Poloha a rozloha
Pardubický kraj se nachází na východě Čech. Malá část severní hranice kraje tvoří státní hranici s Polskem. Kraj leží uprostřed ČR. Rozlohou 4 519 km2 i počtem obyvatel se řadí mezi menší kraje ČR.
Povrch
Reliéf Pardubického kraje je různorodý. Severozápadní část kraje zasahuje do České tabule a je vyplněna úrodnými nížinami. Jedinou výraznou dominantou rovinatého Polabí je neovulkanický suk Kunětické hory. Severovýchod kraje vyplňují nejhornatější pohoří - Orlické hory a Kralický Sněžník. Zde leží i nejvyšší bod kraje, vrchol Kralický Sněžník vysoký 1423 m n. m. Jižní hranici kraje tvoří okrajové pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny – Žďárské vrchy a Železné hory.
Podnebí a vodstvo
Nejvýznamnější řekou kraje je Labe a dolní toky jeho přítoků, Orlice nebo Chrudimka. Zbytek kraje odvodňuje řeka Morava, Svitavou nebo Moravskou Sázavou.
Vrchol Klepý v Králickém Sněžníku je trojným bodem hlavních evropských rozvodí, označovaný jako „střecha Evropy“.
Pardubický kraj je významnou oblastí akumulace podzemních vod. Nachází se zde řada vodních nádrží např: Pastviny na Divoké Orlicinebo Sečská přehrada na Chrudimce. Pardubicko tvoří i jednu z nejdůležitějších rybníkářských oblastí ČR - největší Bohdanečský rybník - napájený vodou z Opatovického kanálu.
Obyvatelstvo a sídla
Počet obyvatel kraje je 505 285 obyvatel a počtem obyvatel se kraj řadí mezi menší kraje. Hustota zalidnění 111 obyvatel/km2 . Správním a administrativním centrem kraje jsou Pardubice s 88 tisíci obyvateli. V kraji se nachází 32 měst. Významná města jsou: Ch rudim - 23 tisíc obyvatel, Svitavy - 17 tisíc obyvatel, Česká Třebová - 16 tisíc obyvatel, Ústí nad Orlicí - 15 tisíc obyvatel.
Ve městech žije 61 % populace kraje a velké zastoupení obyvatelstva je v menších obcích s méně než 500 obyvateli (14 % populace).
Ve srovnání s ostatními kraji ČR je demografická situace v kraji nepříznivá, nízký přirozený přírůstek, vysoký podíl osob nad 65 let ale pozitivním ukazatelem Pardubického kraje je vyšší naději dožití při narození.
Těžba nerostných surovin a průmysl
Surovinový základ kraje je chudý a tvoří jej ložiska štěrkopísků v nivách řek Labe a Orlice, ložiska vápenců v Prachovicích v Železných horách a ložiska stavebního kamene na Skutečsku.
Hospodářství kraje zastupují odvětví zpracovatelského průmyslu: strojírenskou výrobu - podniky v Chrudimi, Karosa Vysoké Mýto, elektrotechniku - Pardubice např: výroba počítačů Foxconn, Hlinsko - Eta, Přelouč a chemii - Pardubice - Synthesia a Paramo. Tradiční textilní výroba ustupuje. Významný je i potravinářský průmysl.
Zemědělství
Vhodné klimatické a půdní podmínky Polabí využívá kraj v rostlinné výrobě. Pěstují se obiloviny, olejniny, luskoviny a technická cukrovka . Živočišnou výrobu zastupuje intenzivní chov skotu. A specifikem kraje je chov koní v Kladrubech nad Labem , kde se nachází Národní hřebčín.
Služby a Cestovní ruch
Pardubický kraj má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, protože nabízí řadu atraktivních památek jak přírodního, tak architektonického i historického charakteru. P říroda je chráněna v CHKO Orlické hory , CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy . Významné je zdejší rybníkářství a agroturistika, se zaměřením na tradiční chov koní - v Kladrubech nad Labem se nachází Národní hřebčín.
Kraj může nabídnout i řadu historických památek. Historická jádra Litomyšle , Moravské Třebové a Pardubic byla vyhlášena městskými památkovými rezervacemi a zámecký areál v Litomyšli se v roce 1999 dostal na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Vyhledávaný je gotický hrad na Kunětické hoře, hrad Svojanov nebo Africké muzeum v Holicích, věnované zdejšímu rodákovi cestovateli dr. Emilu Holubovi.Známý je festival Smetanova Litomyšl nebo jeden z nejstarších evropských dostihových závodů Velká pardubická stepleechase. V Pardubickém kraji leží Lázně Bohdaneč.