR. Stupeň zornění zemědělské půdy je nejvyšší z krajů ČR a přesahuje 80%. Nejdůležitější je pěstování obilovin - pšenice ,kukuřice, dále se pěstuje vinná réva a teplomilné náročné plodiny, je zde čtvrtina všech ovocných sadů v ČR. V živočišné výrobě je Jihomoravský kraj na prvním místě v chovu prasat.

Služby a Cestovní ruch
Jihomoravský kraj je územím ČR s velmi bohatou historií, kulturou i značným přírodním bohatstvím. Centrem, sídlem orgánů s celostátní působností (např: Ústavní soud, Nejvyšší soud ...) důležitou dopravní křižovatkou, městem univerzit, obchodní a veletržním centrem střední Evropy... Na seznamu památek UNESCO je zapsána brněnská vila Tugendhat a Lednicko-Valtický areál. Centra Brna, Znojma a Mikulova jsou městskými památkovými rezervacemi. Hojně navštěvovanou lokalitou je Slavkov, v jehož okolí se odehrála známá bitva tří císařů. Na jihu kraje je také nejznámější archeologické naleziště Dolní Věstonice.
Přírodní památky zastupují: Moravský kras, CHKO, vyhlášené již v roce 1956, se svými jeskyněmi, propastí Macocha, nebo panenská oblast NP Podyjí. Na území kraje byly vyhlášeny biosférické rezervace UNESCO - CHKO Pálava a CHKO Bílé Karpaty.
