Poloha a rozloha
Plzeňský kraj má rozlohu 7 561 km2 a řadí se mezi větší kraje České republiky. Rozkládá se na jihozápadě ČR a západní hranice kraje je i státní hranicí s Německem. Výhodná geografická poloha kraje, na trase hlavních evropských tahů, byla v období socialistického státu spíše jeho přítěží. „Západní“ hranice tvořila jakousi nárazníkovou zónu mezi „Západní a Východní Evropou“ a kraj se ocitl na periferii, mimo hlavní dění. V současnosti kraj opět nabývá na významu.
Povrch
Území Plzeňského kraje má pestrý reliéf. Střední část vyplňuje sníženina Plzeňské kotliny, která na okrajích přechází v pahorkatinný až vrchovinný reliéf. Nejvýznamnější představitelem je Plzeňská pahorkatina, Šumava a Český les. Ve vrcholových partiích šumavských plání se nacházejí např. rašeliniště, pozůstatky ledovcové činnosti. Nejvyšším vrcholem Plzeňského kraje jsou Velké Mokrůvky 1 370 m n. m.
Podnebí a vodstvo
Nejdůležitějším vodním tokem kraje je Berounka, která vzniká soutokem Mže a Radbuzy. Dalšími přítoky jsou Úslava a Úhlava. Sníženina Plzeňské kotliny je místem zvýšeného rizika při výskytu povodní, protože v kotlině se stékají vodní toky a říčka z celého kraje. Zajímavostí kraje jsou jezera, mimo ledovcových jezer na Šumavě např: Černé nebo Čertovo jezero je na území kraje Mladotické jezero - jezero hrazené sesuvem. Územím kraje prochází hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního moře a Černého moře!
Obyvatelstvo a sídla
V Plzeňském kraji žije 549 618 obyvatel a počtem obyvatel se řadí mezi nejmenší kraje v ČR. Hustota zalidnění je druhá nejmenší 72 obyvatel/km2 . Správní administrativní centrum kraje je Plzeň s 163 tisíci obyvateli. Podmínky statutu města splnilo 46 měst. Mezi největší řadíme: Klatovy - 22 tisíc obyvatel, Rokycany - 13 tisíc obyvatel, Tachov - 12 tisíc obyvatel, Sušice - 11 tisíc obyvatel a Domažlice s 10 tisíci obyvateli.
Rozmístění obyvatelstva kraje je nerovnoměrné, protože téměř 30 % populace kraje žije v Plzni. Plzeňský kraj má absenci měst větších nebo i středních poměrů. Pouze Klatovy mají více jak 20 tisíc obyvatel. Největší skupinu obcí tvoří obce s počtem obyvatel do 500 obyvatel, kterých je na území kraje přes 68 %.
Obyvatelstvo kraje má i zajímavé národnostní složení, která odráží migrační procesy po druhé světové válce (vysídlování a osídlování pohraničních oblastí). Objevují se zde imigranti ze Slovenska, ale také z Ukrajiny či Rumunska.
Těžba nerostných surovin a průmysl
Současný přírodní potenciál kraje tvoří ložiska keramických a cihlářských jílů, kaolínu a ložiska stavebního kamene. Bohatá ložiska železných rud a černého uhlí, které vytvořily podmínky pro rozvoj plzeňského průmyslu jsou dnes nerentabilní a strojírenský gigant Škoda Plzeň, v minulém století největší strojírenský podnik v ČR, prošel složitou restrukturalizací, se zaměřením na konkurenceschopná odvětví strojírenské výroby.
Největší zahraniční investice kraj získal v elektrotechnickém průmyslu - Panasonic AVC Networks Czech výroba televizorů a firmy Yazaki Wiring Technologies Czech a Alcoa Fujikura Czech vyrábějící elektro součástky pro automobilový průmysl.
Tradici má v kraji výroba keramických dlaždic v Horní Bříze a v Chlumčanech, potravinářský průmysl v Plzni a Starém Plzenci (výroba piva Plzeňský Prazdroj a sektu Bohemia) dřevozpracující průmysl.
Zemědělství
V Plzeňském kraji, jsou vzhledem k přírodním podmínkám, v rostlinné výrobě využívány pouze sníženiny plzeňské kotliny. Z pěstovaných plodin je důležité zastoupení řepky. Dominantní postavení má proto živočišná výroba, chov skotu. Kraj patří mezi oblasti s nejvyšší těžbou dřeva v ČR.
Služby a Cestovní ruch
Velkým lákadlem pro turisty je etnografický region Chodsko při hranici s Německem. Hrady Kašperk nebo Rabí, nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách, renesanční zámek Horšovský Týn , katakomby v Klatovech, nebo centrum regionu - Plzeň s katedrálou sv. Bartoloměje nebo např: Velkou synagogou, třetí největší synagogou na světě. Známé jsou i Konstantinovy Lázně . Výborné podmínky pro letní i zimní rekreaci nabízí Šumava.
Přírodní památky kraje podléhají ochraně v NP Šumava a CHKO Šumava , kde p ředmětem ochrany jsou cenné lesní komplexy, rašeliniště nebo tvary reliéfu vytvořené ledovcovou činností. Na jihozápad kraje zasahuje CHKO Slavkovský les a ze středočeského kraje CHKO Křivoklátsko.