Na území ČR se v průběhu historického vývoje vytvořily různé půdní typy. Zemědělská půda se na celkové rozloze ČR nyní podílí více než polovinou.

Hlavními půdotvornými činitely, ovlivňujícími současné půdní poměry byly:
- klima
- geologický podklad
- georeliéf
- organismy - člověk
- podpovrchová voda

PŮDNÍ TYPY V ČR

Černozemě

– jsou rozšířeny v nejteplejších a nejsušších oblastech - původem stepní půdy - srážkové úhrny 450 – 650 mm/rok, O teplota kolem 8 °C - zasahují do nadmořské výšky 300 m n. m.,nejúrodnější půdy, nejmocnější humusový horizont - pěstování obilovin, cukrovky - výskyt: úvaly - Dolnomoravský, Dyjskosvratecký, Polabí

Hnědozemě

– jsou rozšířeny v pahorkatinách do 450 m n. m.,vyžadují vyšší množství srážek 700 mm/rok, vznikly pod dubo- habrovými lesy - úrodnost menší než u černozemí ale pořád se jedná o hodnotné zemědělské půdy

Illimerizované půdy

– jsou rozšířeny v nadmořských výškách do 700 m n. m., srážkové úhrny již dosahují až 900 mm/rok, vznikají pod doubravami a bučinami - pro zemědělství málo vhodné, nutná úprava např: meliorace

Hnědé půdy - hnědé lesní půdy

– nejrozšířenější půdní typ v ČR, půdy jsou rozšířeny v pahorkatinách, vznikly na místě původních listnatých lesů (dub,buk), pro zemědělství nejsou pro velký obsah kamenů vhodné - vývojově jsou to mladé půdy, které přecházejí v illimerizované půdy nebo podzoly, výskyt: Českomoravská vrchovina, severní Morava, pohraniční horské oblasti

Podzoly

– jsou rozšířeny ve vyšších nadmořských výškách a chladném,vlhkém podnebí - srážkové úhrny nad 800 mm/rok - vznikly pod jehličnatými (smrkovými) lesy, pro zemědělství nevhodné, musí být hnojeny, využití jako louky a pastviny

Šedozemě

– jsou uv ČR málo rozšířené, vyskytují se na Hané a Královéhradecku jsou také velmi úrodné

Rendziny – vápenatky

- jsou rozšířeny v krasových oblastech, na vápencích

Nivní půdy

– jsou rozšířeny v oblastech náplav velkých řek

Lužní půdy - černice

– jsou rozšířeny na nivách s lužním lesem