POVRCH - RELIÉF
Slovenska republika je hornatá země. Výškové členění území je pestřejší než v ČR a jednotlivé výškové stupně jsou zastoupeny rovnoměrněji. Nížiny zaujímají třetinu území, střední polohy necelé dvě třetiny a území nad 1 000 m n. m. tvoří 7 % plochy státu.
Nejvyšším bodem Slovenska je Gerlachovský štít 2 655 m n.m. vysoký vrchol Vysokých Tater a nejnižším místem je výtok řeky Bodrog na státní hranici s Maďarskem 94 m n. m.
Tabulka - Absolutní a relativní výškové členění Slovenska a velikost zastoupeného území
| absolutní výška | v m n. m | území | relativní výška | v m | území |
| nižiny | do 200 | 28 % | roviny | do 30 | 16 % |
| vysočiny | 200 - 1000 | 65 % | pahorkatiny | 30 - 150 | 20 % |
| vysočiny | nad 1000 | 7 % | vrchoviny | 150 - 300 | 22 % |
| hornatiny | 300 - 600 | 33 % | |||
| velehornatiny | nad 600 | 9 % |
GEOLOGICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ
Nejstaršími horninami na území Slovenska jsou prahorní a prvohorní břidlice, které se dochovaly především v Nízkých Tatrách a Slovenském Rudohoří.
Prvohory
Hercynským vrásněním vznikly žulové masívy, jádra dnešních Tater, Slovenského rudohoří nebo Fatry.
Druhohory
Téměř celé geologické období druhohor postihla Slovensko mořská transgrese. Vytvořily se mocná souvrství vápenců a dolomitů, které daly vznik střednímu pásmu Karpat.
Třetihory
Na konci druhohor a v průběhu třetihor postihlo Slovensko nejdůležitější alpinsko-himálajské vrásnění, které vytvořilo celý Karpatský oblouk. Období vrásnění střídalo období tektonických pohybů při kterých docházelo k vyzdvihování horských oblastí nebo poklesům území podél zlomů, kterými se formovaly mezihorské pánve. Konec geologického období třetihor doprovázela sopečná činnost, jenž se projevila vznikem sopečných pohoří vnitřního pásma Karpat.
Čtvrtohory
Ve čtvrtohorách došlo k silnému zalednění horských oblastí a dotvořila se současná říční síť.
HOROPISNÉ OBLASTI
Veškeré horstvo na území Slovenska náleží ke Karpatskému systému. Tabulka znázorňuje vyšší geomorfologické celky zasahující na území Slovenska.
| systém | subsystém | provincie |
|---|---|---|
| Alpsko-himálajský | Karpaty | Západní Karpaty |
| Panonská pánev | Záhorská nížina | |
| Podunajská nížina | ||
| Východoslovenská nížina |
Největší - Zapadni Karpaty - se táhnou od Vídeňské pánve až k Tyličskému sedlu v pramenné oblasti Toplé. Zde na ně navazují Východní Karpaty, které pokrývají severovýchod státu.
Karpaty, které vytvářejí na území Slovenska pásemné uspořádání, od sebe oddělují jednotlivé mezihorské kotliny a údolí řek.
Vnější pásmo
- vnější pásmo Západních Karpat tvoří flyš - souvrství pískovců a jílovitých břidlic. Začíná na hranicích s ČR Bílými Karpaty, Javorníky pokračuje přes Kysucké a Oravské Beskydy, Oravskou Maguru a Skorušinské vrchy na území Polska. Zpět na území Slovenska se vrací Spišskou Magurou, Levočskými vrchy a Čergovem k Šarišské vrchovině v severní oblasti Košické kotliny.
Střední pásmo
- střední pásmo je nejstarší i nejvyšší. Táhne se od soutoku Moravy s Dunajem a pokračuje pres Povážský Inovec, Strážovské vrchy, Malou Fatru a Velkou Fatru, Tribeč, Chočské vrchy, Vysoké a Nízké Tatry až po Slovenské rudohoří. Většina pohoří má jádro tvořené starými břidlicemi nebo žulou. Okraje středního pásma vyplňují mladší usazeniny vápenců a dolomitů. Celá oblast má velice bohatý reliéf modelovaný erózní činností vody, ledovcovou nebo krasovou činností. Nacházejí se zde např:
- kaňony, soutěsky a vodopády - Slovenského ráje, Malé Fatry - kaňon Tiesňavy, Jánošíkove diery
- krasové oblasti - Nízkých Tater - Demanovské jeskyně, Slovenského krasu - propast Brázda, jeskyně Domica, Gombasecká, Ochtinská ...
- ledovcové tvary - v oblasti Tater a Fatry je zastoupeny trogy, morénami, ledovcovými kotly, jezery - plesy např: Velkým Hincovým nebo Štrbským plesem
- obrázek znázorňuje Štrbské pleso
Vnitřní pásmo
- vnitřní pásmo zasahuje na území Západních i Východních Karpat. Tvoří ho skupina sopečných pohoří ve středním Pohroní - Pohronský Inovec, Vtáčnik, Kremnické vrchy, Štiavnické vrchy, Javorie nebo nejvyšší sopečný masív Poľana. Východní karpaty zastupuje Vihorlat a Popričný.
